1975 » Jugoslávie » Scénická a kostýmní tvorba

JUGOSLÁVIE

Vystavující umělci / ateliéry

• Meta Hočevar

* 1942, Lublaň
Obor: architekt, pedagog, scénograf
Další údaje: Profesorka Univerzity v Lublani (Akademie divadla, rozhlasu, filmu a televize). Vystavovala na PQ 1975, 1979, 1995.

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Yvona, princezna burgundánská), Slovensko ljudsko gledališče 1973
• Alenka Bartl

Další údaje: Narozena 1930 v Lublani. Kostýmní výtvarnice. Profesorka Univerzity v Lublani (Akademie divadla, rozhlasu, filmu a televize). Vystavovala na PQ 1967, 1971, 1975, 1979, 1983, 1987 a 1991.

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• Aristophanes Aristofanés: (Lysistrata), Ljubljana MGS 0, Režisér: Miran Herzog,
  

  

  
  
  
• Marija Kobi

Další údaje: Narozena r. 1929 v Lublani. Absolvovala Uměleckou školu v Bělehradě. Pracuje jako kostýmní výtvarnice v lublaňské televizi. Od r. 1953 vytvořila kostýmní návrhy pro více než 150 inscenací v řadě divadel v Jugoslávii, Itálii a Československu. Podílela se na tvorbě několika slovinských filmů a na více než 100 televizních show. V r. 1972 získala Cenu Borštnik. Zúčastnila se Pražského quadriennale 1967.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• A. Harris: (Androkles a lev), Mladinsko gledališče Ljubljana 1973, Režisér: Mile Korun,
  

  
  
  
• Branko Kostovski

Další údaje: Narozen 1924 ve Skopji. Od 1952 pracuje jako scénograf v Makedonském lidovém divadle ve Skopji. Vystavoval na PQ 1967, 1971, 1975 a 1979.

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• Ž. Čingo, B. Stavrev: (Zeď-Voda), Makedonski narodni teater Skopje 1973, Režisér: B. Stavrev,
  

  
  
  
• Mileta Leskovac

Další údaje: Narozen r. 1924, absolvent Umělecko-průmyslové školy v Novém Sadu. Navrhl kolem sta výprav, z nichž nejdůležitější jsou ke hře J. S. Popoviče Směšná Preciézka, k H. Ibsenově Noře, ke hře K. Odaka Dorisa tančí, St. Mrase Kacíř, K. Trifkoviče Nikdy spokojena, k Shakespearovu Večeru tříkrálovému, k 0'Neillovu Měsíci pro smolaře a ke Koschově hře Velký Mack. Zúčastnil se mezinárodní výstavy jevištního výtvarnictví v Curychu. Za výpravu k Trifkovićově hře mu byla udělena cena města Nový Sad. Pracuje jako jevištní výtvarník Srbského národního divadla v Novém Sadu.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• I. G. Kovačic, N. Hercigonja: (Jáma), Srpsko narodno pozorište Novi sad 1975, Režisér: Dejan Miladinovic,
  
  
  
• Vladimir Marenić

Další údaje: Narozen r. 1921 ve Slavonské Pozege. Jevištní výtvarnictví studoval u prof. Milenko Serbaňa a malířství u prof. Ivana Tabakoviče. Je scénografem Národního divadla v Bělehradě. Navrhl více než 170 jevištních a asi 35 kostýmních výprav. Vystavoval v Jugoslávii i v zahraničí. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří jevištní návrhy k Nebeskému regimentu D. Leboviče a Obrenoviče, k Tetované růži Tennessee Williamse, k G. Verdiho Nabuccu a Aidě, k Haleluja od D. Leboviče, k Čajkovského opeře Mazeppa, k Anouilhovu Becketovi, ke Glinkově Ivanu Susaninovi, k Barraultovu Rabelaisovi a dalším. Ve své tvorbě používá nejrůznějších malířských technik. V r. 1957 byl vyznamenán cenou Sterijino pozorje za výpravu k Nebeskému regimentu, v r. 1965 a 1968 cenou ULUPUS za scénografické návrhy, cenu Říjnového salónu získal v r. 1966 za návrh scény ke hře Mistr Hanuš, v r. 1969 byl vyznamenán cenou k 100. výročí založení Národního divadla v Bělehradě za výpravu ke hře Podvod a v r. 1970 Cenou scénografie divadel Vojvodiny za Shawova Pekelníka.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• Williame Shakespeare: (Macbeth), Narodno pozorište Beograd 1975, Režisér: Arsa Jovanovic,
  
