1971 » Rumunsko » Scénická a kostýmní tvorba

RUMUNSKO

Díla, vystavovaná poprvé na Pražském quadriennale v rumunské sekci, představují výběr — část práce z počtu sto šedesáti scénografů, kteří pracují každodenně v této oblasti, a architektů a techniků, kteří zasvětili své výzkumy divadlu nebo realizují projekty divadel — v nejrůznějších koncepcích. Hnutí těch, kteří na tomto poli pracují, je charakterizováno odvahou, s níž se střetávají s nejobtížnějšími problémy, neustálým hledáním fenoménu divadelnosti ve světle nových forem dramatického výrazu. V souboru bohaté činnosti tvůrců v oblasti scénografie v celé zemi je nezbytné se zmínit o tom, že z uvedeného počtu pracuje jen sedmdesát v samotné Bukurešti, zbytek je začleněn do oslňující produkce stálých i amatérských divadel v různých městech. Na této výstavě se podílejí nejzralejší z tvůrců po boku nejmladších a vnášejí do divadelního dění novátorství, které není zdaleka jen privilegiem mládeže. Výraznou charakteristikou tvorby rumunských scénografů, přes jejich rozdílné školení, je prostorová koncepce výpravy v poloze architektonické, sochařské nebo malířské. Používají nejnovější objevy z oboru elektrotechniky, nové možnosti, které nabízí osvětlovací technika a systém programovaných impulsů, aby tím dosáhli moderní plastičnosti a zdůraznili celistvost koncepce představení. Výběr, který si klade za cíl zvýraznit nejúspěšnější scénografická díla v celé šíři divadelních forem, stejně jako architektonická a technická řešení, je koncipován tak, aby dal návštěvníkům expozice představu o tom, co nejvýznamnějšího bylo dosaženo v rumunském scénografickém hnutí, a přiřadil se jako skromný příspěvek k úspěchu cenné iniciativy, které se chopili českoslovenští scénografové. Rumunští scénografové s napětím očekávají soud odborníků právě tak, jako diváků, kteří se zajímají o hledání nových forem jevištního výrazu, jež by mohly vrátit divadlu jeho místo po boku nových umění, filmu a televize, která jsou pokládána za jeho sestry a nikoli sokyně.

Vystavující umělci / ateliéry

• Lucu Andreescu

Další údaje: Narozen r. 1909 v Bukurešti, studoval filosofickou fakultu, obor estetiky a dějin umění. Od r. 1935 se zabýval grafikou, architekturou interiéru a tapiserií. Od r. 1948 pracuje jako jevištní výtvarník a divadelní malíř. V letech 1957-1964 byl zaměstnán jako jevištní výtvarník v divadelním, loutkovém a cirkusovém studiu televize. Zúčastnil se výstav v Bukurešti (r. 1953, 1958, 1962, 1964, 1967), Montevideu, Berlíně a Varšavě. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří výpravy k Bouři W. Shakespeara, ke hře Inspektor se vrací od J. B. Priestleye, k Sestupu Orfeovu Tennessee Williamse, ke Golemovi H. Leivika, k Pražskému orloji Nazima Hikmeta, k Čarodějce A. Goldfadena, k Dobrému člověku ze Seouanu Bertolta Brechta a k velkému počtu her rumunských autorů, jako je Victor Ion Popa, Mihai Sebastian, Gheorghe Ciprian, Aurel Baranga a další. Nyní pracuje v Teatrul Evreesc de Stat v Bukurešti.

