1971 » Maďarsko » Scénická a kostýmní tvorba

MAĎARSKO

V posledních pěti letech doznalo maďarské divadlo nového rozmachu. V důsledku státních soutěží vypsaných pro dramatiky, nejrůznějších forem stipendií a zvýšené pozornosti a pomoci divadel, dostala maďarská dramatika nový elán a výsledkem této jak kvantitativní, tak kvalitativní změny bylo, že určití autoři a díla našla ohlas také v zahraničí. Ve srovnání s předcházejícími léty se repertoár divadel podstatně rozšířil a došlo i k nápravě určitého opomíjeni současné dramatiky, jak socialistické, tak západní. V tomto období se začalo rozvíjet hnutí experimentálních divadel. Všechna tato fakta kladou nové úkoly na maďarské jevištní výtvarníky a kostyméry, jejichž pokrok byl usnadněn studiem výsledků sousedních zemí, především divadel československých a polských, právě tak, jako stále víc se rozšiřující praxí vzájemných návštěv a výměn zkušeností. Všeobecně můžeme říci, že činnost maďarského výtvarného umění je pestřejší, a že se na této skutečnosti často průkopnicky podíleli scénografové a kostyméři. V tomto výčtu nemůžeme ovšem opomenout důležitý faktor, který vedl k tomuto rozmachu: roku 1954 byla v Maďarsku zahájena vysokoškolská výuka jevištních výtvarníků a kostymérů a umění mladé, vysokoškolsky vzdělané generace začíná nyní nést ovoce. Kdybychom chtěli charakterizovat maďarskou scénografii posledních čtyř nebo pěti let, museli bychom konstatovat, že nad tradiční pitoreskností předcházejících let, která pronikala na scénu vlivem malířství, nabývá v současné době vrchu konstruktivnost a architektonické využití scénického prostoru. Uvnitř tohoto rámce sleduje scénografie různé směry, od promyšleného klasicismu až k surrealistickým a k nejmodernějším tendencím. Sumárně řečeno, scénografická a kostýmní tvorba získala v divadelní praxi posledních let mnohem nezávislejší funkci. Odvrátily se od pouhého představování situací a konkrétních postav, od jejich zarámování výtvarnými prostředky, aby se tím více podílely na poselství básnického díla, na jeho symbolickém a intelektuálním obsahu. Současně si však musíme uvědomit, že scénografie patří mezi aplikovaná umění obdobně jako freska, jejíž funkce je odvislá od architektonického prostoru, nebo skulptura, určená k tomu, aby akcentovala uzlové body fasády. Schopnost adaptace, která zvyšuje jejich vlastní hodnotu tím, že je naplňuje přijatou funkcí, je právě jedním z kriterií těchto výtvarných disciplín. Stejně tak jevištní výtvarník musí mít stále na mysli, že služba dramatu, rytmu představení nebo pohybům herce, je jedním ze základních faktorů, vskutku vlastním uměleckým obsahem jeho práce. A právě tento problém obsahu vyžaduje naprostou shodu s režisérem, poněvadž v ní tkví podmínka svrchovanosti výtvarníka na poli formy. Tato shoda není vždycky snadná: zatím co architekt a malíř, vycházející z identických profesionálních znalostí a vidění, bez obtíží nacházejí společný jazyk, průprava a vidění režiséra a scénografa se od sebe silně liší. Zatímco první z nich myslí spíše v ideách než v obrazech a opírá se o hlubokou znalost hereckého řemesla, je často velmi málo obeznalý ve výtvarných uměních. To je, zhruba řečeno, výčet problémů, k nimž se soustředí pozornost maďarských nejlepších jevištních výtvarníků a kostymérů. Spory na cestě jejich tvorby, i když mnohdy mají principiální charakter, mohou být překonány. Mnohem závažnějším problémem je technické zpoždění valné části maďarských divadel i dílen a provozních prostředků. Základní silou nové orientace se staly velké mezinárodní výstavy. Proto se maďarští jevištní výtvarníci a kostyméři s radostí zúčastňují poprvé Pražského; quadriennale. Ve srovnání s dřívějšími obdobnými podniky je počet autorů a rozsah exponátů reprezentujících maďarskou scénografickou tvorbu výjimečný: bude ilustrovat kvalitu nových děl, bude přehlídkou činnosti nejmladší generace a důkazem nepopiratelného rozmachu maďarské scénografie.