  
  
• Ž. Komanin: (Pelinovo), Narodno pozorište Beogard 1973, Režisér: Gradimir Mirkovic,
  
  
  
• Dušan Ristić

Další údaje: Narozen r. 1913 v Komlosul-Mare v Rumunsku. Po absolutoriu na bělehradské Akademii výtvarných umění studoval od r. 1945 v Paříži a v r. 1952 v Londýně, kde se specializoval na jevištní a kostýmní výtvarnictví. Vytvořil řadu jevištních i kostýmních výprav pro bělehradská divadla, pro Národní divadlo, Dramatické divadlo, Současné divadlo, Divadlo pro děti Božko Buha a pro divadla ostatních republik, v Záhřebu, Lublani, Novém Sadu, Sarajevu a Mostaru. Jako host navrhl scénu i kostýmy pro bruselskou a vídeňskou operu, pro mezinárodní baletní festival v Edinburgu, pro římskou Operu a Národní divadlo v Bukurešti. Z nejdůležitějších představení jmenujeme Stravinského Orfea, Bartókova Podivuhodného mandarína, Montherlantovu Královnu smrti, Shakespearovu Zimní pohádku a další. Cenou Sterijino Pozorje byly vyznamenány jeho kostýmní návrhy v r. 1966, cenou Říjnového salónu scénické návrhy v r. 1969 a v r. 1970 Říjnovou cenou umění a vědy na výstavě Jeviště a kostýmy v bělehradském Muzeu dekorativních umění.

Obrázky z katalogu





• Milena JEFTIĆ NIČEVA KOSTIĆ ( Milena Ničeva)

Další údaje: Narozena r. 1943 v Tomaševaci. V r. 1968 absolvovala Akademii užitých umění v Bělehradě. Její první prací byly kostýmy k Molièrovu Zdravému nemocnému pro Národní divadlo v Subotici. Od r.1969 pracuje v Malém divadle /loutkové divadlo/ a spolupracuje s mnoha dalšími divadly v Bělehradě. Je autorkou loutek, scén a kostýmů k řadě her, mezi jinými k Míčkovi-Flíčkovi, Popelce, ke hře Dva džbery vody, Pohádka o Tik-Ťaku, Kdo víc zná, víc může, Sympatie a antipatie, Princezna a Šišalo, Houpačka atd.Kromě své práce pro divadlo se věnuje též malířství. Samostatně vystavovala v Bělehradě v letech 1969, 1971, 1972, 1973 a 1975, v Čačaku v r. 1973, v Katovicích a Opoli v r. 1973 a ve Štětíně v r. 1974. V r. 1970-71 získala cenu ULUPUS, v r. 1973 třetí cenu Sterijino pozorje v Novém Sadu za katalog, v r. 1975 stříbrnou medaili na Triennale jevištního a kostýmního výtvarnictví v Novém Sadu a v r. 1978 bronzovou medaili rovněž v Novém Sadu. Dále v letech 1974, 1975 a 1978 získala ceny na Setkání srbských loutkových divadel. Zúčastnila se Pražského quadriennale v r. 1971 a 1975. Informace z katalogu 1999: Je malířka a kostýmní návrhářka, v současné době spolupracuje s Divadlem Duška Radoviče v Bělehradě. Od roku 1971 do roku 1983 vystavovala na každém PQ. Na IX. Mezinárodním trienále v Novém Sadu v roce 1990 získala Stříbrnou medaili.

Vystavené práce

• : (Macbeth), Narodno pozorište Beograd 1975
• Dorian Sokolić

Další údaje: Narozen r. 1928 v Zemunu, absolvent bělehradské Vysoké školy uměleckoprůmyslové, roku 1959 studoval v Paříži. Je členem Národního divadla ve Rjece. Své nejlepší výpravy navrhoval pro divadlo v přírodě. Pro Operní festival v Opatii navrhoval výpravy k Aidě, Knížeti Igorovi, Troubadourovi a Turandot. Získal pětkrát cenu za své jevištní realizace a několikrát za svou grafickou práci a návrhy plakátů.