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• A. Goldfaden: (Čarodějnice), 0
  
  
  
• Radu Boruzescu

* 1944, Secuien
Další údaje: Studoval jevištní výtvarnictví na Institutu výtvarných uměn: N. Grigoresca v Bukurešti a absolvoval jej v r. 1969. Zúčastnil se několika společných výstav, např. v r. 1967 (jevištní výtvarnictví) a v r. 1968 (Mladí výtvarníci). Získal několik cen, a to v r. 1958 (za plakát k Genêtovým Služkám) a v r. 1970 (za výpravu ke hře V. Alecsandriho Coanna Chirita, která byla uvedena v Národním divadle I. Lucy Caragiale v Bukurešti). Jeho nejvýznamnější práce v oboru jevištního výtvarnictví jsou výpravy k Pirandellovým Obrům z hor (1968), Genêtovým Služkám (1969), Alecsandriho Coaně Chiritě a Moliērovu Donu Juanovi (1970). Pracoval též na filmu Stateční (1969- 1970) a Proč? (1970). Ve své tvorbě se zaměřuje též na reklamní plakáty, koláže, grafiku a architektonickou plastiku.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• Jean Genet: (Služky), 1969
  
  
  
• V. Alescandri: (Coana Chirita), 1970
  
  
  
• Alexandru Brataşanu

Další údaje: Narozen r. 1901 v Krajové, zemřel v r. 1970 v Bukurešti. Studoval malířství v Paříži na Academie Julian a Academie Ranson a pak u Fernanda Légera, Bissiēra a Ozenfanta. Praxi získal ve Studiu Soni Delanneyové v Paříži. Vytvořil velké množství jevištních návrhů pro divadla v Bukurešti (Národní divadlo, L. S. Bulandra, Divadlo komedie, C. I. Nottara atd.), Temešváru, Tirgu-Mureši, Konstanci, Pitešti, Pietra-Neamt a též v Montevideu (Uruguay). Významná je jeho činnost v Loutkovém divadle Ţãndãricã (Bukurešť) v letech 1946-1949. Získal titul zasloužilého umělce RSR, byl nositelem Státní ceny a v r. 1953 byl vyznamenán Řádem práce. Na Mezinárodní výstavě umění a techniky (Paříž, 1937) získal zlatou a bronzovou medaili. Zúčastnil se mnoha výstav v Rumunsku (r. 1930, 1933, 1937, 1938, 1957, 1962, 1967), Paříži (r. 1937, 1964], Londýně (1938), New Yorku (1939), Miláně (1940) a v dalších městech. Mezi jeho nejvýznamnější díla z oblasti jevištního výtvarnictví patří výpravy her Goldoniho, Shakespeara, Moliēra, Schillera, Gogola, Čechova, Tolstého, Ibsena, Shawa, Remarquea, Anouilha, Albeeho, Caragiala, Davila, Sebastiana, Lovinesca a mnoha a mnoha dalších. Až do r. 1970 byl profesorem na Institutu výtvarných umění N. Grigoresca v Bukurešti a publikoval velké množství prací z oboru jevištního výtvarnictví.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• Edward Albee: (Křehká rovnováha), 0
  
  
  
• M. R. Paraschivescu: (C´ut bizarre), 0
  
  
  
• Hristofenia Cazacu

Další údaje: Narozena v Konstanci, studovala Rěpinovu akademii výtvarných umění v Leningradě. Podílela se na Biennale jevištního výtvarnictví (1967), samostatnou výstavu měla v r. 1958 a vystavovala též na Expo 1969. Získala První cenu Svazu výtvarných umělců v r. 1967 a byla vyznamenána za vynikající jevištní návrh pro hru Luceafarul (Večerní hvězda) podle M. Eminesca v Divadle Mihaila Eminescu v Botušanech. Mezi její nejvýznamnější díla patří jevištní návrhy pro velké množství oper a též pro rumunskou hru Já nejsem Eiffelovka od Ekateriny Oproiu. Nyní pracuje jako jevištní výtvarnice v Opeře v Jasech.

