Polští scénografové se poprvé po skončení druhé světové války představují na mezinárodní výstavě. A právě v tomto období došlo v Polsku k velkému rozvoji činoherních, operních i loutkových divadel (okolo 110 scén), ve kterém scénografie získala zcela výjimečné postavení. A to jak pokud jde o jejich kvalitu, tak i kvantitu: v proměnlivosti proudů a uměleckých směrů, v počtu scénografů (120 členů sekce při Svazu polských výtvarných umělců) i v účasti význačných malířů, kteří byli získáni k práci pro divadlo. Proto — abychom zdůvodnili a upřesnili tuto problematiku — rozhodli jsme se založit naši expozici na větším počtu autorů, z nichž každý je reprezentován jediným dílem (ve smyslu omezeného rozsahu). Dokumentace každého dramatu je natolik bohatá, abychom z ní mohli poznat pokud možno v úplnosti inscenační záměr a jeho jevištní realizaci. Je k tomu však třeba na vysvětlenou poznamenat, že v Polsku označujeme jako scénografa tvůrce jevištní výpravy i kostýmů, tudíž autora celé výtvarné složky představení. A takový je i princip polské školy, která byla založena Stanistawem Wyspiańskim, malířem a dramatikem z přelomu devatenáctého a dvacátého století, princip, pokračující v díle největších scénografů meziválečného období: Karola Frycze, Wincentyho Drabika, Andrzeje Pronaszka, Wtadyslawa Daszewskiho a dalších a dalších. Ačkoliv byly do posledních důsledků poznány zákony trojrozměrného prostoru a funkčního uspořádání scény, ovlivnily polskou scénografii směry, které probíhaly v současném malířství. Z tohoto svazku s malířstvím vyplynuly kubistické, surrealistické dekorace, expresionismus, primitivismus, na scénu byla uvedena i tašistická technika. Každý směr odhalil nový pohled na klasickou dramatiku (např. kubismus objevil monumentální charakter romantického dramatu) nebo se současnou dramatikou dokonale splynul (například surrealismus — Witkiewicz, Durrenmatt, Mrožek). Současně se však objevily směry, s kterými nekorespondovala ostatní umělecká odvětví, například neorealismus, který vznikl okolo roku 1930 a dosud je živý díky tomu, že scénografové využívají struktury materiálu pro novou techniku (zejména tašistickou) právě tak jako metaforickou a surrealistickou scénografii. Z neorealistického základu vzešla snaha o sblížení divadelní konvence s dramatem. Je třeba poznamenat, že naše scénografie často zužitkovává bohatství lidového umění, jesličky, malby na skle, vystřihovánky — umění, které je věčně moderní.
- Otto Axer
Další údaje: x
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
-
Williame Shakespeare: Macbeth (Macbeth ),
Teatr Polski
1964, Režisér: O. Azer,
- Zbigniew Bednarowicz
Další údaje: Narozen r. 1927. Studoval na Vysoké škole výtvarného umění v Poznani, kterou absolvoval v r. 1951. Malíř a scénograf. Od r. 1951 pracuje pro Teatr Polski v Poznani. Získal čtyřikrát cenu festivalu Divadelní setkání v Kaliszi za výpravy ke hrám: Člověk z nápovědní budky od T. Rittnera, Prsten velké dámy od C.K. Norwida, Marcholt od J. Kasprowicze a Listopadová záležitost od E. Brylla. Z jeho dalších významnějších scénických prací je třeba uvést Dobrého člověka ze Sečuanu B. Brechta, Neznámou ze Seiny Ö.v. Horvátha, Shakespearova Macbetha a Zámecké dostihy J. Abramowa. Je autorem audiovizuálního představení na poznaňské radnici a citadele.
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
-
: (Markolt ),
Teatr Polski
1965
- Wladyslaw Daszewski
Další údaje: Narozen r. 1902, malíř, grafik. R. 1924 absolvoval Akademii výtvarných uměni, kde byl r. 1935 jmenován profesorem scénografie. Je spolupracovníkem L. Schillera a je považován za zakladatele polského neorealismu (1930). Vypravoval především komedie. Získal Velkou cenu na Mezinárodni expozici v Paříži r. 1937, Cenu ministerstva umění a kultury, Cenu Shakespearovského festivalu, státní cenu. Své nejlepší výpravy navrhl ke hrám: Nowaczynski, Válku válce r. 1927 (jeho první výprava), Shakespeare, Veta za vetu (1933), Večer tříkrálový (1936), Bouře (1947),. Corneille, Cid (1936), Rojas, Celestina (1947), Slowacki, Kardian (1956), Beckett, Čekání na Godota (1957), Wyspiaňski, Vysvobození (1957).
Obrázky z katalogu
- Urszula Gogulska
Další údaje: Narozena r. 1931, absolventka Akademie výtvarných umění v Krakově, pracuje jako výtvarnice pro Teatr Ludowy v Nové Huti. Mezi její nejlepší inscenace patři Brechtova Matka Kuráž, Shakespearův Macbeth, Slowackého Balladyna a 0'Neillova Dlouhá cesta dne do noci.