Obrázky z katalogu








Vystavené práce

• Giuseppe Verdi: (Maškarní ples), Narodno kazalište Ivn Zajc 1974, Režisér: Mladen Sabljić,
• F. J. Haydn: (Svět na Měsíci), Narodno kazalište Ivan Zajc 1973, Režisér: Dinko Svoboda,
  

  
  
  
• Drago Turina

* 1943, Virje
Obor: scénograf
Další údaje: Narozen r. 1943. Jako jevištní a kostýmní výtvarník začal pracovat pro studentská amatérská divadla v době, kdy navštěvoval fakultu strojní a námořní architektury. Dnes pracuje jako jevištní výtvarník v záhřebských profesionálních divadlech a ve filmu. V revui mladých spisovatelů a umělců uveřejňuje články o teorii a praktických problémech moderní scénografie. Obdržel několik cen na divadelních festivalech za úspěšnou experimentální práci v oboru jevištního výtvarnictví. Pracuje jako jevištní výtvarník v Divadle Branka Gavelly v Záhřebu. Vystavoval na PQ 1971 a 1975.

Vystavené práce

• Williame Shakespeare: (Timon Athénský), Hrvatsko narodno kazalište 1973, Režisér: Tomislav Radić,
• Melita Vovk-Štih (Melita VOVK)

Další údaje: Narozena r. 1928 v Bledu. Absolvovala Sochařskou akademii v Lublani a navštěvovala speciální kurs grafiky. Spolupracuje s divadly a televizí, vytváří ilustrace knih pro mládež, kresli pro noviny a časopisy. Dvakrát obdržela cenu Mladinska Knjiga a cenu Mlado pokolenje za ilustrace. Za scénografii a kostýmní návrhy ziskala cenu Sterijino pozorje a Borštnikovu cenu. Zúčastnila se Pražského quadriennale 1971.

Vystavené práce

• F, Rudolf: (Hrabě z Celje na koni), Slovensko ljudsko gledališče 1974, Režisér: Dušan Mlakar,
  

  

  
  
  
• Ivan ANTOLČIĆ

Další údaje: Narozen r. 1928 v Komarevu. Absolvoval Školu užitých umění v Záhřebu. Pracuje jako výtvarník Chorvatského národního divadla v Záhřebu. Vystavoval na Triennale jevištního a kostýmního výtvarnictví v Novém Sadu, v expozicí Jugoslávská ilustrace a Zlaté pero v Bělehradě, na výstavě grafického designu v Záhřebu, na výstavě Jugoslávská kresba v Záhřebu, na Biennale plakátu ve Varšavě,na Biennale užité grafiky v Brně a na výstavě plakátů Icograd ve Vídni. Kromě toho uspořádal samostatné výstavy v letech 1963, 1965 a 1972. K jeho nejvýznamnějším pracím patří Setkání od Josipa Kirigina a Dialog pro živé Fadila Hadžice.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• Bertolt Brecht: (Bádenská naučná hra o souhlasu), Coccolemocco 1974, Režisér: Branko Brezovac,
  
  
  
• Tanja BRILEJ

Další údaje: Narozena r. 1947 v Bělehradě. Studovala v Londýně, New Yorku a na Oxford-Cambridge College v Káhiře, kterou absolvovala r. 1964. R. 1969 ukončila postgraduální studium scénografie na Akademii užitých umění. Umělecky spolupracovala s B. Šajtinacem na animovaných filmech Nejen ptáci létají, Pokušení a Nevěsta, které získala Zlatou medaili města Bělehradu, Grand-Prix na festivalu v Anecy /Francie/ a zvláštní cenu festivalu v Oberhausenu. Pro loutkové divadlo v Lublani navrhla scénu a loutky ke hrám Čaroděj ze země Oz / 1973/ a Dům tety Barbary /1975, režie Aleš Jan/. Pro Národní divadlo v Lublani vytvořila kostýmy pro Goldoniho Mirandolinu a scénu pro Sněm lásky Oskara Panizzy ve spolupráci s režisérem Paolo Magellim. V lublaňské televizi navrhla kostýmy pro balet Hluchá okna, pro televizi v Bělehradě kostýmy a loutky pro dětský seriál L. Ršumoviče Pohádka vypráví. Dále vytvořila kostýmy pro balet Balada na hudbu A. Vivaldiho a celou řadu dalších scénických a kostýmních televizních výprav.

