Mezi švédskými scénografy sílí v posledních letech tendence k metaforickému výkladu her, na jejichž realizacích pracují. Jejich cílem však není nahrazovat ostatní složky inscenace a vykládat ideový smysl hry syntetickým obrazem. Vytvářejí funkční konstrukce, které jsou podřízeny aranžmá. Jejich spolupráce s režiséry a herci je však daleko hlubší, snaží se o to, aby se výprava stala neoddělitelnou součástí jejího intelektuálního, emocionálního i estetického vyznění. Tak například v představení hry Knížecí patolízal je černohnědá barva scény použita k navození pochmurné atmosféry zobrazované doby. Text této hry je na mnoha místech silně naturalistický. Proto se výtvarník Peter Tillberg vyhýbá veškeré popisnosti, obnažuje technické prvky osvětlení a zdůrazňuje, že děj probíhá v divadle. Jako další příklad je možno uvést výpravu Olle Monteliuse ke Strindbergově hře Gustav III. Jeho scéna pomáhá charakterizovat postavy hry, přesto však nekonkuruje hercům. Montelius obrazně řeší prostředí hry tak, že jím objasňuje postavení jednotlivých osob a skupin. K dosažení větší srozumitelnosti se nebojí přenést občas dějiště hry jinam, než předpokládal autor. Soudobí švédští výtvarníci se snaží, každý zcela individuálně, vytvořit scény, které se stávají nositeli významu.
Řady švédských scénických výtvarníků byly již tradičně doplňovány malíři a sochaři. Mnozí z nich, jako např. Gunilla Palmstierna-Weiss, nebo Acke Oldenburg, nejsou již v oblasti divadla žádnými hosty. Naleží k těm, kdo posunují inscenační umění kupředu.K těmto umělcům se v posledních letech připojil i grafik Roj Friberg. Ve své černobílé scéně k Witkiewiczově Matce užil nového materiálu, umělé hmoty, jejíž povrch sochařsky opracoval. Zčásti hladký a zčásti zdrsněný povrch pohlcoval, nebo odrážel světlo a dodával tak osvětlení nových kvalit.
Výtvarníci, kteří dříve pracovali v jiných oblastech výtvarného umění, obohacují scénickou realizaci divadelní hry tím, že do řešení její problematiky vnášejí nová hlediska. Kromě toho jsou tito výtvarníci inspirováni k vytvoření samostatných děl,která neslouží konkrétním':, využití na scéně. Tento směr bylo možno pozorovat na výstavě návrhů kostýmů a scén ke hře Knížecí patolízal K. Hedebyho a P. Tillberga. Tento typ výstavy vede k oživení zájmu o tvorbu scénografů, a to nejen mezi výtvarnými kritiky. V poslední době zesílila pozornost k práci divadelních výtvarníků, v nemalé míře také díky jejich vlastním vystoupením v diskusích, které se týkají jejich práce a jejich názorů na divadlo.
- Sören Brunes (Sören Brunes)
* 1938, Sundsvall
Obor: scénograf, kostýmní výtvarník
Další údaje: Inženýr konstruktér, sedm let zaměstnán ve stavitelském podniku. Od r. 1958 pracuje se stockholmským studentským dramatickým divadlem. V r. 1964 spoluzakladatelem experimentální scény Pistolteatern. V roce 1968 navrhl výpravu pro představení Vlasy na stockholmské scéně Scalateatern. V posledních letech pracoval ponejvíce s Královským činoherním divadlem ve Stockholmu. V r. 1970 navrhoval výpravu k Brecht-Weillově Mostu Mahagonny v Královské opeře ve Stockholmu. Zúčastnil se různých experimentálních inscenací ve Švédsku i v zahraničí, např. v Nancy ve Francii, v New Yorku. Je členem skupiny Theatre Projects, která usiluje o nové pojetí jevištního výtvarnictví ve smyslu „totálního divadla".
Obrázky z katalogu
- Barbara Öberg
Další údaje: Narozena r. 1930 v Berlíně. Od r. 1936 žije ve Švédsku. Vystudovala Uměleckoprůmyslovou školu ve Stockholmu v letech 1947-49 a Královskou akademii uměni v letech 1949-55. Pracuvaia jako scénická výtvarnice v Městském divadle v Norrköpingu v letech 1955-64 a od r. 1964 působí v Městském divadle v Göteborgu. Navrhla výpravu pro 63 her, mezi jinými pro Čechovova Strýčka Váňu a Medvěda, Behanova Rukojmí, Shakespearova Hamleta, Strindbergovu Hru snů, Anderssonův a Bratův Domov, Büchnerovu Dantonovu smrt, Machiavelliho Mandragoru, Mozartovu Figarovu svatbu a Gorkého Nepřátele. V r. 1972 napsala hru Jana z Arku, na jejíž realizaci se podílela výtvarně i režijně.