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
-
: ( Západ slunce),
Teatr Stary
1966
- Aleksander Jedrzejewski
Další údaje: x
Obrázky z katalogu
- Jadwiga Przeradzka
Další údaje: Narozena r. 1902, r. 1930 absolvovala Akademii výtvarných umění ve Varšavě. Pracuje pro Polské divadlo ve Wroclawi. Byla jí udělena Cena ministerstva umění a kultury a Umělecká cena města Wroclawi. Mezi její nejvýznamnější práce patří kostýmy k Othellovi a Večeru tříkrálovému, Žebrácké opeře a Jonsonově Lišáku Volponovi.
Obrázky z katalogu
- Tadeusz Kantor
Další údaje: Tadeusz Kantor (1915 -1990) započal své „divadlo reality nejnižší úrovně" inscenací Wyspiańského hry Odysseův návrat (1944). K tomuto objevu „chudého divadla" se umělec vrátil ve svém divadle CRICOT 2 a svými inscenacemi - počínaje Mrtvou třídou (1975) až ke své poslední inscenaci Dneska mám narozeniny (1990) - se Tadeusz Kantor přiřadil k největším tvůrcům světového divadla.
Obrázky z katalogu
- Adam Killian
* 1923, Lwów
Obor: scénograf
Další údaje: Vystudoval architekturu v College of Arts and Crafts v Nottinghamu, pracuje jako výtvarník v divadle Lalka ve Varšavě. Je nositelem státní ceny a ceny za výpravu k Wyspiaňského hře Svatby. Na Mezinárodním festivalu loutkových divadel v Bukurešti v r. 1960 byla jeho inscenace Guignol v nesnázích vyznamenána zlatou medailí. Zlatou medailí byly oceněny jeho ilustrace dětských knih na XII. triennale v Miláně. K jeho nejvýznamnějším pracím patří scéna pro Tetmajerova Muzikanta Zvyrtylu, Wyspiaňského Svatby pro štětínská a varšavská divadla a inscenace Krakované a horalé. Až dosud realizoval 22 loutkových filmů a ilustroval asi 50 knih.
Zkušenosti získával ve filmovém studiu MOSFILM v Alma Até. Během padesáti let vytvořil na 300 scénografických návrhů pro loutkové divadlo, činohru i hudební představeni.
Vystavoval na PQ 1971-79. 1987, 1995. Na PQ75 získal Zlatou medaili.
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
-
: (Lodoiska),
Teatr Klasyczny
1962
- Jan Kosiński
Další údaje: x
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
-
: (Král Oidipús),
Opera
1962
- Łucja Kossakowska
Další údaje: Narozena r. 1928, absolventka Akademie výtvarných umění a fakulty scénografie ve Varšavě. Od r. 1955 pracuje pro Teatr Narodowy ve Varšavě. Mezi její významné práce patři kostýmní návrhy pro Kleistovu hru Princ homburský, Frischova Dona Juana a scény pro Szaniawského Most a Hochhuthova Náměstka.
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
-
: (Náměstek),
Teatr Narodowy
1966
- Wojciech Krakowski
Další údaje: Narozen r. 1927, scénograf a historik umění. Studoval na Vysoké škole výtvarných umění v Krakově, diplom obdržel r. 1952. Spolupracuje s mnoha divadly. Je scénografem divadla Starý v Krakově. Hlavní realizace: Pan Puntila od Brechta, Smrt Tarelkina od Suchovo-Kobylina, Majakovského Štěnice, Büchnerův Vojcek, Millerova Smrt obchodního cestuiícího, Róžewiczova Má dceruška.
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
-
: (Vojcek),
Teatr Stary
1966
- Andrzej Majewski
* 1936, Warsaw
Obor: režisér, scénograf, kostýmní výtvarník, malíř
Další údaje: Hlavní výtvarník Národní opery Velkého divadla ve Varšavě. Děkan fakulty scénografie na Akademii výtvarných umění v Krakově. 1966 získal zlatou medaili za scéngrafii na Triennale jevištního a kostýmního výtvarnictví v Novém Sadu a 1967 zlatou medaili za kostýmy na PQ 1967. Vystavoval na PQ 1967, 1971 a 1991.
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
- Teresa Pietrusinska
- Jadwiga Poźakowska
Další údaje: Vyznamenaná cenou gdaňského kulturního měsíčníku Litery za soubor jevištních návrhů k Shakespearovým hrám.
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
-
: (Komu zvoní hrana ),
Teatr Wybrzeźe
1964
- Teresa Roszkowska
Další údaje: x
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
-
: (Elektra),
Teatr Wojska Polskiego
1945
- Wojciech Síecíńskí
Další údaje: x
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
-
: (Devátý spravedlivý ),
Teatr Dramatyczny
1964
- Jerzy Skarźyński
Další údaje: Manželé Skařrzyńští studovali na Vysoké škole výtvarných umění, na Polytechnice a na Filmovém institutu. Debutovali v loutkovém divadle v Krakově. Nyní učí na Akademii výtvarných uméní v Krakově. Jerzy Skarzyński /nar. r. 1924/ se kromě scénografie zabývá knižní ilustrací a filmovým výtvarnictvím. Spolupracuje především s krakovskými divadly Groteska a Teatr Starý i s divadly v zahraničí, na příklad ve Splitu, Hamburku a Amsterodamu. Mezi nejzávažnější inscenace, na kterých se autorsky podílel, patří Mrožkovo Tango, Dürrenmattova Návštěva staré dámy, Camusův Caligula, Solochovův Tichý Don, Liebermannova Škola žen, Kafkova Amerika, Brechtova Žebrácká opera, Cosi fan tutte W.A. Mozarta, Odysseus J. Joyce a Pendereckého Ďábli z Loudunu.