Vystavující umělci / ateliéry

• József Bakó

Další údaje: Narozen r. 1928 v Budapešti, jevištní výtvarník. Studoval na střední škole užitých umění. Od r. 1953 pracuje v Národním divadle v Budapešti.

Obrázky z katalogu



• Vera Bródy

Další údaje: Narozena r. 1924 v Budapešti. Jevištní výtvarnice a kostymérka činná především na poli loutkového divadla. V r. 1951 se stala stálou scénografkou Státního loutkového divadla, kde — s výjimkou tříletého období 1955-1958, kdy pracovala pro Loutkové divadlo v Gyóru — je činná dodnes. Během těchto dvaceti let vytvořila loutky a scény k více než 40 hrám. Byla vyznamenána cenou Jászai Mari a cenou Munkácsyho za své zásluhy na poli výtvarného umění. Vytvořila řadu loutek a kostýmů pro televizi a Bartókovo dětské divadlo.

Obrázky z katalogu









• Árpád Csányi

Další údaje: Narozen 1929 v Medgyesegyháze. Od 1968 pracuje jako jevištní výtvarník v Národním divadle v Budapešti Vystavoval na PQ 1971, 1975 a 1979.

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Ivanov), Nemzeti Szinház 1971
  

  

  

  

  

  

  
  
  
• Lászlo Drégely

Další údaje: Narozen r. 1932 v Pécsi. Akademický malíř a jevištní výtvarník. Studoval na Akademii užitých umění, na fakultě scénografie a malířství. Poprvé vystavoval r. 1954. Od té doby obeslal 35 kolektivních výstav svými obrazy i jevištními návrhy. Samostatné výstavy uspořádal v r. 1962, 1967, 1969, 1970 v Budapešti, r. 1968 v Szegedu, r. 1968 v La Mothe, ve Vídni, Royan a Poitiers, v r. 1969 v Amsterodamu. Od r. 1958 je jevištním výtvarníkem maďarské televize a řady budapešťských divadel.

Obrázky z katalogu





• Maria Fekete

Další údaje: Narozena r. 1942 v Budapešti, kostymérka. Studovala na Akademii užitých umění u J. Schäfferové, kde absolvovala v r. 1965. Po dokončení studia byla angažována do Národního divadla v Pécsi. V současné době pracuje v maďarském Státním filmu a navrhuje kostýmy pro četná divadla i televizi.

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• Bertold Brecht, Kurt Weil: (Žebrácká opera), Nemzeti Szinház 1967
  

  

  
  
  
• Williame Shakespeare: (Válka obou růží), Nemzeti Szinház 1967
  

  

  
  
  
• Gábor  Forray

Další údaje: Narozen r. 1925 v Székesfehérváru, jevištní výtvarník. Roku 1950 obdržel scénografické stipendium budapešťské opery, kde pracoval po šest let jako asistent Gusztáva Oláha. Od té doby pracuje nepřetržitě v tomto divadle. Byl vyznamenán Erkelovou cenou.

Obrázky z katalogu
















Vystavené práce

• G. Ranki - I. Maddách: (Tragédie člověka), Magyar Állami Operaház 1972
  
  
  
• Judit Gombár

Další údaje: Narozena r. 1937 v Budapešti, kostymérka. Studovala na Vyšší škole dramatického umění a na Akademii užitých umění, kde dosáhla r. 1963 diplomu jako kostymérka. V letech 1961-1966 byla výtvarnicí kostýmů v Národním divadle v Pécsi, kde vytvořila svá nejvýznačnější díla pro skupinu Ballet Sopianae. Od r. 1966 je výtvarnicí kostýmů v Divadle Józsefa Katony v Kecskemétu.

