2015 » Polsko » Sekce zemí a regionů
Kurátor: | Agnieszka Jelewska |
Instituce: | Zbigniew Raszewski Theatre Institute |
Postapokalypsa
Když Jerzy Grotowski v roce 1968 pracoval na své poslední inscenaci, Apocalypsis cum figuris, která se stala jednou z nejdůležitějších divadelních událostí 20. století, přemýšlel o prostoru coby hodnotě, která se rozšiřuje a rozpíná mezi lidmi. Prostor, který si představoval, byl prázdný a antropocentrický, otevřený pro vytváření mezilidských vztahů a pátrající po spirituální hloubce jedince. Naše snaha zopakovat jeho úsilí na začátku 21. století je ještě zvýrazněna jinou výjimečnou skutečností – jedním z iniciátorů našeho vystoupení je totiž Jerzy Gurawski, scénograf, který s režisérem Grotowským spolupracoval na začátku jeho umělecké kariéry. Pro Grotowského spočíval smysl apokalypsy v dekompozici a defragmentaci tradice romantismu – tak klíčového pro polskou historii – ale také v souběžném rozkladu, ke kterému docházelo v tradičních dramatických textech, dialozích a při jevištní komunikaci. Zároveň byla apokalypsa předzvěstí změn přicházejících do západní kultury, včetně přesahu klasické divadelní situace reprodukce a opětovného nastudování existujících událostí a textů a tím pádem uvolňování hlubšího dramatického potenciálu.
Instalace Postapokalypsa představuje současnou vizi postantropocentrického světa: navzájem propojené a globální místo. Diváci vstoupí přímo do prostoru zhuštěného neustálým tokem zpráv o počasí z různých míst pohrom spojených s energetickými hrozbami a katastrofami (včetně Černobylu, Los Alamos a Fukušimy). Neustále aktualizovaná data jsou zpracovávána technologií sonifikace. Díky tomu je instalace vyplněna měnící se audiosférou, která je aktivní vůči lidské přítomnosti. Energetické komunikační přechody je možné také vnímat v rámci překvapující, vyvolané interakce s technologicky přeměněnými přírodními živly. Všechny předchozí romantické vize přírody, prezentované jako součást a pozadí pro lidskou aktivitu, kdysi tak klíčové pro vývoj scénického designu, jsou radikálně přehodnoceny. Skrze tuto interakci se naplno projevuje nové chápání technologie, která je běžně definována jako opozice přírody. V této instalaci se ale stává součástí přírody a spolu s ní vytváří hybridní komunikační ekosystém.
V Postapokalypse přicházíme s novou definicí člověka. Lidé jsou vnímáni především jako aktivní součást povětrnostního systému. V instalaci je tento systém navržen coby zážitek z dynamického stavu atmosféry: kombinace nejenom přírodního fenoménu, ale také zároveň sociálních, politických a ekonomických nepokojů. V dnešní době se náš život odehrává v technologicky zprostředkovaných globálních systémech, a tím spojuje vše lidské a nelidské v apokalyptických situacích: z toho pak vznikají neustálé zlé předtuchy současného života.
Kurátorka: Agnieska Jelewska; Zážitkový designér: Michał Krawczak; Zvukový designér: Rafał Zapała; Designér interakcí: Paweł Janicki; Vývoj interaktivního systému: Michał Cichy; Design prostoru: Jerzy Gurawski a ARPA - Jerzy Gurawski’s Architecture Studio; Výkonná produkční: Anna Galas-Kosil; Koordinátorka: Edyta Zielnik