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
-
: (Medvěd),
Göteborgs Stadsteater
1973
-
: (Figarova svatba),
Opera Göteborg
1974
- Acke Oldenburg
Další údaje: Narozen r. 1923 v Moře ve Švédsku. Studoval na Umělecké škole u prof. Endre Nemese v Goteborgu v letech 1947-1952. Vystavoval v roce 1955 a 1966 v Malmö, r. 1960 v Göteborgu, r. 1963 v Kodani, r. 1960, 1965 a 1969 ve Stockholmu. Zúčastnil se výstavy v Akademii výtvarných umění v Miláně r. 1953, dále XXII. Biennale akvarelů v brooklynském muzeu v New Yorku v r. 1963, výstavy Bild och Teater v Národním muzeu ve Stockholmu v r. 1969 a De Frie v Kodani v r. 1962. Roku 1956 získal stipendium britské rady a v letech 1966-1967 státní stipendium ve Švédsku. Vytvořil tato monumentální díla: v r. 1955 sgrafito ve Skovde (80 m²), v r. 1957 štukovou Výzdobu ve Stockholmu (40 m²), tapiserii v Sigtuně (12 m²) a mozaiku v Orebro (170 m²) v letech 1969-70. Jeho díla jsou umístěna v Národním muzeu, v Muzeu moderního umění ve Stockholmu, v muzeích v Göteborgu a Malmö. Jako jevištní a kostýmní výtvarník vytvořil návrhy pro Campanelliho hru v Městském divadle v Borasu v r. 1964, pro Gombrowiczovu Svatbu v r. 1336 a v r. 1938 pro Brechtovu Žebráckou operu ve stockholmském činoéherním divadle; obě poslední hry režíroval Alf Sjöberg.
Vystavené práce
-
: (Život Galileiho),
Dramatiska Teatern
1974
- Styrbjörn ENGSTRÖM
Další údaje: Narozen r. 1944 ve Stockholmu. Absolvoval stockholmskou Vysokou uměleckoprůmyslovou školu jako průmyslový výtvarník se zaměřením na umělecké zpracování skla. V letech 1969-71 pracoval jako designér ve sklárně v Orreforsu.
Své sklářské návrhy vystavoval v r. 1970 v Healově galerii v Londýně a u Eatona v Torontu. Od r. 1971 vytvořil řadu výprav pro 2.program švédské televize. V r. 1974 navrhl scénickou výpravu pro Ibsenova Nepřítele lidu v Královském činoherním divadle, v r. 1975 k Schildtově a Bargomově hře Opět doma. Ve spolupráci s režisérem Larsem Löfgrenem navrhl scénu pro hru R. Patricka Kennedyho děti, uvedenou v Stadsteatern-Klarateatern ve Stockholmu.
Obrázky z katalogu
- Roj FRIBERG
Další údaje: Narozen r. 1934 ve Švédsku. Studoval na Uměleckoprůmyslové škole a Umělecké škole v Göteborgu v letech 1957-63. Od r.1954 uspořádal individuální výstavy ve Stockholmu, Göteborgu i v dalších švédských městech, dále v Kodani, Berlíně a Paříži. Jeho dílo je zastoupeno v mnohých skandinávských galeriích. S úspěchem navrhl scénickou výpravu pro dvě inscenace ve stockholmském divadle Dramaten, Matku S. Witkiewicze a Nepřátele M. Gorkého. Režisérem obou inscenací byl Alf Sjöberg.
Obrázky z katalogu
- Kerstin HEDEBY
Další údaje: Narozena r. 1926 v Linköpingu. Studovala na Královské akademii umění ve Stockholmu v letech 1948-50. Navrhla scény a kostýmy pro Občanské divadlo v Malmö, Královskou operu ve Stockholmu, Královské divadlo v Kodani, Americký balet a Královskou činohru ve Stockholmu. Svými pracemi je zastoupena v Galerii umění /Národní muzeum/ ve Stockholmu a v uměleckých galeriích v Malmö, Linköpingu a Norrköpingu.
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
-
: (Knížecí patolízal),
Dramatiska teatern
1973
- Leif MEREUS
Další údaje: Narozen r. 1941 v Simrishamnu. Studoval Uměleckoprůmyslovou školu v Göteborgu. Od své první scénografické práce v r. 1967 /Vor K. Anderssona/ navrhl scény a kostýmy pro téměř 40 divadelních her v Občanském divadle v Göteborgu, kromě toho pro Brechtova Pana Puntilu a jeho sluhu Matti a Dona Juana v režii R. Langbäcka, uvedené Det Danske Teater v Kodani, a pro Vzestup a pád města Mahagonny a Dona Juana od téhož autora, které byly uvedeny ve Švédském národním divadelním středisku. Od r.1967 je v angažmá v Občanském divadle v Göteborgu.