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• Ekaterina Oproiu: (Já nejsem Eiffelovka), 0
  
  
  
• Dan Cioca

Další údaje: Narozen r. 1939. Studoval scénické výtvarnictví na Institutu výtvarných umění N. Grigoreska v Bukurešti. Měl několik samostatných výstav v Bukurešti /1970, 1971, 1976, 1978/, v Paříži a Bruselu /1978/. Zúčastnil se řady dalších výstav scénického výtvarnictví v Bukurešti /1967, 1971, 1975/,.Budapešti, Varšavě, Berlíně, Vídni, Římě, Turíně, na výstavě plakátů ve Varšavě r. 1970 získal čestné uznání. Dále vystavoval na Výstavě rumunského filmového návrhářství v Moskvě, na Výstavě televizních návrhů pro dětské vysílání v Bukurešti, na Pražském quadriennale 1975, na Triennale v Novém Sadu /1972, 1978/ a každoročně obesílá grafické výstavy v Bukurešti. Od r. 1968 působí jako scénický výtvarník v televizi a jeho díla jsou určena pro různé typy pořadů - revue, hudební komedie, dětské programy i televizní hry. Vytvořil také řadu výprav pro bukureštská divadla, např. pro hry Aristofanovy a Labichovy. Mnohá jeho díla byla uveřejněna v různých rumunských časopisech a žurnálech.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• Eugene Labiche: (Žena toho druhého), 0
  
  
  
• Liviu Ciulei

Další údaje: Narozen 1923. Zasloužilý umělec Rumunské socialistické republiky. Pracoval postupně jako herec, režisér a od 1946 jako scénograf. Věnoval se rovněž architektuře a divadelní technice. Účastnil se PQ 1971.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• P. Anghel: (), 0
  
  
  
• : (Noc s leguánem), 0
  
  
  
• A. Voitin: (), 0
  

  
  
  
• Gheorghe Constantin

Další údaje: Narozen r. 1933 v Bukurešti, studoval architekturu na Institutu architektury Iona Mincu v Bukurešti. Zúčastnil se výstavy Televizního výtvarnictví (1964), výstavy rumunské televize a rozhlasu (1969). V r. 1967 byl vyznamenán Řádem práce, v r. 1969 medailí za kulturu I. třídy za scénickou tvorbu v televizním studiu a rozhlase. V jeho tvorbě zaujímá významné místo projekční činnost: v r. 1959 vypracoval ve spolupráci s arch. Vlad illescem návrh na úpravu Náměstí sjednocení v Bukurešti, který byl publikován v revui Architektura v RSR (1960). Spolu s Rodicou Raräuem vytvořil v r. 1967 umělecký dokumentární film Srdce země. V r. 1969 publikoval článek Divadlo nebo televizní film? Z jeho vynikajících prací, určených pro divadlo, je třeba jmenovat scénu ke hrám Moliērovým, M. Barberise, I. L. Caragiale, L. Teodoresca a R. Vulpesca atd. Nyní pracuje v Rumunském televizním studiu v Bukurešti.

Obrázky z katalogu





• Maria-Teodora Dinulescu (Teodora Dinulescu)

Další údaje: Narozena r. 1934. Vystudovala architekturu na Institutu architektury v Bukurešti. Pracuje jako scénografka v Ústředních ateliérech rumunské televize. Svou profesionální činností zasahuje do několika oborů. Vytvořila scénografii různých vystoupení na Festivalech zábavné hudby, divadelních her, varietních představení atd. Pro několik rumunských divadel /v Bukurešti i v jiných městech/ navrhla jevištní výpravy a kostýmy ke klasickým i současným hrám J.P. Sartra, H. Ibsena, R. Rollanda, M. Gorkého, W. Shakespeara, A.P. Čechova, F. Schillera, A. Strindberga, Paula Everaca, Horii Lovinesca atd. V r. 1969 realizovala rovněž jevištní výpravu pro Zimmermannova Oidipa krále v bratislavském televizním studiu a v tomtéž roce výpravu pro televizní film Zuřivý Roland podle Ariosta /v režii Luky Ronconiho/ v Římě. Zúčastnila se výstavy Scénografie v televizi v r. 1964, celonárodních výstav úspěchů národního hospodářství /1971 a 1976/ v televizním pavilonu, Triennale v Novém Sadu v letech 1972. 1975 a 1978 a Pražského quadriennale 1971 a 1975. V r. 1962 jí byl udělen Řád práce 3. stupně.

