PQ 2015

Novinky

Pražské Quadriennale scénogravie a divadelního prostoru Zpět na hlavní stranu Služby PQ 2015
PQ E-Scenography PQ Logo

Zpět

2015 » Čína » Sekce zemí a regionů

Kurátor:Xinglin Liu
Designer / Architekt výstavy:Zeen Tan
Instituce:China Institute of Scenography/China Center of OISTAT

Mlha nebo Nemlha

1) V jedné ze svých nejznámějších básní píše čínský básník dynastie Tchang, Po Ťü-i:

Květ není květem, mlha není mlhou,

přichází o půlnoci a zmizí za svítání.

Přichází jako letní snění – jak dlouho, než zase zmizí?

Zmizí jako ranní oblak, beze stopy.

Obraz květiny a mlhy je často užíván v klasické čínské literatuře k naznačení prchavosti věcí / života. Pro naši interpretaci tématu „Počasí“ pro PQ'15 jsme si vybrali tuto představu doplněnou o čínskou estetiku a perspektivu.

2) Téma „Počasí“ pro PQ'15 vyzývá zúčastněné země a regiony k průzkumu možných implikací a inspirací, které může fenomén klimatu nabízet umělcům a k (opětovnému) utváření „prostupných hranic náhodného, neznámého a záhadného“. Mlha může být například považována za „mrak dotýkající se země“, zatímco scénografie ji může chápat jako umění, díky kterému se stanou na (prchavý) okamžik výtvory naší imaginace hmatatelnými.

Počasí odkazuje jak na klima v daném prostoru a času, tak i na atmosféru scénografie vytvořenou v prostoru a skrze čas. Scénografie může fungovat v našem chápaní prostoru a času stejně jako měnící se počasí. „Když hovoříme o počasí, míníme tím atmosféru, něco prchavého a nepostižitelného, míníme tím stabilitu a nestabilitu – v rovnováze, v rytmech a náladách jednotlivých ročních období, míníme tím tlak a teplotu, pohyb a změnu stavu a možná také něco neznámého a nevědoucího, nechtěného a náhodného. Při rozmluvách o Scénografii je náš slovník podobný.“

Britský scénograf Simon Banham a zároveň kurátor tématu „Počasí“ se domnívá, že je nezbytné rozjímat nad tímto tématem nejenom z perspektivy národní, ale i z perspektivy etnické. Námi navržený námět pro Sekci zemí a regionů, který jsme pojmenovali Mlha nebo Nemlha, rozšiřuje hlavní téma doslovným a metaforickým přidáním perspektivy čínské kultury.

3) Téma „Počasí“ se silně shoduje s chápáním měnícího se světa v tradiční čínské filozofii. Jak napsal Lao-c’ ve své knize Tao te ťing:

Díváme se, ale nevidíme nic,

nazýváme to nepostižné.

Nasloucháme, ale neslyšíme nic,

nazýváme to jemné.

Hmatáme, ale nenahmatáváme nic,

nazýváme to nepatrné.

Toto trojí je nevyzpytatelné,

proto splývá v jediné.

Jeho hořejšek není světlý,

jeho dolejšek není tmavý.

Nepřetržitě proudící, nemůže být pojmenováno.

Vrací se opět tam, kde není nic.

Tomu se říká beztvarý tvar,

bezpodobná podoba,

neviditelný obraz.

Popsal stav, jenž nezačíná ani nekončí, navždy se proměňuje, ale je nemožné jej pojmenovat a vždy se navrací k nehmotnosti. Jinými slovy představuje beztvarý tvar a bezpodobnou podobu.

V jeho textech se také můžeme dočíst, že „hurikán nikdy nevydrží po celé ráno, stejně jako bouřka celý den“ a „Návratnost je pohybem tao, poddajnost je projevem tao. Nebesa a země i všechno tvorstvo mají svůj vznik v bytí; bytí má svůj vznik v nebytí.“. To vše ukazuje na měnící se, avšak opakující se cyklus, jakým prochází i počasí. Máme v úmyslu odhalit takové vlastnosti a svět na nich založený skrze náš námět Mlha nebo Nemlha.

4) Inspirace v procesu umělecké tvorby se objevuje a mizí přesně jako mlha v měnícím se počasí. Jsou to často pouze náhodné a nepředvídatelné okamžiky. Takové magické momenty potkají pouze vytrvalé, chytré a citlivé umělce, kteří jsou schopni je pevně uchopit a využít jich. Doufáme, že se nám skrze náš námět podaří o tomto fenoménu a zážitku informovat a reflektovat jej. Také se budeme snažit upozornit na historické, kulturní a přírodní faktory, které, ačkoli jsou neviditelné, mají též silný vliv na uměleckou tvorbu.

5) Náš námět je i o dočasném a prchavém charakteru divadelního vystoupení, charakteru, kterému se nemusíme vyhýbat nebo se jím dát strhnout. Divadlo má stejnou krásu nepostižitelnosti, nepředvídatelnosti a prchavosti jako mlha. Tyto estetické hodnoty poskytují divadlu jeho smysl bytí. A je umělcovým posláním takové momenty zachytit a použít. Momenty, které mu nabízejí možnosti umocnit nebo zesílit svět okolo nás.

6) Funkce a významy scénografie musí být provedeny v kombinaci s dalšími faktory procesu vystoupení, stejně jako je klima ovlivněno vícerými podmínkami počasí. Skrze náš námět chceme zdůraznit, že scénografie by měla zůstat otevřena všem divadelním faktorům, včetně vystupujících a diváků, stejně tak jako dalším syntetickým možnostem nebo faktorům, které se jednou teprve objeví.

7) Počasí také odkazuje na jevištní poznámky nebo požadavky, které můžeme nalézt v mnoha slavných divadelních hrách. Zde můžeme hovořit o další interpretaci nebo další vrstvě interpretace našeho tématu Mlha nebo Nemlha. Na divadelním jevišti se mlha, stejně jako déšť, vítr, sníh a blesk, může objevit jedině za užití technického vybavení. Jinými slovy, mlha na jevišti není mlhou ve skutečnosti. Divadelní publikum si je samozřejmě velmi dobře vědomo, že se jedná pouze o imitaci skutečného světa, ať už je to imitace šikovněji nebo hůře provedená. Jestli jim to vadí nebo nevadí, je určeno vztahem mezi vystupujícími a diváky a imaginativním charakterem jeviště. Nakonec, jeviště představuje v nejlepším případě paralelu ke skutečnému světu, ne svět samotný.

 


Vystavující umělci / ateliéry

[zobrazit vše | skrýt vše]
  • Zhengping Zhou
  • Qiao Ji
  • Xinglin Liu
  • Guangjian Gao
  • Peiru Miao
  • Sheng Han
  • Wu Zhang
  • Kedong Liu
  • Qi Sang
cz / en