Územní vzdálenosti a značná rozdílnost v charakteru jednotlivých oblastí daly vzniknout velmi aktivním provinciálním divadlům a tím určily i charakter švédského jevištního výtvarnictví, které se do značné míry vyvíjelo v provinčních městech. Tato divadla se často stávala pokusným polem pro nové myšlenky a pojetí. Nejpozoruhodnější výtvory v oboru jevištního výtvarnictví jsou přesto většinou realizovány ve Stockholmu. Švédské jevištní výtvarnictví mělo v posledních třech desetiletích formu dialogu mezi profesionálními scénografy na jedné straně a malíři a sochaři, kteří se při různých příležitostech podíleli na divadelních výpravách jako hosté, na straně druhé. Tento dialog byl nanejvýš podnětný pro obě strany. Položil základ k vytvoření jevištních inscenací velké výtvarné síly a napětí. V posledních letech se tu ukazuje velice zřetelně tendence soustředit se v jevištní výpravě na minimum tvárných prostředků. V šedesátých letech se mladá generace malířů - mezí nimi i tři účastnící této expozice, Sven Olov Ehrén, Acke Oldenburg a Gunilla Palmstierna-Weiss – sblížila s divadlem a po svém odpovídala na jeho různé otázky a požadavky. Ehrén se specializoval na divadlo v přírodě a na dramata s pevně vybudovaným epickým charakterem. Oldenburgův nejzajímavější přínos spočívá v oboru kostýmního výtvarnictví: snaží se navrhovat takové kostýmy, aby už samy o sobě vyjadřovaly zvláštnost a osobitost herecké role. Gunilla Palmstierna-Weiss experimentuje; našla zálibu ve velmi střízlivé barevné paletě užité na holé scéně. Profesionální scénografové usilují o využití všech možností jevištního osvětlení a co nejjednodušších výtvarných prostředků.
- Svenolov Ehrén
Další údaje: Narozen r. 1927 ve Stockholmu, malíř, grafik. Studoval na Umělecké škole při Královské akademii v letech 1948-1953, zabývá se dřevorytem a ilustrováním knih, navrhl výpravy asi pro 25 her na různých švédských scénách. Je předsedou Švédského sdružení ilustrátorů knih a členem Královské akademie umění.
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
-
J. Bergenstrahle: (Nezapomeňte na toto město),
Stadsteatren
1970
- Barbara Öberg
Další údaje: Narozena r. 1930 v Berlíně. Od r. 1936 žije ve Švédsku. Vystudovala Uměleckoprůmyslovou školu ve Stockholmu v letech 1947-49 a Královskou akademii uměni v letech 1949-55. Pracuvaia jako scénická výtvarnice v Městském divadle v Norrköpingu v letech 1955-64 a od r. 1964 působí v Městském divadle v Göteborgu. Navrhla výpravu pro 63 her, mezi jinými pro Čechovova Strýčka Váňu a Medvěda, Behanova Rukojmí, Shakespearova Hamleta, Strindbergovu Hru snů, Anderssonův a Bratův Domov, Büchnerovu Dantonovu smrt, Machiavelliho Mandragoru, Mozartovu Figarovu svatbu a Gorkého Nepřátele. V r. 1972 napsala hru Jana z Arku, na jejíž realizaci se podílela výtvarně i režijně.
Obrázky z katalogu
- Acke Oldenburg
Další údaje: Narozen r. 1923 v Moře ve Švédsku. Studoval na Umělecké škole u prof. Endre Nemese v Goteborgu v letech 1947-1952. Vystavoval v roce 1955 a 1966 v Malmö, r. 1960 v Göteborgu, r. 1963 v Kodani, r. 1960, 1965 a 1969 ve Stockholmu. Zúčastnil se výstavy v Akademii výtvarných umění v Miláně r. 1953, dále XXII. Biennale akvarelů v brooklynském muzeu v New Yorku v r. 1963, výstavy Bild och Teater v Národním muzeu ve Stockholmu v r. 1969 a De Frie v Kodani v r. 1962. Roku 1956 získal stipendium britské rady a v letech 1966-1967 státní stipendium ve Švédsku. Vytvořil tato monumentální díla: v r. 1955 sgrafito ve Skovde (80 m²), v r. 1957 štukovou Výzdobu ve Stockholmu (40 m²), tapiserii v Sigtuně (12 m²) a mozaiku v Orebro (170 m²) v letech 1969-70. Jeho díla jsou umístěna v Národním muzeu, v Muzeu moderního umění ve Stockholmu, v muzeích v Göteborgu a Malmö. Jako jevištní a kostýmní výtvarník vytvořil návrhy pro Campanelliho hru v Městském divadle v Borasu v r. 1964, pro Gombrowiczovu Svatbu v r. 1336 a v r. 1938 pro Brechtovu Žebráckou operu ve stockholmském činoéherním divadle; obě poslední hry režíroval Alf Sjöberg.