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Archa dobré naděje), 0
  

  
  
  
• Paul Claudel: (Výměna), 0
  

  

  

  

  

  

  
  
  
• Vintila Facaianu

Další údaje: Narozen ve Focsaně, studoval jevištní výtvarnictví na Institutu výtvarných umění N. Grigoresca v Bukurešti. Od r. 1965 se zúčastnil všech výročních výstav grafiky v Bukurešti, všech oblastních výstav, dále pak výstavy jevištního výtvarnictví (Bukurešť 1966), v r. 1969 měl v Bukurešti samostatnou výstavu rytin a vystavoval též v cizině, v Tokiu, Sofii, Montevideu, Varšavě, Memphisu, Bejrutu, Linci, Bernu, Damašku, Vídni, Portlandu (Oregon), Barceloně (Joan Miró), Sao Paulu a Miláně. V r. 1967 získal třetí cenu za rytiny. K jeho nejvýznamnějším dílům patří výpravy k hrám Petru Rareş od Horiy Lovinesca, Croitorii cei mari din Valahia - Velekrejčí z Valašska od Al. Popesca aj. Nyní pracuje jako jevištní výtvarník ve Státním divadle v Ploešti.

Obrázky z katalogu





• Sever Frenţiu

Další údaje: Narozen r. 1931 v Sãcuieni-Bihor v Rumunsku. Malířství studoval na Institutu výtvarných umění Iona Andreescu v Kluži. Zúčastnil se řady výstav: v r. 1969 výstavy jevištního výtvarnictví Aradské jaro, samostatnou výstavu uspořádal v Aradu v r. 1961 a ve Vicenze (Itálie) v r. 1970. Obeslal řadu regionálních a celostátních výstav. V roce 1962 získal třetí cenu na národním festivalu mladých herců a režisérů. Je nositelem Řádu kultury IV. třídy. Mezi jeho vynikající práce patří scéna ke hře A. Kiriţescu Svatba z Peruggie, k Locateliiho variaci na téma commedie dell´arte a k dalším rumunským a zahraničním autorům. Nyní pracuje jako jevištní výtvarník v divadle v Aradu.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• Al. Kiritescu: (Svatba v Perugii), 0
  

  

  

  

  
  
  
• Dumitru Georgescu

Další údaje: Narozen r. 1934. Absolvoval Institut výtvarných umění N. Grigoreska v Bukurešti, katedru scénického výtvarnictví. Vystavoval na všech výstavách scénického výtvarnictví v Bukurešti, dále pak r. 1978 v Novém Sadu a na Pražském quadriennale r. 1975. V témže roce se zúčastnil Výstavy návrhů pro televizi v Bukurešti.'Mezi jeho nejvýznamnější práce patří návrhy k Shakespearovu Mnoho povyku pro nic, ke hře Sanda D.R. Popeska, a ke hře Tudora Musateska -Escu. Vytvořil také výpravy k filmům - Sešit z písku, Červená čepice, Pohádka o pampelišce /filmy byly uvedeny na Festivalu filmů pro mládež v Japonsku/, Komedie na schodech, Maria Tǎnase, Istria a další. V současné době pracuje jako scénický výtvarník v televizi.