Obrázky z katalogu





• Predrag CAKIĆ

Další údaje: Narozen r. 1931 v Leskovacu. Po ukončení scénografické školy v Niši ziskal angažmá v leskovackém divadle. Za dvacet let své umělecké činnosti vytvořil radu scénografických návrhů. Spolupracoval s divadly v Titogradu, Titovo Užici a Pirotu a zúčastnil se skupinových malířských výstav /Leskovac, Kumanovo/.Vystavoval také na IV. Triennale jevištního a kostýmního výtvarnictví v Novém Sadu r. 1975. Za kostýmní tvorbu byl vyznamenán Řádem republiky, dále získal první cenu za scénografii na Říjnovém salonu r. 1973 a Říjnovou cenu města Leskovacu r. 1972.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• B. Stavis: (Člověk, který není nikdy mrtev), Narodno pozorište Leskovac 1974
  
  
  
• Boris ČERŠKOV

Další údaje: Narozen 1932 ve Stobreči u Splitu. Od 1956 pracuje jako jevištní a kostýmní výtvarník v Národním divadle v Niši. Vystavoval na PQ 1975.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• Williame Shakespeare: (Jindřich IV.), Narodno pozorište Niš 1974, Režisér: Ivica Kunčevic,
  
  
  
• P. Zindel: (Vliv gama paprsků na měsíčky zahradní), Narodno pozorište Niš 1973, Režisér: R. Radojkovic,
  
  
  
• Istvan HUPKO

Další údaje: Narozen r. 1944 v Subotici, architekt. Studoval na fakultě architektury v Bělehradě u prof. M. Bajlona a N. Dobrovice. V sezóně 1966/67 byl asistentem scénografie v Jugoslávském činoherním divadle v Bělehradě. Od r. 1967 je šéfem techniky v Lidovém divadle v Subotidi, kde vytvořil také své první jevištní výpravy /1967/. Od r. 1972 se věnuje výhradně scénografii jako řádný člen Lidového divadla v Subotici. Až dosud realizoval scény pro 49 děl.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• G. F. Gyula: (Chvíle svobody), Narodno pozorište Subotica 1974, Režisér: Mihály Virág,
  
  
  
• Tomaž KRŽIŠNIK

Další údaje: Narozen r. 1943 v Žiri. Studoval na Akademii výtvarných uměni ve Varšavě, kde se specializoval u prof. Szancera na knižní ilustraci. Zabývá se tvorbou plakátů, ilustrací knih a scénografií. Vystavoval v Jugoslávii, Polsku, Itálii, Švýcarsku, Československu a v Sovětském svazu. Získal několik cen za ilustraci dětských knih a poezie a cenu za výpravu k loutkové hře Zlatý pták, k níž vytvořil i loutky.

Obrázky z katalogu



• Slobodan MAŠIĆ

Další údaje: Narozen r.1939 v Bělehradě. Vystudoval architekturu na bělehradské technické fakultě a r. 1964 založil Studio struktury pro grafiku, architekturu a průmyslové výtvarnictví. Spolupracoval s Dušanem Makavejevem na filmu Nevinnost bez ochrany /I968/ a s Želimirem Zilnikem na filmu Raná díla /1969/. Od r.1966 je vydavatelem a grafikem Nezávislého nakladatelství. Od r.1971, na žádost uměleckého ředitele Mezinárodního divadelního festivalu v Bělehradě /BITEF/ Jovana Čirilova, vytvořil grafické návrhy pro divadlo Atelje 212 a pro BITEF. V divadle Atelje 212 realizoval ve spolupráci s režisérem Predragem Bajčetićem svou první výpravu k dramatizaci Dostojevského románu Bratři Karamazovi. Vystavoval na pěti samostatných a šedesáti kolektivních výstavách: na Biennale v Benátkách 1972, na Biennale v Brně 1974, na lublaňském biennale průmyslového výtvarnictví 1966, 1968, 1973, 1975. Jeho díla byla zveřejněna v Modern Publicity 1973-74, 1974-75 /Studio Vista, Londýn/. Získal též ocenění na Lublaňském biennale průmyslového výtvarnictví 1975.

