2015 » Austrálie » Studentská sekce

Intimní mapování

Australská studentská expozice představuje vůbec první spolupráci tří hlavních australských škol vyučujících scénografii: National Institute of Dramatic Art (NIDA), University of Technology, Sydney (UTS) a Victorian College of the Arts (VCA). Pro prezentaci tří oddělených, ale navzájem propojených expozic, vyjednaly školy stísněný prostor v Kafkově domě.

Výstava Victorian College of the Arts (VCA) pojmenovaná Způsoby vidění vybízí návštěvníky, aby se dívali a uvažovali o svém okolí a možná i o sobě samých v novém světle. Reflektuje myšlenku, že politické názory a hodnoty ovlivňují způsob, jakým se díváme a rozumíme. Začíná to uvažováním nad přístroji, do kterých se díváme. Ty nabízejí konkrétní pohled, který je podpořen určitým rámem. Také mohou zkreslovat a měnit velikost: fotoaparáty, portály, klenby předscény, kukátka, okna, objektivy, mikroskopy, zrcadla. Studenti konceptuálně zkoumají, jakou souvislost mají tyto technické pojmy se způsoby, jakými můžou politické a sociální názory ovlivnit to, co „vidíme.“

Příspěvek školy NIDA s názvem Krysy ve zdech byl zpracován studenty druhého ročníku a obrací se k sochařství. Exponát je zmenšeným modelem s performačním aspektem a je založen na krátkém příběhu Krysy ve zdech od amerického spisovatele H. P. Lovecrafta. Studenti zkoumají problematická témata jeho textu skrze optiku gotické architektury, nepřirozených míst Giovanniho Battisty Piranesiho a australského umělce Ricka Amora. Popisky nepřímo ukazující na text jsou uzavřeny uvnitř sochy škeble a jsou navrženy k dlouhodobějšímu zapojení publika, protože diváci zkoumají částečně obskurní stopy a vytvářejí si vlastní chápání vyprávění. Projekt uznává vlastnictví prostoru coby opakujícího se strachu v současném australském dialogu. Zdi jsou užity k vymezení prostoru jako soukromé komodity; mohou se ale stát nástrojem pro kontrolu proudění lidské dopravy; zdi se staly značkou lidského chování. Definují, kdo má a kdo nemá kontrolu v daném konkrétním prostoru. Prostor se stává něčím, o co se musí bojovat, a důvodem pro uvěznění, deportaci nebo dokonce zabití další lidské bytosti.

Yallourn: Město, které se samo snědlo – Studenti z Programu interiérového a prostorového designu z University of Technology v Sydney předvedou zmenšený model, který nabízí kritický výklad událostí, ke kterým došlo v malém městečku jménem Yallourn v reakci na neustálé a tvrdohlavé využívání neobnovitelných zdrojů Austrálie. Na počátku současné dekády byla australská ekonomika posílena všudypřítomným důlním sektorem. Jen obchod s uhlím z různých míst ostrovního kontinentu do čínských, japonských a korejských přístavů vynesl národní ekonomice 29 miliard dolarů. V předešlém století došlo k vzestupu a pádu Yallournu, malého města v údolí Latrobe. Město bylo zapsáno do historie australské ekonomiky a její poslušné závislosti na neobnovitelné energii. Ke vzniku firemního města, které mělo poskytnout ekonomické zisky a infrastrukturní služby australské populaci, a k jeho zničení těžbou fosilního paliva, došlo během šedesáti let. Hrozivá křižovatka mezi počasím, prostorem a politikou. Historie Yallournu vypráví příběh australského města, které se samo snědlo.