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
-
: (Svatá Johanka z jatek),
Göteborg Stadsteater
1973
- Olle MONTELIUS
Další údaje: Narozen r. 1923 v Uppsale. Ve čtyřicátých letech studoval ve Stockholmu, jako scénograf působil v Městském divadle v Helsingborgu, v Městském divadle Uppsala-Gavle a od r. 1964 v Městském divadle v Göteborgu. Navrhl dekorace pro téměř 200 inscenací, mezi jinými pro Shakespearova Hamleta a Večer tříkrálový, Ibsenova Branda a Peer Gynta, Brechtův Život Galileiho, Strindbergova Gustava Vasu a Gustava III., Weissova Marata-Sada a Moliérova Tartuffa. Spolupracuje s televizí a pracuje jako ilustrátor mnoha časopisů a dětských knih.
Obrázky z katalogu
- Peter TILLBERG
Další údaje: Narozen r. 1946 ve Stockholmu. Studoval malířství na Královské akademii umění ve Stockholmu v letech 1964-69. Jeho první výstava se konala v r. 1968 v Drury Lane v Londýně a v r.1969 ve Stockholmu. Po četných výstavách ve Skandinávii a Polsku probíhá v současné době v Německé spolkové republice jeho výstava pod názvem Nový realismus ve Švédsku, na které vystavuje svá malířské a sochařská díla. Působí jako scénický výtvarník v divadle Dramaten.
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
-
: (Knížecí patolízal),
Dramatiska Teatern
1973
- Gunilla Palmstierna-Weiss
Další údaje: Narozena ve Švýcarsku, dětství prožila v Rakousku a Holandsku. Studovala na Akademii výtvarných umění v Amsterodamu a na Uměleckoprůmyslové škole ve Stockholmu sochařství, keramiku a jevištní výtvarnictví. Profesionálně se věnuje jevištnímu a průmyslovému výtvarnictví a keramice. Přednáší na Divadelním institutu ve Stockholmu. K jejím výtvarným dílům patří návrhy na ozdobné stěny pro veřejné budovy, mimo jiné pro novou rozhlasovou a televizní budovu, pro vstupní halu odborářského domu apod., provedené v betonu a keramice. Mezi její nejvýznamnější scénické návrhy patří světová premiéra Weissova Marata-Sada v Schillertheater v Berlíně /režisér K. Swinarski/, Shakespearův Macbeth v tomtéž divadle /režisér F. Kortner/, druhá verze Marata-Sada v Aldwych Theatre v Londýně /režisér P. Brook/, filmové zpracování této hry v New Yorku, Strindbergův Tanec smrti v Královské činohře ve Stockholmu /režisér U. Palme/, třetí verze Marata-Sada v Královské činohře ve Stockholmu /režisér F. Sundström/, Weissovo Přelíčení v Královské činohře ve Stockholmu /režie I.Bergman/, světové premiéra Weissova Zpěvu lusitánského strašáka ve Scala teatern ve Stockholmu a v divadle Experimenta ve Frankfurtu n.M., Brechtova Svatá Johanka z jatek v Městském divadle ve Stockholmu /spolurežie s J. Bergenstrahlem/, světová premiéra Weissova Dialogu o Vietnamu v Městském divadle ve Frankfurtu n.M. /režisér H. Buckwitz/ a García Lorcova Krvavá svatba v Královské činohře ve Stockholmu /spolurežie s D. Feuerovou/. Její díla jsou zastoupena mimo jiné v Národním muzeu ve Stockholmu, v Drottningholm Teatermuseum ve Stockholmu a v Syracuse Museum v USA. V r. 1967 byla vyznamenána za nejlepší jevištní návrhy v New Yorku a v r. 1969 v Novém Sadu. Na pražském quedriennale 1971 byla vyznamenána za kostýmní tvorbu zlatou medailí. Vystavovala též ve Stockholmu, Paříži, New Yorku, Berlíně a Lipsku. V letech 1970-74 navrhla mimo jiné výpravu pro hru Show /Hra/ Larse Forsella, uvedenou v Dramatickém divadle ve Stockholmu v režii Ingmara Bergmana, pro Holderlina P. Weisse v režii Larse Görana Carlssona, uvedenou v tomtéž divadle, Krásný zpěv o lásce od G. Grafströma v režii Gunnela Lindbloma, Mozartovu Figarovu svatbu, uvedenou na Holandském operním festivalu Městským divadlem v Amsterodamu v režii Friedricha Götze a uvedenou pak ještě v Cirkusteater v Scheveningenu, v Rotterdamu a Utrechtu, pro Mythy od Ully Ryumové, uvedené v Dramatickém divadle ve Stockholmu v režii Anity Brundahlové a pro Večer tříkrálový W. Shakespeara, uvedený Dramatickým divadlem ve Stockholmu v režii Ingmara Bergmana.
Vystavené práce
-
: (Večer tříkrálový),
Kungliga Dramatiska Teatern
1975
