1975 » Polsko » Scénická a kostýmní tvorba

POLSKO

Scénárista expozice: Andrzej Strachocki Pro současnou polskou scénografii je charakteristické takové množství individuálních uměleckých přístupů, plynoucí z velkého počtu význačných osobností,že je velmi obtížné postihnout celou šíři této oblasti v rámci Pražského quadriennale. Nicméně lze nalézt dva proudy, které mají zásadní vliv na tvorbu a vykazují specifické národní rysy. Koncepce polské expozice se proto soustředila především na tyto dva směry. Výběr byl omezen na ty autory, jejichž práce jsou přesvědčivým dokladem těchto tendencí. První proud vyvěrá z tradice starých polských mystérií a meziher, označených jako interludia plebeica, v jejichž intencích psali největší polští renesanční básníci.Duch této tradice pronikl i do rituálního lidového divadla. A právě jeho okouzlující poetická forma, plná důmyslné jednoduchosti, zaujala umělce 20. století. Leon Schiller byl prvním, kdo uvedl tyto hry na scénu. Jeho pokračovatelem v poválečné době byl především Kazimierz Dejmek. I Władysław Hasior byl inspirován touto uměleckou oblastí.Skupina význačných polských scénografů se pokoušela nalézt cestu k vyjádření rituálního lidového divadla prostředky současného umění. Polská expozice představuje práce dvou reprezentantů tohoto směru, A. Kiliana a Z. Strzeleckého. Druhý směr vychází z divadla S.I.Witkiewicze /pseudonym Witkacy/. Tento umělec, významný expresionistický malíř, dramatik a teoretik divadla, byl jedním z předchůdců dnešní divadelní avantgardy. Byl vůdčí osobností své doby - v průběhu let byl téměř zapomenut. Witkiewiczovy divadelní myšlenky jsou dnes rozvíjeny na celém světě. V polské dramatické tvorbě na ně navázali především Gombrowicz, Mrožek, Róžewicz a Kajzar. Witkiewičzovy myšlenky mají zvláštní význam i pro polskou scénografii. Nezměnily jen tradiční funkci scény, kostýmů a rekvizit a jejich aplikace, ale vytvářejí novou, fascinující a neobvyklou atmosféru divadelního světa - atmosféru, která účinně působí na formování představivosti polských jevištních výtvarníků, ačkoli individuální metody a samostatný tvůrčí přístup tyto scénografy podstatně diferencují. Expozice dokládá charakteristické rysy nové atmosféry divadelního světa, tak jak ji vytvářejí jednotliví členové této malé skupiny, byť vycházejí z různých metod a pracují s odlišným repertoárem /Kołdziej, Mikulski, Sadowski, manželé Skarżyński, Wiśniak, Zachwatowicz/.

Vystavující umělci / ateliéry

• Adam Killian

* 1923, Lwów
Obor: scénograf
Další údaje: Vystudoval architekturu v College of Arts and Crafts v Nottinghamu, pracuje jako výtvarník v divadle Lalka ve Varšavě. Je nositelem státní ceny a ceny za výpravu k Wyspiaňského hře Svatby. Na Mezinárodním festivalu loutkových divadel v Bukurešti v r. 1960 byla jeho inscenace Guignol v nesnázích vyznamenána zlatou medailí. Zlatou medailí byly oceněny jeho ilustrace dětských knih na XII. triennale v Miláně. K jeho nejvýznamnějším pracím patří scéna pro Tetmajerova Muzikanta Zvyrtylu, Wyspiaňského Svatby pro štětínská a varšavská divadla a inscenace Krakované a horalé. Až dosud realizoval 22 loutkových filmů a ilustroval asi 50 knih. Zkušenosti získával ve filmovém studiu MOSFILM v Alma Até. Během padesáti let vytvořil na 300 scénografických návrhů pro loutkové divadlo, činohru i hudební představeni. Vystavoval na PQ 1971-79. 1987, 1995. Na PQ75 získal Zlatou medaili.