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• J. Giraudoux: (Blázniivá z Chaillot), Nemzeti Szinház 1970
  
  
  
• Ágnes Gyarmathy

Další údaje: Narozena r. 1941 v Budapešti; jevištní a kostýmní výtvarnice. Debutovala jako herečka v Národním divadle v Péçsi. Potom studovala scénografii a kostýmní výtvarnictví v Polsku. V r. 1966 byla přijata jako scénická a kostýmní výtvarnice Národním divadlem v Szegedu, od r. 1968 působila v Csokonaiově divadle v Debrecíně. V letech 1971-78 pracovala opět v szegedském divadle. Je laureátkou Munkácsyho ceny. Zúčastnila se Pražského quadriennale 1971 a 1975.

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• I. Vas - E. Illes: (Tristan), Nemzeti Szinház 1967
  

  
  
  
• Lajos Jánosa

Další údaje: Narozen r. 1931 v Budapešti, jevištní výtvarník. V r. 1956 absolvoval Vysokou školu užitých umění v Budapešti; je žákem Matyáše Vargy a Pala Miháltze. V letech 1957-1968 pracoval jako scénograf v Madáchově divadle, potom se stal šéfem výpravy v maďarské televizi. Pravidelně navrhuje výpravy pro mnohá budapeštská i oblastní divadla. Ve školním roce 1956-57 přednášel na Vysoké škole divadelního umění, v letech 1958-65 byl profesorem scénografie na Vysoké škole užitých umění. Zastává funkci předsedy scénografické sekce Svazu maďarských divadelních umělců. Je autorem mnoha studil o situaci i uměleckých problémech scénografie. Byl vyznamenán Jászaiovou cenou. Zúčastnil se Pražského quadriennale 1971 a 1975.

Obrázky z katalogu







• Márta Jánoskuti

Další údaje: Narozena r. 1942 v Budapešti, kostýmní výtvarnice. Je žákyní Judity Schafferové, v r. 1966 absolvovala Vysokou školu užitých umění. Svou uměleckou kariéru zahájila v Szigligetiho divadle v Szolnoku, od r. 1970 je kostýmní výtvarnicí Veseloherního divadla v Budapešti. Pracuje též pro jiná divadla a současně i pro film a televizi. Zúčastnila se Pražského quadriennale 1971 a 1975.

Obrázky z katalogu












Vystavené práce

• Williame Shakespeare: (Komedie omylů), 1969
  

  
  
  
• Katalin Kalmár

Další údaje: Narozena r. 1940 v Debrecínu, jevištní výtvarnice a kostymérka. V roce 1964 absolvovala Akademii užitých umění jako scénografka a kostymérka. Pracovala v obou oborech nejdříve v divadle Gézy Gárdonyiho v Jageru, pak v Národním divadle v Miškolci.

Obrázky z katalogu





• Ilona Keserü

Další údaje: Narozena r. 1933 v Pécsi, jevištní výtvarnice. Studovala na Střední škole výtvarných umění a na Akademii výtvarných umění obor fresek. Absolvovala v r. 1958. V letech 1962-63 žila v Římě na státní italské stipendium. Podílela se na četných kolektivních i samostatných výstavách v Maďarsku i cizině. V současné době je scénografkou Národního divadla v Budapešti.

Obrázky z katalogu



• Iván Koós

Další údaje: Narozen r. 1927 v Budapešti, akademický malíř, jevištní výtvarník a návrhář loutek. Studoval na Akademii výtvarných umění u Istvána Szonyiho; diplom obdržel r. 1950. Roku 1954 založil loutkový soubor Aurora, kde pracoval jako loutkoherec, režisér a scénograf. Roku 1960 se stal stálým scénografem Státního loutkového divadla. Vytvořil zde dekorace a loutky pro řadu představeni pro děti a experimentální programy pro dospělé. Pracuje pro televizi, pro četná divadla a soubory hlavního města. Byl vyznamenán Cenou Jászai Mari. Uspořádal několik samostatných malířských výstav a jako scénograf a návrhář loutek se podílel na výstavách v Maďarsku, Bukurešti, Varšavě, Mnichově, Římě, Brunšviku a Sofii.