Obrázky z katalogu



• Sorin Haber

Další údaje: Narozen r. 1945 v Rumunsku, studoval jevištní výtvarnictví na Institutu výtvarných umění N. Grigoresca v Bukurešti. Byl vyznamenán za svůj debut jako jevištní výtvarník na Národním divadelním festivalu (1969). Mezi jeho nejvýznamnější díla patří jevištní výpravy k Poprasku na laguně C. Goldoniho, k Čekání na Godota od Samuela Becketta, ke hře Lásko, měj se hezky (Jeskynní lidé) od Williama Saroyana, k Zachráněnému Oidipovi od Radu Stancy aj. Navrhoval též kostýmy k opeře Richarda Strausse Salome a je autorem grafické práce Pohyb a prostor k dílu Karlheinze Stockhausena. Nyní pracuje jako jevištní výtvarník v Loutkovém divadle v Braile.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• Carlo Goldoni: (Poprask na laguně), 0
  
  
  
• Andrei Ivaneanu-Damaschin

Další údaje: Narozen r. 1936 v Birladu, v r. 1959 absolvoval Institut Architektury Iona Mincu. Zúčastnil se mnoha výstav, např. První výstavy jevištního výtvarnictví v r. 1961, Oblastní výroční výstavy v Baia-Mare v r. 1963, Salónu mladých jevištních výtvarníků v r. 1964, II. výstavy jevištního výtvarnictví v r. 1967, samostatně vystavoval v r. 1968 v Pitešti a v r. 1969 v Bukurešti a v r. 1969 se zúčastnil II. Triennale mezinárodního jevištního výtvarnictví v Novém Sadu. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří výpravy ke hře Miorita od Valeria Anania, k Čechovovým Třem sestrám, ke hře Sam od G. M. Zamfiresca a dalším. Pracuje jako jevištní výtvarník v Divadle AI. Davily v Pitešti.

Obrázky z katalogu





• Dan Jitianu

Další údaje: Narozen r. 1940 v Ploešti. V r. 1962 dokončil studia architektury na Institutu architektury Iona Mincu v Bukurešti. Pracuje jako scénický výtvarník v divadle a ve filmu, jako architekt, průmyslový výtvarník a interiérový architekt. Je činný v sekci scénického výtvarnictví na Institutu výtvarných umění N. Grigoresca v Bukurešti. Mezi jeho významná díla patří scénické návrhy k Ibsenovým hrám Rosmersholm a Strašidla a ke hrám rumunských autorů. Nyní pracuje jako jevištní výtvarník a architekt v divadle Lucia Sturdza Bulandra v Bukurešti.

Obrázky z katalogu



• Roland Laub

Další údaje: Narozen r. 1929 v Bukurešti. Studoval jevištní výtvarnictví na Institutu výtvarných umění N. Grigoresca v Bukurešti. Výstav se zúčastňuje od r. 1964. je čestným občanem města Ruse (Bulharsko] a nositelem Řádu práce a Řádu kultury V. třídy. Mezi jeho významné práce patří scénické návrhy k opeře G. Enesca Oidipus, k operám Aida, Don Carlos, Othello, Pelleas a Mélisanda, k Borisu Godunovovi, Lohengrinu, Tannhäuseru a dalším. Nyní pracuje jako jevištní výtvarník v Rumunské opeře v Bukurešti.

Obrázky z katalogu





• Mihail Madescu (Mihai Madescu)

Dridu
Další údaje: Narozen r. 1937, studoval jevištní výtvarnictví na Institutu výtvarných umění N. Grigoreska v Bukurešti.Zúčastnil se výstav grafiky doma i v zahraničí /Irák, Sýrie, Libanon/, i výstav scénického výtvarnictví v Bukurešti /1964, 1967, 1971, 1976/, v Novém Sadu /1972, 1975, 1978/ a Pražského quadriennale 1971 a 1975. Mezi jeho nejvýznamnější práce patří jevištní návrhy a návrhy kostýmů pro Ghelderodovo Vlámské vidění, Goldsmithovu Noc zmatků, Racinova Britannica, Beaumarchaisovu Figarovu svatbu, Brechtova Dobrého člověka ze Sečuanu a Život Galileův, Ardenův Tanec seržanta Musgrava, Mrožkovy Emigranty, Zindelovu hru Vliv gamma paprsků na měsíčky zahradní a Schillerova Dona Carlose a pro hry rumunských autorů jako jsou L.Blaga, E. Oproiu, E. Covali, P. Anghel a další.