Vystavené práce

• E. Bryll, K. Gertner: (Malované na skle), Teatr Wapólctesny Szczecin 1975, Režisér: J. Skotnicki,
  

  

  
  
  
• J. Wilkowski: (Muzykant Zwyrtyla), Teatr Miniatura 0
  
  
  
• V. Čtvrtek: (Rumcajs), 0
  
  
  
• Jerzy Skarźyński

Další údaje: Manželé Skařrzyńští studovali na Vysoké škole výtvarných umění, na Polytechnice a na Filmovém institutu. Debutovali v loutkovém divadle v Krakově. Nyní učí na Akademii výtvarných uméní v Krakově. Jerzy Skarzyński /nar. r. 1924/ se kromě scénografie zabývá knižní ilustrací a filmovým výtvarnictvím. Spolupracuje především s krakovskými divadly Groteska a Teatr Starý i s divadly v zahraničí, na příklad ve Splitu, Hamburku a Amsterodamu. Mezi nejzávažnější inscenace, na kterých se autorsky podílel, patří Mrožkovo Tango, Dürrenmattova Návštěva staré dámy, Camusův Caligula, Solochovův Tichý Don, Liebermannova Škola žen, Kafkova Amerika, Brechtova Žebrácká opera, Cosi fan tutte W.A. Mozarta, Odysseus J. Joyce a Pendereckého Ďábli z Loudunu.

Obrázky z katalogu





• Zenobiusz Strzelecki

Další údaje: Narozen r. 1915. Jevištní výtvarník, teoretik a historik v oboru scénografie. Absolvent Akademie výtvarných umění a Institutu divadelního uměni ve Varšavě. Navrhl kolem 160 výprav. První Dejmkův spolupracovník, tvůrce jeviště mystérií. Za své dílo obdržel cenu Festivalu dramatu v SSSR a Cenu ministerstva umění a kultury. Působí jako profesor na Akademii výtvarných umění ve Varšavě. K jeho nejlepším pracím patří scéna k Rejově hře Život Josefa, k Aischylovu Agamemnonovi, Euripidově Elektře a Aristofanovým Žábám. Je autorem dvoudílné publikace Polska Plastyka Teatralna a stálým spolupracovníkem časopisů Projekt, Teatr a Dialog.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• H. Surkowski: (Staropolský triptych), Teatr Lalki i Aktora 1972, Režisér: St. Ochmański,
  

  

  
  
  
• Kazimierz Wisniak

Další údaje: Narozen r. 1931, absolvent krakovské Akademie výtvarných umění. Spoluzakladatel kabaretu Piwnica v Krakově. Spolupracuje s divadly v Krakově /Divadlo J. SZowackého/, ve Varšavě, s vratislavskou pantomimou H. Tomaszewského a s řadou divadel v zahraničí /Moskva, Kyjev, Kodaň, Helsinky, Oslo, Düsseldorf/. Mezi jeho nejvýznačnější práce patří Anouilhův Becket, Shakespearův Sen noci svatojanské, Ostrovského Les a Čajkovského balet Romeo a Julie.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• S. Mrozek: (Jatky), Teatr Dramatyczny 1975, Režisér: J. Jarocki,
  

  

  

  

  

  

  
  
  
• Marian Kolodziej

Další údaje: Narozen r. 1923. Studoval scénografii ne Vysoké škole výtvarných umění v Krakově. Pracuje především v divadle Wybrzeže v Gdaňsku a spolupracuje s Národním divadlem ve Varšavě s režisérem Hanuszkiewiczem. Mezi jeho nejvýznamnější realizace patří Veselé paničky windsorské, Historie o bohatci a Lazarovi, Nebožská komedie a Kordian.

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• J. S. Sito: (Odsouzení doktora Fausta), Teatr Wybrzeže 1972, Režisér: M. Okopiński,
  

  

  

  
  
  
• E. Renan, J. Kreczmar: (Prosperův plášť), Teatr Wybrzeže 1974, Režisér: J. Kreczmar,
• F. Arrabal: (Hřbitov aut), Teatr Wybrzeže 1972, Režisér: S. Hebanowski,
  
  
  
• Franz Kafka: (Proces), 0
  
  
  
• J. Švarc: (Drak), Teatr Śląski im. Stanisława Wyspiańskiego 0
  

  

  

  

  
  
