2015 » Estonsko » Studentská sekce

Zpráva pro jistou akademii

Hybridní instalace s živou akcí a digitálním zprostředkovaným představením studentů Fakulty scénografie z Estonské akademie umění.

V krátké povídce Zpráva pro jistou akademii od Franze Kafky přednese opičák Červený Petr přednášku pro učenou společnost. Během své přednášky popíše život, který vedl předtím, než se stal umělcem. Petr byl uloven u Zlatého pobřeží a následně v kleci přepraven do Hamburku, kde si mohl vybrat ze dvou alternativ – buď půjde do zoologické zahrady, nebo na varietní jeviště. Nakonec se rozhodne pro druhou možnost. Skrz sérii pokusů o únik se mu jakožto opici postupně podaří dosáhnout toho, co bylo jeho cílem: „Má opičí nátura ze mě vyprchala, hlava nehlava a pryč…“

Naše instalace zkoumá dramatickou životní situaci hlavní postavy a křehkou hranici mezi opicí a člověkem ve světle Kafkova příběhu. Také se ptá, čím člověk musí projít, aby se stal umělcem, zatímco současně komentuje roztříštěnou podobu současného systému uměleckého vzdělávání.

Předtočené vystoupení je divákům představeno v podobě filmu, ale je také organicky integrováno do prostorové instalace. Spolu se zprostředkovanou verzí příběhu budou některá jeho jednání předvedena samotnými studenty, kteří přemění malý pokoj na divadelní prostor, v němž bude hlavní postava – s rukama zastrčenýma v kapsách svých kalhot a s lahví vína na stole – napůl ležet a napůl sedět ve svém houpacím křesle a oknem bude pozorovat večerní stmívání. Při procházení se tímto instalačním prostorem budou návštěvníci zároveň procházet životním příběhem opičákových bolestných snah stát se člověkem.

Jak popisuje samotná hlavní postava:

„Bral jsem si učitele sám, usadil jsem je do pěti místností za sebou a učil jsem se u všech najednou tak, že jsem ustavičně skákal z jedné místnosti do druhé. Jaké to byly pokroky! Jak pronikaly paprsky vědění ze všech stran do procitajícího mozku! Nepopírám: blažilo mě to. Ale také přiznávám: nepřeceňoval jsem to, již tehdy ne, a tím méně dnes. S úsilím, jemuž není na zemi rovno, jsem získal průměrné vzdělání Evropana.“

Zatímco opičák předvádí na jevišti své představení, varieté umožňuje Červenému Petrovi, aby si vychutnal více než zasloužený životní styl, který sám Petr považuje za jasně lidský. Jak se píše ve zprávě: „Když se pozdě v noci vrátím domů z banketů, z vědeckých shromáždění, z příjemných setkání, očekává mne malá polocvičená šimpanzice a s ní se po opičím způsobu dobře poměju.“

Tři hlavní postavy příběhu – Červený Petr, jeho bezejmenná šimpanzí žena a impresário Busenau – se čas od času pozdě odpoledne objeví, plně kostýmovaní, aby jen o chvíli později zase zmizeli.