Obrázky z katalogu
















Vystavené práce

• : (Sedm hlavních hříchů), 0
  
  
  
• István Köpeczi Bócz (István Köpeczi Bócz)

Další údaje: Narozen r. 1919 v Budapešti, jevištní a kostýmní výtvarník. Studoval na Škole dekorativních umění v Budapešti a na Vysoké škole výtvarných umění, kde byl žákem Vilmose Aba Nováka, Istvána Szonyiho, Auréla Bernátha, Nándora Lajose Vargy a Jeno Elekffyho. Souběžně studoval dějiny výtvarných umění. Po válce byl jmenován profesorem na Vysoké škole dekorativních umění, potom na Vysoké škole výtvarných umění. Od r. 1949 vytváří výpravy a kostýmy pro divadlo a film. Od r. 1956 pracuje jako jevištní výtvarník a kostymér Madáchova divadla. Je také tvůrcem divadelních a filmových plakátů a knižních ilustrací. Uspořádal četné výstavy, z nichž poslední se konala r. 1969 v Madáchově divadle. Je laureátem Jászaiovy ceny. Nejvýznamnější práce vytvořil pro Schillerova Dona Carlose /scéna a kostýmy, Petöfiho divadlo, 1956/, Moliérovy komedie Šibalství Scapinova a Učené ženy /scéna a kostýmy, Studio Madáchova divadla, 1959/, Endre Illése Přesýpací hodiny /scéna a kostýmy, tamtéž, 1961/, Brechtova Švejka v druhé světové válce /scéna, Madáchovo divadlo, 1962/, Shakespearovy hry Jak se vám líbí /kostýmy, tamtéž, 1964/ a Zimní pohádku /kostýmy, tamtéž, 1965/, Antala Szerba Ex /scéna a kostýmy, Studio Madáchova divadla, 1965/, Dürrenmattova Romula Velikého /scéna, Madáchovo divadlo, 1967/, Shawovo Příliš pravdivé, aby to bylo dobré /scéna, tamtéž, 1965/, Schafferovu Černou komedii /scéna, tamtéž,1968/, Rimského-Korsakova Zlatého kohoutka /scéna a kostýmy, Erkelovo divadlo, 1968/, Shakespearova Richarda III. /kostýmy, Madáchovo divadlo,1969/, Mészolyho Šach-mat podle Scribeovy Sklenice vody /scéna a kostýmy, tamtéž, 1970/.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• J. Strauss: (Noc v Benátkách), Fovarosi Operettszinház 1967
  

  
  
  
• Madách Szinház: (Sklenice vody (hudební verze)), 1969
  

  
  
  
• N. Rimskij - Korsakov: (Zlatý kohoutek), Erkel Szinház 1968
  

  
  
  
• András Langmár

Další údaje: Narozen r. 1941 v Szegedu, jevištní výtvarník. Po absolvování Střední technologické školy v Budapešti působil devět let jako asistent scénografie, později jako samostatný scénograf ve filmových ateliérech. Od r. 1968 pracuje pro oblastní Divadlo Csiky Gergely v Kapošváru a pro Divadlo Csokonai v Debrecínu.

Obrázky z katalogu



• Erzsébet Mialkovszky

Další údaje: Narozena r. 1928 v Miškolci, kostymérka. Studovala na Akademii výtvarných umění. Od r. 1951 je kostymérkou Madáchova divadla v Budapešti a patří k předním zástupcům tohoto oboru. Mezi její nejvýznamnější díla patří kostýmní návrhy pro incsenace her Shakespearových, Büchnerových, Rostandových, Shawových, Gorkého, Brechta, Millera atd. Pracuje současně i pro film. Roku 1965 byla vyznamenána Cenou Jászai Mari.

Obrázky z katalogu





• György Rajkai

Další údaje: Narozen r. 1914 v Budapešti, jevištní výtvarník a kostymér. V letech 1933-1935 studoval malířství v Mnichově u Kurta Welte, v 1. 1948-1949 na Vyšší škole dramatického umění u Gusztáva Oláha. Od r. 1951 do r. 1961 vyučoval scénografii na téže škole. Od r. 1951 působí jako jevištní výtvarník v divadlech hlavního města. V současné době je členem Divadla Thalia v Budapešti, kde vytvořil jevištní výpravy pro Fejesův Sklad šrotu, Racinova Britannica, Örkényho Tótovu rodinu, Dantovu Božskou komedii atd. Zúčastnil se několika zahraničních výstav.

