1971 » Belgie » Scénická a kostýmní tvorba

Belgie

Belgické jevištní výtvarnictví doznalo skutečného rozmachu po r. 1945. Před válkou se pokusilo vskutku jen několik odvážných průkopníků, jako jevištní výtvarníci René Moulaert, Denis Martin, Ange Rawoe, vymanit divadelní kostým a výpravu z vyjetých kolejí konformismu. Dělo se tak z popudu Hermana Teirlincka, Julesa Delacrea, Johana de Meestera, Alberta Lepagea, Fernanda Pietteho, uměleckých šéfů divadel Théatre du Marais, Vlaamse Volkstoneel (Vlámské mlidové divadlo), Koninklijke Nederlandse Schouwburg (Královské holandské divadlo), Rataillon, Théatre de 1'Équipe. Svou původnost mohlo osvědčit belgické divadlo v izolaci německé okupace a bezprostředně po osvobození. Pro divadla Le Rideau de Bruxelles, K. N. S., Les Comédiens Routiers, z nichž se stalo Belgické národní divadlo, Théatre de Poche, Le Théatre de 1'Étuve a další, která je následovala, se stalo ctí svěřovat výpravy k svému repertoáru tvořivým umělcům. Každý ví, že Belgie je rozdělena do dvou jazykových oblastí, určití divadelníci (autoři, režiséři, jevištní výtvarníci, herci) však neznají tuto hranici. Přesto se však, bohužel, stává, že tyto obě sféry vlivu nejsou o sobě dostatečně informovány. Když však pozorujeme podněty, které jedni i druzí aktivně získávají z Francie, Anglie, Československa, Polska, Německa, Holandska nebo Itálie, zjišťujeme s radostí, že belgické divadlo reálně směřuje k evropské úrovni. Nové možnosti dává především renesance opery a baletu v posledních deseti letech. Tak Opera National (TRM), L'Opéra de Wallonie, Les Ballets du XXe siěcle (Maurice Béjart), Le Ballet des Flandres, Le Ballet de Wallonie rozmnožují svou tvorbu a vyzývají jevištní výtvarníky ke spolupráci. Domy kultury, vybavené experimentálními scénami, jsou ve výstavbě. V Belgii dochází k velké konzumaci podívané. Problémy zde jistě nechybí — ti, kdož hledají, tvůrci, mají však možnosti, o nichž si ještě před třiceti roky nikdo neodvažoval ani snít…

Vystavující umělci / ateliéry

• John Bogaerts

Další údaje: Narozen r. 1940, architekt, pracuje již více než deset let jako jevištní a kostýmní výtvarník v Belgii, Holandsku, Švédsku a Kanadě (pro činohru, operu a balet). Navrhoval většinou výpravy k Brechtovi, Shakespearovi a Moliērovi; vymanil se z didaktického vlivu i z interpretací tzv. politického umocnění a usiluje o čisté, kritické a otevřené divadlo, využívaje přitom prostoru, zvuku i herců. Píše hry a pracuje na experimentálních filmech. Mezi jeho nejlepší práce patří scénické návrhy ke hře Muž je muž (Vietnamská show) a Toller v Amsterodamu. Je uměleckým asistentem KNS - Divadla v Antverpách.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• : (Hamlet), 0
• Marc Cammaert

Další údaje: Narozen r. 1937. V lstech 1955-60 studoval na Královské akademii výtvarných umění v Antverpách malířství, grafiku, dějiny umění a výtvarnou kritiku. V letech 1961-62 byl jevištním výtvarníkem v Nederlands Kamertoneel v Antverpách, v letech 1903-64 pra¬ coval v dekoračních ateliérech Lodě Ivo v Antverpách, od r. 1965 v Nederlands Toneel (Holandské divadlo) v Gentu a v jiných divadlech, pro něž vytvořil jevištní výpravy a kostýmy ke hrám Julie, ty jsi kouzelná od B. Grahama, k Pinterovu Správci, Anouil- hově Antigoně a Drahému Antonínovi, k Audibertiho Glapionovu efektu, Schillerově Marii Stuartovně a Donu Carlosovi, Hussonovu Fabrizziovu systému, Williamsovu Létu a dýmu, muzikálu 110° ve stínu, Vůni květin od J. Saunderse, Smrti dvou dam od G. Van Vrekhema, Hlavě druhých M. Aymé, Calderoncvu Sudímu zalamejskérwu, Úmrtnímu dni Joe Egga od P. Nicholse, Frischovu Donu Juanovi, Moliěrovým Učeným ženám a Měšťákovi šlechticem, Pirandellově komedii Člověk, zvíře a ctnost a k dalším. Od r. 1970 působí jako učitel na Královské akademii výtvarných umění v Gentu na oboru koncepce jevištní výpravy a její konstrukce. V r. 1969 navrhl projekt a provedl realizaci flexibilního divadla na Královské akademii výtvarných umění v Gentu. Uspo¬ řádal několik výstav své jevištní i malířské tvorby v Belgii (Antverpy, Gent), ve Francii (Lilie, Tourcoing, Roubaix) a Holandsku (Nymvégy).

