1987 » Švédsko » Scénická a kostýmní tvorba

Švédsko

Na švédské expozici se podílejí umělci, kteří pracují v různých typech divadla. Odráží různorodost běžného divadelního života ve Švédsku; v této relativně řídce obydlené zemi působí více než sto profesionálních divadel. Od otevření našich národních divadel, Královské opery a Královského činoherního divadla, uplyne brzy 200 let. Švédské národní divadelní středisko organizuje zájezdy po celé zemi; existuje však také několik velkých městských divadel, z nichž většina byla založena v letech 1940 až 1950, a řada krajských divadel, která vznikla decentralizací v letech 1960—1970. Celkem působí ve Švédsku 24 městských a krajských divadel a kromě toho asi 40 volných skupin, podporovaných státem — některé z nich mají stálé scény, jiné jsou zájezdové — a asi stejný počet skupin, které nemají žádnou podporu. Základem švédského divadla jako většiny evropských divadel je tradiční divadlo s vysloveně literárním zaměřením. Výtvarná složka divadelní inscenace byla až do nedávna zcela zanedbávána kritikou, školami i samotnými divadelními umělci. V minulém desetiletí nicméně význam scénografie vzrostl a ustavila se jako samostatná profese. Od roku 1970 se vyučuje scénografie na Divadelním institutu. V současné době jsou přijímáni každým rokem tři studenti k tříletému studiu scénografie. Ve Švédsku pracuje dnes už asi 150 profesionálních scénografů. Expozice předvádí několik ukázek švédské scénografie, zastupujících různé druhy a žánry divadla hudebního, činoherního, tanečního i loutkového; inscenace děl autorů klasických i současných, švédských i zahraničních, a to v různých typech divadel: v Královské opeře, Královském činoherním divadle, ve Švédském národním divadelním středisku, v divadlech krajských a v divadelních a tanečních skupinách.

Vystavující umělci / ateliéry

• Lars-Ake Thessman

* 1947, Göteborg
Další údaje: Studoval na Akademii výtvarného umění, na Umělecko-průmyslové škole v Gothenburgu a scénograíii na Filmové a divadelní škole ve Stockholmu. Od roku 1976 spolupracuje jako jevištní a kostýmní výtvarník s divadly ve Stockholmu a Gothenburgu. Vystavoval na PQ87.

Obrázky z katalogu





• Ulla Kassius

Další údaje: Narozena 1951 ve Stockholmu. Od 1978 spolupracuje jako jevištní a kostýmní výtvarnice s oficiálními i s nezávislými divadelními skupinami. Pedagogicky působí na Dramatickém institutu. V roce 1987 soutěžila na Pražském quadriennale.
• Agnes MONUSOVÁ

Další údaje: Pracuje jako jevištní výtvarnice a sochařka. Ve svém díle čerpá ze zkušeností ze svého pobytu v Mexiku a Yukatanu.

Obrázky z katalogu



• Nils MORITZ

Další údaje: Narozen 1943. V současné době pracuje jako herec a scénograf.

Obrázky z katalogu



• Lennart MÖRK

Další údaje: Narozen 1932 ve Falköpingu. Vystudoval Vysokou školu umění, od roku 1957 byl zaměstnán ve Švédském královském dramatickém divadle jako scénograf. Pracoval s nejvýznamnějšími švédskými režiséry, například s Alfem Sjöbergem a Ingmarem Bergmanem. Jako herec a scénograf spolupracuje s předními stockholmskými divadly.

Obrázky z katalogu



• Gunilla Palmstierna-Weiss

Další údaje: Narozena ve Švýcarsku, dětství prožila v Rakousku a Holandsku. Studovala na Akademii výtvarných umění v Amsterodamu a na Uměleckoprůmyslové škole ve Stockholmu sochařství, keramiku a jevištní výtvarnictví. Profesionálně se věnuje jevištnímu a průmyslovému výtvarnictví a keramice. Přednáší na Divadelním institutu ve Stockholmu. K jejím výtvarným dílům patří návrhy na ozdobné stěny pro veřejné budovy, mimo jiné pro novou rozhlasovou a televizní budovu, pro vstupní halu odborářského domu apod., provedené v betonu a keramice. Mezi její nejvýznamnější scénické návrhy patří světová premiéra Weissova Marata-Sada v Schillertheater v Berlíně /režisér K. Swinarski/, Shakespearův Macbeth v tomtéž divadle /režisér F. Kortner/, druhá verze Marata-Sada v Aldwych Theatre v Londýně /režisér P. Brook/, filmové zpracování této hry v New Yorku, Strindbergův Tanec smrti v Královské činohře ve Stockholmu /režisér U. Palme/, třetí verze Marata-Sada v Královské činohře ve Stockholmu /režisér F. Sundström/, Weissovo Přelíčení v Královské činohře ve Stockholmu /režie I.Bergman/, světové premiéra Weissova Zpěvu lusitánského strašáka ve Scala teatern ve Stockholmu a v divadle Experimenta ve Frankfurtu n.M., Brechtova Svatá Johanka z jatek v Městském divadle ve Stockholmu /spolurežie s J. Bergenstrahlem/, světová premiéra Weissova Dialogu o Vietnamu v Městském divadle ve Frankfurtu n.M. /režisér H. Buckwitz/ a García Lorcova Krvavá svatba v Královské činohře ve Stockholmu /spolurežie s D. Feuerovou/. Její díla jsou zastoupena mimo jiné v Národním muzeu ve Stockholmu, v Drottningholm Teatermuseum ve Stockholmu a v Syracuse Museum v USA. V r. 1967 byla vyznamenána za nejlepší jevištní návrhy v New Yorku a v r. 1969 v Novém Sadu. Na pražském quedriennale 1971 byla vyznamenána za kostýmní tvorbu zlatou medailí. Vystavovala též ve Stockholmu, Paříži, New Yorku, Berlíně a Lipsku. V letech 1970-74 navrhla mimo jiné výpravu pro hru Show /Hra/ Larse Forsella, uvedenou v Dramatickém divadle ve Stockholmu v režii Ingmara Bergmana, pro Holderlina P. Weisse v režii Larse Görana Carlssona, uvedenou v tomtéž divadle, Krásný zpěv o lásce od G. Grafströma v režii Gunnela Lindbloma, Mozartovu Figarovu svatbu, uvedenou na Holandském operním festivalu Městským divadlem v Amsterodamu v režii Friedricha Götze a uvedenou pak ještě v Cirkusteater v Scheveningenu, v Rotterdamu a Utrechtu, pro Mythy od Ully Ryumové, uvedené v Dramatickém divadle ve Stockholmu v režii Anity Brundahlové a pro Večer tříkrálový W. Shakespeara, uvedený Dramatickým divadlem ve Stockholmu v režii Ingmara Bergmana.

Obrázky z katalogu





• Gunilla PANTZAROVÁ

Další údaje: Pracuje jako jevištní výtvarnice a malířka. Je členem divadla pro děti Byteatern (Vesnické divadlo) od jeho založení (1970).

Obrázky z katalogu