  
• Williame Shakespeare: (Macbeth), Teatr Powszechny 0
  
  
  
• Edward Albee: (Malá Alice), Teatr Wybrzeże 1972
  
  
  
• Nikolai Gogol: (Revizor), Teatr Narodowy 1973
  
  
  
• Felicja Kruszewska: (Sen), Teatr Wybrzeże 1974
  

  
  
  
• Andrzej Sadowski

Další údaje: Narozen 1925 ve Lvově. Spolupracuje s řadou činoherních divadel, s operou v Poznani a s Komorní operou ve Varšavě. Pedagogicky působí na Akademii výtvarných umění ve Varšavě. Vystavoval na Pražském quadriennale 1967,1971 a 1975.
• Krystyna ZACHWATOWICZ-WAJDA (Krystyna Zachwatowicz)

Další údaje: Narozena 1930. Absolventka oboru scénografie na Vysoké škole výtvarných umění v Krakově. Spolupracuje s divadly v Krakově a ve Vratislavi. Mezi její nejvýznamnější realizace patří Gombrowiczova Svatba, Shakespearův Král Lear, Sen noci svatojanské a Jak se vám líbí, Erenburgův Bouřlivý život Lazika Roitschwanze, Nebožská komedie od Krasinského, Witkiewiczova Matka a Listopadová věc od E. Brylla. V poslední době spolupracuje s režiséry A. Wajdou a J. Jarockim.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• : (Emigranti), Teatr Stary im. Modrzejewskiej 1975
• : (Sňatek), Teatr Dramatyczny Warszawa 1974
• Kazimierz MIKULSKI

Další údaje: Narozen r. 1918. Studoval na Akademii výtvarných umění v Krakově. Malíř a scénograf. Účastnil se výstavy polských loutek v Domě umění v Bruselu r. 1963, Mezinárodní scénografické výstavy v Kunsthalle v Baden-Badenu /1965/, výstavy Polské divadlo ve Victoria a Albert Museu v Londýně /1971/ a mnoha dalších výstav doma i v zahraničí. Za svou uměleckou činnost byl odměněn řadou vyznamenání a cen. Získal l.cenu na II. Národním festivalu loutkových divadel za výpravu k Mučednictví Petra Oheye od S. Mrožka /1959/, Státní cenu 3. stupně za scénografické práce /1962/, 1. cenu na Mezinárodním divadelním festivalu v Záhřebě /1969/ za scénickou výpravu hry Přicházím z Krakova a 2. cenu za výpravu ke hře Janko muzikant. .

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Je to pták nebo ne?), Groteska Kraków 1974
• Lidia SKARZYŃSKA

Další údaje: Manželé Skařrzyńští studovali na Vysoké škole výtvarných umění, na Polytechnice a na Filmovém institutu. Debutovali v loutkovém divadle v Krakově. Nyní učí na Akademii výtvarných uméní v Krakově. Jerzy Skarzyński /nar. r. 1924/ se kromě scénografie zabývá knižní ilustrací a filmovým výtvarnictvím. Spolupracuje především s krakovskými divadly Groteska a Teatr Starý i s divadly v zahraničí, na příklad ve Splitu, Hamburku a Amsterodamu. Mezi nejzávažnější inscenace, na kterých se autorsky podílel, patří Mrožkovo Tango, Dürrenmattova Návštěva staré dámy, Camusův Caligula, Solochovův Tichý Don, Liebermannova Škola žen, Kafkova Amerika, Brechtova Žebrácká opera, Cosi fan tutte W.A. Mozarta, Odysseus J. Joyce a Pendereckého Ďábli z Loudunu.

Obrázky z katalogu





• Konrad SWINARSKI

Další údaje: Studoval Akademii výtvarných umění v Lodži a absolvoval režii na Vysoké škole divadelního uměni ve Varšavě. Poté pracoval několik let jako asistent B. Brechta v Berliner Ensemble. Působil především jako režisér. K několika svým inscenacím vytvořil scénické návrhy. Spolupracoval s divadlem Ateneum ve Varšavě a s mnoha evropskými scénami. V poslední době působil v Teatru Starym v Krakově.

Obrázky z katalogu