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• O. Goldsmith: (Pokořila se, aby zvítězila), 0
  
  
  
• Bertolt Brecht: (Dobrý člověk ze Sečuanu), 0
  

  

  

  

  
  
  
• Virgil Miloia (Virgil Miloia)

Další údaje: Narozen r. 1931 v Temešváru, jevištní výtvarnictví studoval na Institutu výtvarných umění N. Grigoresca. Mezi jeho nejvýznamnější práce patří jevištní návrhy ke hrám: H. Ibsena Rosmersholm, G. B. Shawa Majorka Barbora, k Aristofanovu Minu a k některým hrám rumunských autorů. V současné době pracuje jako jevištní výtvarník v televizním studiu v Bukurešti.

Obrázky z katalogu



• Sanda Musatescu

Další údaje: Narozena v Suceavě, jevištní výtvarnictví studovala na Institutu výtvarných umění N. Grigoresca v Bukurešti. Nositelka ceny Mladých herců, režisérů a scénografů (Bukurešť 1954), ceny Amfora (Bukurešť 1969); zúčastnila se Lublaňské výstavy v r. 1969. Navrhla řadu jevištních a kostýmních výprav pro klasické a moderní hry pro divadla v Bukurešti a jiných městech. Její poslední prací je scénický návrh k Pirandellově Jindřichu IV. (Helsinky). V Bukurešti vytvořila scénické návrhy pro Labichův Slaměný klobouk a pro několik rumunských autorů, např. pro Luciana Blagu (Meşterul Manole), Iosifa Naghiu, Mircea Radu lacobana, Gh. Vlada a další. V současné době pracuje jako jevištní výtvarnice v Divadle Giuleşti.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• Lucian Blaga: (Mesterful Manole), 0
  
  
  
• M. R. Jacoban: (), 0
  
  
  
• Dan Nemţeanu

Další údaje: Narozen r. 1930 ve Fãlticeni. Studoval scénografii na Institutu výtvarných umění N. Grigoresca v Bukurešti a debutoval v r. 1957. Je laureátem II. a IV. Národní soutěže mladých herců, režisérů a scénografů uspořádané v r. 1957 a 1962, a Festivalu dramatu z r. 1958. Zúčastnil se řady výstav jevištního výtvarnictví v Polsku, Řecku, Francii, na Kubě, v Itálii, Švýcarsku a Jugoslávii. Mezi jeho nejvýznamnější práce patří jevištní návrhy k Ionescovu Nenajatému vrahu, Nosorožci a Židlím, Čechovovu Platonovovi, Brechtovým hrám Muž jako muž a Kavkazský křídový kruh, Shakespearovu Othellovi, Veselým paničkám windsorským a Richardu II. (kostýmy), Anouilhovu Drahému Antonínovi a Skřivánkovi, a dále ke hrám 0'Neillovým, Rostandovým, Moliērovým a Mussetovým. Vytvořil též jevištní návrhy pro několik rumunských her od Eugena Barbu, Alexandra Popescu, Mihaie Sebestiana a dalších. Samostatnou výstavu Jevištní návrhy a grafika uspořádal v r. 1968 a v r. 1970 výstavu nazvanou v Urmuzské zahradě (kresby).