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
-
Bertolt Brecht: (Žebrácká opera),
Kungling Dramatiska Teatern
1969
- Ingrid Maria Rosell
Další údaje: Narozena r. 1928 ve Stockholmu, studovala kostýmní výtvarnictví, knižní ilustraci, grafiku, sochařství, malířství a scénografii ve Stockholmu a Paříži. Do r. 1964 se zabývala profesionálně knižní ilustrací a sochařstvím, od té doby pracuje výhradně pro divadla. K jejím významným pracím v tomto oboru patří inscenace Genêtových Paravánů v Městském divadle ve Stockholmu, Schillerovy Marie Stuartovny, Ghelderodovy Rudé magie, Schnitzlerova Milkování, Anderssonova Prámu, Lindgrenova Karlssona na střele a Tornquistovy Poslední vůle Tolstého (všechna tato představení byla uvedena Královskou činohrou ve Stockholmu), dále pak Offenbachových Hoffmannových povídek v divadle v Göteborgu, Mozartovy Kouzelné flétny v Královské opeře ve Stockholmu, Stravinského Života prostopášníka v divadle v Göteborgu, Haydnova Světa na Měsíci v Královském divadle v Drottningholmu, Shakespearova Krále Leara v divadle v Upsale a Nilssonovy hry Bombi Bitt a já ve švédské televizi.
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
-
: (Karlsson na střeše),
Kunglig Dramatiska Teatern
0
- Max Walter Svanberg
Další údaje: Narozen r. 1912, navštěvoval Školu výtvarných umění Otto Skölda, malíř-surrealista, imaginista. Samostatně vystavoval v období 1945-1970 ve Stockholmu a Paříži, dále se zúčastnil výstav v Tokiu, Paříži, New Yorku, Sao Paulu a Washingtonu. V r. 1970 navrhl jevištní a kostýmní výpravu pro Moliērova Misantropa v Dramatiska Teatern, v r. 1967 vydal knihu Grafika. V r. 1969 mu byl ve Francii udělen řád Rytíře čestné legie.
Obrázky z katalogu
- Gunilla Palmstierna-Weiss
Další údaje: Narozena ve Švýcarsku, dětství prožila v Rakousku a Holandsku. Studovala na Akademii výtvarných umění v Amsterodamu a na Uměleckoprůmyslové škole ve Stockholmu sochařství, keramiku a jevištní výtvarnictví. Profesionálně se věnuje jevištnímu a průmyslovému výtvarnictví a keramice. Přednáší na Divadelním institutu ve Stockholmu. K jejím výtvarným dílům patří návrhy na ozdobné stěny pro veřejné budovy, mimo jiné pro novou rozhlasovou a televizní budovu, pro vstupní halu odborářského domu apod., provedené v betonu a keramice. Mezi její nejvýznamnější scénické návrhy patří světová premiéra Weissova Marata-Sada v Schillertheater v Berlíně /režisér K. Swinarski/, Shakespearův Macbeth v tomtéž divadle /režisér F. Kortner/, druhá verze Marata-Sada v Aldwych Theatre v Londýně /režisér P. Brook/, filmové zpracování této hry v New Yorku, Strindbergův Tanec smrti v Královské činohře ve Stockholmu /režisér U. Palme/, třetí verze Marata-Sada v Královské činohře ve Stockholmu /režisér F. Sundström/, Weissovo Přelíčení v Královské činohře ve Stockholmu /režie I.Bergman/, světové premiéra Weissova Zpěvu lusitánského strašáka ve Scala teatern ve Stockholmu a v divadle Experimenta ve Frankfurtu n.M., Brechtova Svatá Johanka z jatek v Městském divadle ve Stockholmu /spolurežie s J. Bergenstrahlem/, světová premiéra Weissova Dialogu o Vietnamu v Městském divadle ve Frankfurtu n.M. /režisér H. Buckwitz/ a García Lorcova Krvavá svatba v Královské činohře ve Stockholmu /spolurežie s D. Feuerovou/. Její díla jsou zastoupena mimo jiné v Národním muzeu ve Stockholmu, v Drottningholm Teatermuseum ve Stockholmu a v Syracuse Museum v USA. V r. 1967 byla vyznamenána za nejlepší jevištní návrhy v New Yorku a v r. 1969 v Novém Sadu. Na pražském quedriennale 1971 byla vyznamenána za kostýmní tvorbu zlatou medailí. Vystavovala též ve Stockholmu, Paříži, New Yorku, Berlíně a Lipsku. V letech 1970-74 navrhla mimo jiné výpravu pro hru Show /Hra/ Larse Forsella, uvedenou v Dramatickém divadle ve Stockholmu v režii Ingmara Bergmana, pro Holderlina P. Weisse v režii Larse Görana Carlssona, uvedenou v tomtéž divadle, Krásný zpěv o lásce od G. Grafströma v režii Gunnela Lindbloma, Mozartovu Figarovu svatbu, uvedenou na Holandském operním festivalu Městským divadlem v Amsterodamu v režii Friedricha Götze a uvedenou pak ještě v Cirkusteater v Scheveningenu, v Rotterdamu a Utrechtu, pro Mythy od Ully Ryumové, uvedené v Dramatickém divadle ve Stockholmu v režii Anity Brundahlové a pro Večer tříkrálový W. Shakespeara, uvedený Dramatickým divadlem ve Stockholmu v režii Ingmara Bergmana.
Vystavené práce
-
Federico García Lorca: (Krvavá svatba),
Kunglig Dramatiska Teatern
1970