Obrázky z katalogu





• Krstomir MILOVANOVIĆ

Další údaje: Narozen r. 1936 v Konjarniku. V r. 1962 absolvoval obor malířství na Akademii výtvarných umění v Bělehradě. Jako malíř se zúčastnil řady skupinových výstav a více než dvacetkrát vystavoval samostatně. Od r. 1965 je angažován v divadle v Zaječaru, kde vytvořil kolem 60 scénických výprav. Na Setkání srbských divadel Joakima Vujiće v letech 1967, 1972, 1973 a 1975 byly jeho práce odměněny cenami. Své scénografické návrhy vystavoval na Triennale jevištního a kostýmního výtvarnictví v Novém Sadu r. 1975.

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Případ nevinné Anabely), Zaječarsko Borsko pozorište 1972
• Pal PETRIK

Další údaje: Narozen r.1916 v Subotici. Absolvoval Akademii výtvarných umění v Bělehradě. Od r. 1951 je scénografem maďarské scény Národního divadla v Subotici. V r. 1972 vytvořil pro divadlo v Szegedu návrh výpravy ke hře dramatika Bulgakova Sen inženýra Reina. Na XIX. Setkáni vojvodinských divadel získal cenu za scénografii, na XXIII. Setkání cenu za výpravu k Williamsovu dramatu Noc s leguánem. V r. 1969 obdržel Říjnovou cenu města Subotice. K jeho nejdůležitějším realizacím se řadí Tragédie člověka I. Madácha, Hamlet W. Shakespeara, Borůvky F. Déáka, Žebrácká opera B. Brechta, Noc s leguánem T. Williamse, Romulus Veliký F. Durrenmatta, Bank Bán J. Katony a Moháč Gy. Haye.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• Gy. Hay: (Moháč /Pevnost/), Népszínház Subotica 1970
  
  
  
• Irena ROT-PORTNOJ

Další údaje: Narozena r. 1942 v Branjin Vrnu. V r. 1966 absolvovala kostýmní oddělení prof. Pavla Vasice na Akademii užitých umění v Bělehradě. Je členkou ULUPUS od r. 1970 a členkou GROUP 72 od r.1972. Podnikla studijní cesty do Rakouska a Řecka. Zabývá se především módním návrhářstvím, malbou a tapiserií, spolupracuje však i s divadly jako kostýmní výtvarnice. Vystavovala na četných expozicích módní tvorby, na kolektivních výstavách se skupinou GROUP 72 a na IV. Mezinárodním triennale jevištního a kostýmniho výtvarnictví v Novém Sadu r. 1975. Získala cenu na Májovém salonu 1970 v Bělehradě, bronzovou medaili na Mezinárodním veletrhu v Subotići 1969, cenu Joakima Vujiće za kostýmy v Kragujevacu 1973, stříbrnou medaili na Mezinárodním veletrhu v Leskovacu 1973, 1974 a 1975.

Obrázky z katalogu





• Mihajlo SIMIDRIJEVIČ

Další údaje: Narozen 1938 v Bělehradě. Spolupracuje jako jevištní a kostýmní výtvarník s mnoha jugoslávskými divadly. 1969 získal stříbrnou a 1972 bronzovou medaili na Triennale jevištního a kostýmního výtvarnictví v Novém Sadu. Vystavoval na PQ 1975, 1979 a 1983.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• A. S. Puškin: (Kamenný most), Teatar Poezije Beograd 1974, Režisér: Stevo Žigon,
  
  
  