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• Monica Lovinescu: (), 0
  
  
  
• Elena Patrascanu-Veakis

Další údaje: Vystudovala architekturu. Podílela se významným způsobem na vytvoření Loutkového divadla Tandarica v Bukurešti, které řídila a kde pracovala v letech 1945-1948. Byla profesorkou scénografické komposice na Institutu výtvarných umění v Bukurešti /1971- 1976/. V r. 1968 získala Čestné uznání za jevištní výpravu dvou her realizovaných v Národním divadle, Matei Millo v Temešváru.Zúčastnila se několika výstav jevištního a kostýmního výtvarnictví v Bukurešti a dále v Itálii, Polsku, NDR, atd., výstavy na počest 25. výročí osvobození Rumunska v r. 1969, výstavy scénografie v Novém Sadu /1970/, kde rumunští scénografové získali bronzovou medaili, a Pražského quadriennale 1971 a 1975. Jejími nejvýznamnějšími realizacemi jsou jevištní výpravy a kostýmy ke hrám W. Shakespeara, Molièra, Čechova, Gogola, O'Neilla, Tennessee Williamse, W. Stevensona, Yannise Ritsose, Vercorse, Labiche jakož i ke hrám současných rumunských autorů, z nichž jsou nejvýznamnější Paul Everac, Dan Tǎrchila, Mircea Stefǎnescu, M.R. Paraschivescu a P. C. Chitic. Podílela se na inscenacích více než 100 divadelních her. V současné době pracuje v Národním divadle I.L. Caragiala v Bukurešti a rovněž pro řadu dalších rumunských divadel.

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• Eugene Labiche: (30 milionů gladiátorů), 0
  

  
  
  
• : (Sladké ptáče mládí), 0
  
  
  
• Paul Everac: (), 0
  
  
  
• Paul Cornel Chitic: (), 0
  
  
  
• W. Stevenson: (), 0
  
  
  
• Vasile Penişoara-Stegaru

Další údaje: Narozen r. 1934 v Duda-Vaslui v Rumunsku. Studoval obor jevištního výtvarnictví na Institutu výtvarných uměni N. Grigoresca v Bukurešti. Zúčastnil se Výstavy republiky v r. 1966 a 1968, Triennale jevištního výtvarnictví v r. 1967, Biennale malířství a sochařství v r. 1968 a řady místních a regionálních výstav v letech 1964-1970, výstavy Kresba a rytectví v Bukurešti v r. 1967 atd. Podstatnou část jeho tvorby zaujímá knižní ilustrace, rytectví a nástěnná dekorace. Mezi jeho významné práce patří návrhy scén ke hrám Goldoniho, Čechova, Shakespeara a řady rumunských autorů. Nyní pracuje v Národním divadle v Krajové. Zúčastnil se Pražského quadriennale 1971.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• Jean-Paul Sartre: (Trojanky), 0
  
  
  
• Ecaterina Oproiu: (Já nejsem Eiffelovka), 0
  

  

  

  
  
  
• Ion Popescu-Udrişte

Další údaje: Narozen 1929 ve Vladila Olt. Jevištní a kostýmní výtvarník Divadla komedie v Bukurešti. Profesor na Akademii výtvarných umění v Bukurešti.

Obrázky z katalogu





• Vladimir Popov

Další údaje: Narozen r. 1933 v Bukurešti, studoval architekturu na Institutu architektury Iona Mincu v Bukurešti. Pracoval v oblasti průmyslového výtvarnictví, architektury, interiérové architektury a scénografie pro divadla a film. K jeho nevýznamnějším pracím patří scénické návrhy k Figarově svatbě od Beaumarchaise, k Shakespearově Macbethu a Konec vše napraví, ke hře Harap Alb od Iona Creangã, k M. Andersonově hře Winterset a k řadě her moderních rumunských autorů, jako je Mihai Sebastian, Marin Sorescu, Paul Anghel a jiní. Je autorem projektu nového kulturního domu a scény kinetického divadla. Zúčastnil se mnoha scénografických výstav, napr. v Bukurešti (1967) v Novém Sadu (1966 a 1969] a Kolíně n. R. (1968).