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
- Lydia Skarźyńska
Další údaje: Jevištní výtvarnice. Od roku 1948 spolupracovala s krakovským loutkovým divadlem Groteska, od roku 1959 s divadlem Stary v Krakově.
Obrázky z katalogu
- Zenobiusz Strzelecki
Další údaje: Narozen r. 1915. Jevištní výtvarník, teoretik a historik v oboru scénografie. Absolvent Akademie výtvarných umění a Institutu divadelního uměni ve Varšavě. Navrhl kolem 160 výprav. První Dejmkův spolupracovník, tvůrce jeviště mystérií. Za své dílo obdržel cenu Festivalu dramatu v SSSR a Cenu ministerstva umění a kultury. Působí jako profesor na Akademii výtvarných umění ve Varšavě. K jeho nejlepším pracím patří scéna k Rejově hře Život Josefa, k Aischylovu Agamemnonovi, Euripidově Elektře a Aristofanovým Žábám. Je autorem dvoudílné publikace Polska Plastyka Teatralna a stálým spolupracovníkem časopisů Projekt, Teatr a Dialog.
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
-
: (Agamemnon),
Teatr Narodowy
1964
- Józef Szajna
Další údaje: x
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
-
: (Revizor ),
Teatr Ludowy
1963
- Zofia Wierchowicz
Další údaje: Studia na Vysoké škole výtvarných umění ve Varšavě dokončila v r. 1954. Spolupracuje s řadou divadel, navrhla výpravy k 100 činoherním realizacím, k 12 operám a kostýmy ke 3 barevným filmům. Mezi její významné práce patří scénické návrhy k Vojně a míru (Arnheim 1962), k Tannhäuseru (Poznaň 1967], Pikové dámě (Poznaň 1967, Oslo 1969), Tristanu a Isoldě (Poznaň 1969), Idiotu (Varšava 1968) a Zločinu a trestu (Poznaň 1969), Romeovi a Julii (Opera Varšava 1970), Na dně (Varšava 1970) a k četným hrám Shakespearovým, vystavené v této expozici. Pětkrát obdržela první cenu na Festivalu v Toruni, r. 1969 získala první cenu za kostýmy na Mezinárodní výstavě scénografie v Novém Sadu.
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
-
: (Tannhäuser),
Opera
1967
- Kazimierz Wisniak
Další údaje: Narozen r. 1931, absolvent krakovské Akademie výtvarných umění. Spoluzakladatel kabaretu Piwnica v Krakově. Spolupracuje s divadly v Krakově /Divadlo J. SZowackého/, ve Varšavě, s vratislavskou pantomimou H. Tomaszewského a s řadou divadel v zahraničí /Moskva, Kyjev, Kodaň, Helsinky, Oslo, Düsseldorf/. Mezi jeho nejvýznačnější práce patří Anouilhův Becket, Shakespearův Sen noci svatojanské, Ostrovského Les a Čajkovského balet Romeo a Julie.
Obrázky z katalogu
- Ewa Starowieyska
Další údaje: Roku 1956 obdržela diplom scénografky na Vysoké škole výtvarných umění ve Varšavě. Je scénografkou varšavského divadla Teatr Wspólczesny, kde mezi jinými realizovala Zadržitelný vzestup Artura Uie, Mrožkovo Tango, Tři sestry; na scéně divadla Teatr Polski: Chodec ve vzduchu E. Ionesca, v divadle Ateneum: Negři; v divadle Dramatyczny: Frank V., Fyzikové, Anděl sestupuje do Babylónu; v Berlíně: Štěnice; v Düsseldorfu: Tango, Tři sestry, Androkles a lev; ve Wuppertalu: Služky, Vojcek, balety od Mozarta a Hindemitha; v Leningradu: Dvě divadla od Szaniawského a Zadržitelný vzestup Artura Uie. Starowieyska je také autorkou scénických výprav pro televizi a film.
Vystavené práce
-
: (Tango),
Teatr Wspóczesny
1965
- Andrzej Cybulski
Další údaje: x
Vystavené práce
-
: (Kleopatra),
Teatr Narodowy
1967
- Andrzej Sadowski
Další údaje: Narozen 1925 ve Lvově. Spolupracuje s řadou činoherních divadel, s operou v Poznani a
s Komorní operou ve Varšavě. Pedagogicky působí na Akademii výtvarných umění ve
Varšavě. Vystavoval na Pražském quadriennale 1967,1971 a 1975.
Vystavené práce
-
: (Člověk pro každé počasí ),
Teatr Narodowy
1965
- Marian Stańczak