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• Jean-Baptiste Molière: (Učené ženy), Neederlands Toneel 1969
  
  
  
• Friedrich Schiller: (Don Carlos), Neederlands Toneel 1970
  

  

  

  

  

  
  
  
• Rudolf Corens

Další údaje: Narozen r. 1933. Studoval na Akademii výtvarných umění v Antverpách a dějiny umění a řemesel v Muzeu Stesckshof v Antverpách. V letech 1960-65 pracoval v Národní službě mládeže jako umělecký vedoucí pro kostýmní improvizaci dospělých a kostýmní hry dětí. V letech 1962-66 působil jako profesor scénografie na Divadelním, filmovém a televizním institutu v Bruselu. Mezi tím navrhl různé divadelní a televizní výpravy. Podniká cesty do Francie a Československa s cílem poznat divadlo a loutky. Od r. 1965 je profesorem na Akademii svobodného výrazu v Utrechtu (Holandsko). Jeho hlavní scénografická díla, výpravy pro balet Sedm hlavních hříchů, pro hru Španělský Brabanťan od Bredera, holandského autora ze 17. století, a pro Goldoniho Vtipnou vdovu byly kritikou kladně přijaty. Pokusil se v nich uvést v soulad imperativy oficiálního divadla s moderními scénografickými tendencemi. V současné době připravuje show pro barevnou televizi a experimentuje se svými žáky na poli kostýmní improvizace s moderními materiály.

Obrázky z katalogu







• Manfred Hürrig

Další údaje: Narozen v Drážďanech r. 1937. Pracoval ve Frankfurtu, Düsseldorfu, v Aix-la-Chapelle, kde navázal první kontakty s divadlem. V r. 1958, v roce Světové výstavy, se usadil v Belgii. Po šesti semestrech ukončil r. 1961 svá studia na Národní vysoké škole vizuálních umění La Cambre v Bruselu. Jeho první výpravou v profesionálním divadle (Théâtre de Poche) byly Ruce Eurydiky (1960). Jevištní výtvarník a grafik, spolupracující s Théâtre de Poche v letech 1960-1965. Od té doby pracuje jako nezávislý umělec pro řadu divadel v hlavním městě, v televizi atd. (okolo 60 her). Mezi jiným pracoval jako jevištní výtvarník v Madridu, Barceloně, Paříži (Vítr ve větvích Sasafrasu s Michelem Simonem), v Dakaru (Senegale) na Festivalu černošského umění.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• Nikolai Gogol: (Revizor), Theatre National de Belgique 1968
  
  
  
• Raymond Renard

Další údaje: Narozen r. 1929 v Bruselu. Ke scénografii se dostal náhodou, když dělal r. 1950 výpravy pro studentské představení. Stal se pak stálým jevištním výtvarníkem v Théatre de Poche de Belgique. Ke spolupráci jej pozvala také televize a další belgická divadla. Vytvořil četné scény k operám, baletům a činohrám. Zúčastnil se Pražského quadriennale 1971.

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Co nového Haruspiku?), Rideau de Bruxelles 1970
  

  

  
  
  
• : (Dítě a kouzla), Opera de Wallonie 1970
  

  
  
  
• : (Vojna a mír), Rideau de Bruxelles 1970
  
  
  
• Marie-Claire van Vuchelen

Další údaje: Narozena r. 1938 v Liēge. Studovala dekorativní umění v Liēge. V letech 1957-1959 podnikla studijní cestu do Paříže, v r. 1960 realizovala v Bruselu kostýmy pro Théâtre du Rideau de Bruxelles a pro Théâtre de 1'Altiance. V letech 1961-64 v Brazílii v Sao Paulu, navrhla výpravy a kostýmy pro řadu dramat. V r. 1963 obdržela Cenu státního guvernéra, Cenu Svazu kritiků a stříbrnou medaili na VIII. Biennale v Sao Paulu. Od r. 1967 působí jako jevištní výtvarnice divadla Opera de Wallonie. Vytvořila výpravu a kostýmy pro Matronu z Efesu od M. Leclerca (1967), Malíře Mathise od P. Hindemitha (1968), Beethovenova Fidelia (1968), Madame Butterfly G. Puccinilho (1970), Arabellu R. Strausse (1970), Ptáčníka od C. Zellera (1970), pro muzikál J. Hermana Hello, Dolly (1971). V Ballet de Wallonie navrhla výpravu a kostýmy pro Agostina od R. de Banfielda podle povídky A. Moravii v r. 1969.

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• Giacomo Puccini: (Madame Butterfly), Opera de Wallonie 1970
  

  

  

  
  
  
• Ludwig van Beethoven: (Fidelio), Opera di Wallonie 1968
  

  

  
  
  
• : (Malíř Matis), Opera de Wallonie 1968