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• L. Frank Baum: (Čaroděj ze země Oz), 0
  
  
  
• Pierre Beaumarchais : (Figarova svatba), 0
  
  
  
• F. D. Gilroy: (), 0
  

  
  
  
• Paul Anghel: (Hrdina), 0
  
  
  
• Ion Creanga: (Harap Alb), 0
  

  
  
  
• Vasile Roman

Další údaje: Narozen v Suceavě v Rumunsku. Studoval jevištní výtvarnictví na Institutu výtvarných umění N. Grigoresca v Bukurešti. Zúčastnil se Výstavy mladých umělců (1963), Triennale jevištního výtvarnictví (1967), Výstavy malířství a sochařství (1969). Na Dekádě původních dramat v r. 1961 získal třetí cenu. Navrhl scénu pro hry C. Goldoniho, I. L. Caragiale, A. Birsana, G. Panca, Daria Fo a pro řadu dalších zahraničních i rumunských autorů. V současné době působí jako profesor na Institutu výtvarných umění N. Grigoresca v Bukurešti.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• Carlo Goldoni: (Mirandolina), 0
  

  
  
  
• Helmut Stürmer

Další údaje: Narozen r. 1942 v Rumunsku, studoval jevištní výtvarnictví na Institutu výtvarných umění N. Grigoresca v Bukurešti. Měl samostatné výstavy malířství a grafiky /Bukurešť - 1968 a 1970/. K jeho nejvýznamnějším dílům patří jevištní výpravy a návrhy kostýmů pro hry L. N. Tolstého, A. P. Čechova, Alberta Camuse, T. Wildera, Harolda Pintera, Ecateriny Oproiu, Gh. Tomáše, Th. Mazila a dalších. Navrhl též scénickou výpravu pro jednu z her L. N. Tolstého pro Městské divadlo v Kolíně n. R. Nyní pracuje jako jevištní výtvarník ve Státním divadle v Sibiu. Zúčastnil se Pražského quadriennale 1971.

Obrázky z katalogu




Další údaje: Narozen r. 1926, studoval jevištní výtvarnictví na Institutu výtvarných umění N. Grigoreska v Bukurešti, kde se stal později profesorem. Je laureátem I. a II. Národní soutěže mladých herců, režisérů a výtvarníků, které se konaly v letech 1954 a 1957. Od r. 1962 pracuje jako jevištní výtvarník v Národním divadle v Bukurešti. Navrhl jevištní a kostýmní výpravy pro více než 200 her, inscenovaných v Bukurešti i jiných rumunských městech. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří scénické návrhy pro Shakespearova Othella a Krále Leara, Molièrova Lakomce a Tartuffa, Lope de Vegy Zahradníkova psa, Dostojevského Idiota, Wilderovo Naše městečko, Feuchtwangerova Ďábla v Bostonu a pro hry mnoha současných i kla- sických rumunských autorů jako jsou V. Alecsandri, B.P. Hasdeu, I.L. Caragiale, Horia Lovinescu, V. Eftimiu, P. Anghel. Zúčastnil se výstav scénického výtvarnictví v Bukurešti /1967, 1971, 1976 /, v r. 1970 Výstavy jevištního výtvarnictví v Novém Sadu, kde rumunští scénografové získali bronzovou medaili, a Pražského quadriennale 1971, 1975.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• Feuchtwanger: (), 0
  
  
  
• Paul Anghel: (Hrdina), 0
  
  
  
• George Bernard Shaw: (Obrácení kapitána Brassbounda), 0
  
  
  
• Lope de Vega: (Zahradníkv pes), 0
  
  
  
• Traian Niţescu

Další údaje: Narozen 1924 v Băceşti Roman. Jevištní a kostýmní výtvarník, profesor scénografie na Institutu Mitu Maiorescu v Bukurešti. Vystavoval na Pražském quadriennale 1971, 1975, 1979, 1983 a 1987

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• John Webster: (Bílý ďábel), 0
  
  
  
• Adriana LEONESCU

Vystavené práce

• G. Calinescu: (), 0