• Zoran SRETENOVIĆ

Další údaje: Narozen r. 1936 v Bělehradě. Vystudoval fakultu dekorativních umění v Bělehradě a zdokonaloval se ve Francii, Itálii, Československu a Polsku. Pracuje v Malém divadle v Bělehradě, kde jako scénograf a tvůrce loutek vytvořil návrhy k mnoha hrám. Spolupracoval téměř se všemi loutkovými divadly v Jugoslávii a podílel se jako scénograf nebo tvůrce loutek na uvedení četných her. Vytvořil scénografickou koncepci pro mnohé jugoslávské kulturní akce, z nichž nejvýznamnější byl Den mládeže v r.1971. K jeho nejúspěšnějším realizacím patří Sympatie a antipatie J.S.Popoviče, Honička kvůli vlkovi P. Mančeva, Malý hrdina Petr D. Kladnika, Karlíčkův osud A. Popoviče, Tygříček H. Januševské /Záhřeb/ a Karlíčkův osud v divadle Mladých v Sarajevě. Za scénografické návrhy mu byly uděleny doma i v zahraničí četné ceny. Je rovněž autorem mnoha divadelních plakátů, za něž obdržel řadu jugoslávských i zahraničních uznání. Několikrát vystavoval v cizině, mezi jiným na Pražském quadriennale 1975.

Obrázky z katalogu








Vystavené práce

• P. Mančev: (Honička kvůli vlkovi), Malo pozoriště Beograd 1975, Režisér: Branislav Kravljanac,
  

  
  
  
• Helena UHLIK-HORVAT

Další údaje: Narodila se r. 1920 v Tuzle. Po studiích výtvarných umění v Záhřebu pracovala jako výtvarnice pro divadla, film a televizi, pro něž navrhla kostýmy pro více než 300 inscenací. V poslední době se zabývá také pedagogikou. Její dílo se vyznačuje naprostým podřízením se duchu inscenace; její kostýmy jsou neseny snahou po vyjádření charakteru postav a ne touhou po podívané. Z jejích nejvýznamnějších návrhů uveďme: Trójanky /Sartre-Euripides/, Komedie plná omylů /Shakespeare/, Měšták šlechticem /Moliere/, Matka Kuráž /Brecht/, Aida a Don Carlos /Verdi/, Boris Godunov /Musorgskij/, Kateřina Izmajlova /Šostakovič/, Šipková Růženka /Cajkovskij/, Romeo a Julie /Prokofjev/, Abraxas /Egk/. Z jugoslávských her jmenujme Dundo Maroje /Držic/, Král Tvrdko /Jančic/, Čert na vsi /Lhotka/ a Intermezzo /Papandopulos/.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• F. Lhotka: (Čert na vsi), Hrvatsko narodno kazalište 1972, Režisér: Franjo Horvat,
  
  
  
• Ružica Nenadović-Sokolić

Další údaje: Narozena r. 1933 ve Valjevu, absolvovala bělehradskou Akademii výtvarných umění v r. 1954. Je stálou členkou Národního divadla v Rjece, pohostinsky pracuje pro divadla v Bělehradě, Záhřebu, Lublani, Mariboru, Osijeku a Novém Sadu. Vyniká zvláště v návrzích kostýmů pro velké opery, zdůrazňuje prázdnotu jevištního prostoru. Opery Kníže Igor a Turandot byly podle jejích návrhů provedeny na operním festivalu v Opatii. Její dílo bylo vyznamenáno cenou města Rjeky za kostýmní návrhy a cenou I. Triennale jevištního a kostýmního výtvarnictví v Novém Sadu.
• Mirjana STOJANOVIĆ-MAURIĆ

Další údaje: Narozena r. 1947 v Novém Sadu. Absolventka Akademie užitých umění v Bělehradě. Pracuje jako jevištní výtvarnice v Srbském národním divadle v Novém Sadu.V letech 1966, 1970, 1972 a 1974 samostatně vystavovala v Novém Sadu. Zúčastnila se skupinových výstav na Květnovém festivalu studentských divadel v Záhřebu 1968, Listopadového salónu v Bělehradě 1969, Diploma 70 - studentské expozice APU v Bělehradě 1970, v Subotici 1972, XIII. a XIV. Říjnového salónu v Bělehradě 1972 a 1973, Triennale jevištního a kostýmního výtvarnictví v Novém Sadu 1972 a 1975 a II. Salónu v Novém Sadu 1973. Za své kostýmní návrhy získala v r. 1969 Cenu univerzity a na Říjnovém salónu 1972 Cenu Akademie užitých umění. Mezi její nejvýznačnější realizace patří kostýmy k Macbethovi, Normě, Cikánskému baronovi, Othellovi, Petar Panovi, Líbej mě, Káťo, Madame Pompadour aj.

Vystavené práce

• M. Pavić: (Postel pro tři), Srpsko narodno pozorište 1974, Režisér: Dejan Mijač,