Obrázky z katalogu



• Judit Schäffer

Další údaje: Narozena r. 1931 v Budapešti, kostýmní výtvarnice. Po absolvování fakulty kostýmního výtvarnictví na Vysoké škole užitých uměni, kde byla žačkou Terezy Nagyajtayové, pracovala nejdříve v Divadle lidové armády. V r. 1956 se stala kostýmní výtvarnicí Divadla Józsefa Attily, od r. 1965 je členkou Národního divadla v Budapešti. Pracuje také pro film a televizi. Po několik let byla profesorkou na Vysoké škole užitých umění a.hrála významnou roli při zakládání nové maďarské kostymérské školy. Byla vyznamenána Jászaiovou cenou, později byla jmenována zasloužilou umělkyní. Získala velké.úspěchy na mnoha výstavách doma i v zahraničí, jako např. stříbrnou medaili na posledním Pražském quadriennale 1975.

Obrázky z katalogu
































Vystavené práce

• I. Madách: (Mojžíš), Nemzeti Szinház 1970
  
  
  
• Franz Kafka: (Amerika), Nemzeti Szinház 1968
  

  

  
  
  
• Mihail Bulgakov: (Ivan Vasilijevič), Katona Jozef Szinház 1970
  
  
  
• M. Vorosmarty: (Czillei a Hunyadovci), Nemzeti Szinház 1967
  
  
  
• Williame Shakespeare: (Komedie plná omylů), Nemzeti Szinház 1967
  
  
  
• Gábor Szinte

Další údaje: Narozen r. 1928 v Budapešti, scénograf a malíř, žák Auréla Bernátha na Vysoké škole výtvarných umění, kterou absolvoval v r. 1951; studoval též na Akademii ve Florencii. Pravidelné výstavy pořádá od r. 1952. Je autorem vnitřní výzdoby nové budovy Národního divadla v Budapešti. Od r. 1960 se věnuje jevištnímu výtvarnictví. Vypracoval návrhy pro četná oblastní i budapešťská divadla, především pro Madáchovo a Veseloherní divadlo. V r.1966 obdržel cenu na Triennale jevištního a kostjmního výtvarnictví v Novém Sadu v Jugoslávii, v r. 1969 vystavoval v Itálii /v Římě, Neapoli a Bari/. Je laureátem Munkácsyho ceny. K jeho stěžejním dílům patří scény pro tyto inscenace: Shawův Člověk a Nadčlověk /Madáchovo divadlo, 1963/, Sartrovy Trójanky podle Euripida v adaptaci Gyuly Illyése /Veseloherní divadlo, 1966/, Gyuly Krúdyho Červený dostavník /tamtéž,1968/, Istvána Eorsiho Sudy /Peštské divadlo, 1968/, Hermana a Stewarta Hello, Dolly ! /Operetní divadlo, Budapešť, 1968/, Shawova komedie Člověk nikdy neví /Madáchovo divadlo, 1970/, Sofoklův Král Oidipus /tamtéž, 1970/, Povídky z Canterbury Coghilla a Nevilleho podle Chaucera /Divadlo Józsefa Attily, 1970/, Čechovův Strýček Váňa /Veseloherní divadlo, 1970/ a Machiaveiliho Mandragora /Divadlo Gergelye Csikyho, Kaposvár, 1971/.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• : (Červený poštovní vůz), Vigszinház 1968
  
  
  
• : (Cylindr), Vigszinház 1967
  
  
  
• : (Chcete se mnou hrát?), Ódry Szinpad 1970
  
  
  
• : (Sudy), Pesti Szinház 0
  
  
  
• : (Halo, Dolly!), Forvárosi Operettszinház 1968
  
  
  
• Nelly Vágó

* 1937, Budapest
Obor: kostýmní výtvarník
Další údaje: Absolventka Akademie výtvarných umění, obor kostýmní výtvarnictvi (1962). Působí jako kostýmní výtvarnice v Národním divadle v Budapešti. Vystavovala na Pražském quadriennale 1971,1975,1979,1983 a 1987.

