PQ 2015

Novinky

Pražské Quadriennale scénogravie a divadelního prostoru Zpět na hlavní stranu Služby PQ 2015
PQ E-Scenography PQ Logo

Zpět

1967 » Polsko » Scenografická a kostýmní tvorba

Kurátor:Zenobiusz Strzelecki

Polsko

Polští scénografové se poprvé po skončení druhé světové války představují na mezinárodní výstavě. A právě v tomto období došlo v Polsku k velkému rozvoji činoherních, operních i loutkových divadel (okolo 110 scén), ve kterém scénografie získala zcela výjimečné postavení. A to jak pokud jde o jejich kvalitu, tak i kvantitu: v proměnlivosti proudů a uměleckých směrů, v počtu scénografů (120 členů sekce při Svazu polských výtvarných umělců) i v účasti význačných malířů, kteří byli získáni k práci pro divadlo. Proto — abychom zdůvodnili a upřesnili tuto problematiku — rozhodli jsme se založit naši expozici na větším počtu autorů, z nichž každý je reprezentován jediným dílem (ve smyslu omezeného rozsahu). Dokumentace každého dramatu je natolik bohatá, abychom z ní mohli poznat pokud možno v úplnosti inscenační záměr a jeho jevištní realizaci. Je k tomu však třeba na vysvětlenou poznamenat, že v Polsku označujeme jako scénografa tvůrce jevištní výpravy i kostýmů, tudíž autora celé výtvarné složky představení. A takový je i princip polské školy, která byla založena Stanistawem Wyspiańskim, malířem a dramatikem z přelomu devatenáctého a dvacátého století, princip, pokračující v díle největších scénografů meziválečného období: Karola Frycze, Wincentyho Drabika, Andrzeje Pronaszka, Wtadyslawa Daszewskiho a dalších a dalších. Ačkoliv byly do posledních důsledků poznány zákony trojrozměrného prostoru a funkčního uspořádání scény, ovlivnily polskou scénografii směry, které probíhaly v současném malířství. Z tohoto svazku s malířstvím vyplynuly kubistické, surrealistické dekorace, expresionismus, primitivismus, na scénu byla uvedena i tašistická technika. Každý směr odhalil nový pohled na klasickou dramatiku (např. kubismus objevil monumentální charakter romantického dramatu) nebo se současnou dramatikou dokonale splynul (například surrealismus — Witkiewicz, Durrenmatt, Mrožek). Současně se však objevily směry, s kterými nekorespondovala ostatní umělecká odvětví, například neorealismus, který vznikl okolo roku 1930 a dosud je živý díky tomu, že scénografové využívají struktury materiálu pro novou techniku (zejména tašistickou) právě tak jako metaforickou a surrealistickou scénografii. Z neorealistického základu vzešla snaha o sblížení divadelní konvence s dramatem. Je třeba poznamenat, že naše scénografie často zužitkovává bohatství lidového umění, jesličky, malby na skle, vystřihovánky — umění, které je věčně moderní.


Vystavující umělci / ateliéry

[zobrazit vše | skrýt vše]
  • Otto Axer
  • Zbigniew Bednarowicz
  • Wladyslaw Daszewski
  • Urszula Gogulska
  • Aleksander Jedrzejewski
  • Jadwiga Przeradzka
  • Tadeusz Kantor
  • Adam Killian
  • Jan Kosiński
  • Łucja Kossakowska
  • Wojciech Krakowski
  • Andrzej Majewski
  • Teresa Pietrusinska
  • Jadwiga Poźakowska
  • Teresa Roszkowska
  • Wojciech Síecíńskí
  • Jerzy Skarźyński
  • Lydia Skarźyńska
  • Zenobiusz Strzelecki
  • Józef Szajna
  • Zofia Wierchowicz
  • Kazimierz Wisniak
  • Ewa Starowieyska
  • Andrzej Cybulski
  • Andrzej Sadowski
  • Marian Stańczak
cz / en