Obrázky z katalogu







• Emil Vata

Další údaje: Narozen r. 1932 v Hódmezövásárhely, jevištní výtvarník. V r. 1955 absolvoval Akademii užitých umění, obor scénografie. V témže roce byl angažován Národním divadlem v Pécsi, kde pracuje dodnes. Vytvořil výpravy pro četné závažné inscenace, například pro hry Shakespearovy, Millerovy, Višněvského, Gyuly Illése atd. Pracuje pro operu i balet; je autorem výprav pro představení skupiny Ballet Sopianae. Maketa jeho jevištní výpravy pro Nicolaiovy Veselé ženy Windsdorské byla vystavena na Světové výstavě v Paříži r. 1966. Roku 1967 byl vyznamenán Cenou Jászai Mari.

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Sen noci svatojánské), Nemzeti Szinház 1970
  

  
  
  
• : (Čistí lidé), Nemzeti Szinház 0
  
  
  
• Róbert Wegenast

Další údaje: Narozen r. 1930 v Budapešti, jevištní výtvarník. Absolvent scénografie na Akademii užitého umění. Pracoval v četných oblastních divadlech (Jager, Kaposvár, Miskolc). Od r. 1964 působí jako jevištní výtvarník Divadla Attily Józsefa v Budapešti. Zde vytvořil výpravy k několika závažným inscenacím, z nichž sluší jmenovat Anouilhova Becketa a Giraudouxovu Bláznivou ze Chaillot.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• : (Halo, Dolly!), Nemzeti Sziház 1968
  

  
  
  
• Mariann Wieber

Další údaje: Narozena r.1938 v Nových Zámcích, kostýmní výtvarnice. Studovala jako žačka Judity Schäfferové na Akademii užitých umění v Budapešti, kterou absolvovala v r. 1962. Od té doby je kostymérkou v maďarské televizi; současně pracovala také pro oblastní divadla. Mezi její významná díla patří kostýmní návrhy pro Salacrouovu hru Země je kulatá /Divadlo Gézy Gárdonyiho, Jager, 1962/, pro Schillerova Dona Carlose /tamtéž, 1963/,Čechovova Platonova /tamtéž, 1963/, Brechtovu-Weillovu Žebráckou operu /tamtéž, 1963/, Lehérova Hraběte Luxemburga /Národní divadlo, Szeged, 1963/ a pro Madáchovu Tragédii člověka /Szigligetiho divadlo, Szolnok, 1964/. K jejím význačným pracím pro maďarskou televizi patří Katonyův Bank Bán /1968/, Tersánszkyho Martin Kukačka /1968/, Madáchova Tragédie člověka /1970/, Lehárova Červená kočička /1971/ a Mannova Luisa /197V. Ačkoliv většina jejích návrhů byla v posledních letech vytvářena pro televizi, je považována za jednu z vynikajících představitelek nové scénografické školy. Její kostýmní návrhy mají vysokou grafickou hodnotu.

Obrázky z katalogu




























Vystavené práce

• : (Dokonalá prohlídka), Televiziósz Szinház 1967
  

  

  

  

  

  
  
  
• : (Tragédie člověka), Televiziós Szinház 1968
  
  
  
• : (Luisa), Televiziós Szinház 1970
  
  
  
• : (Bánk Ban), Televiziós Szinház 1967
  
  
  
• Éva Witz

Další údaje: Narozena r. 1931 v Budapešti, kostymérka. V r. 1954 absolvovala Akademii užitých umění. Od r. 1954 do r. 1968 pracovala v Budapešti jako oděvní návrhářka. Od r. 1966 působí jako kostymérka v Divadle Józsefa Attily v Budapešti a spolupracuje s národopisnými soubory. Roku 1965 byla vyznamenána spolu s hudebním skladatelem zvláštní cenou Academie Charles Cros na Národopisném festivalu v Dijonu.

Obrázky z katalogu





• László Székely

Obor: scénograf
Další údaje: Narozen 1932 v Budapešti. Od 1982 pracuje jako jevištní výtvarník v Divadle Józsefa Katony v Budapešti. Přednáší na katedře jevištního a kos- týmního výtvarnictví na Akademii výtvarných umění v Budapešti Vystavoval na PQ 1971, 1975 a 1979.