1983 » Jugoslávie » Scénická a kostýmní tvorba národní expozice

Jugoslávie

V divadle, filmu, televizi a v dalších formách tvůrčí práce dochází k významným změnám a k proměně vzájemných vztahů. Tříbí se nové formy a hledají prostory pro jejich realizaci. Jeviště se přibližuje divákům, ti jsou vtahováni do hry, stávají se určitým způsobem spolutvůrci, stále více participují na výsledném dojmu z představení. Každý prostor se může stát jevištěm či prostorem pro určitou akci (happening), zatímco scénografie, kostýmy a masky musejí pozorně sledovat všechny proměny. Moderní scénografie je hrou „širokých ploch" a koncentrovaných forem. Aby bylo možno nalézt nejdůležitější rys hry, odpovídající prostor pro vyjádření její myšlenky, aby bylo možno jeviště umělecky přetvářet, je třeba proniknout do samé podstaty struktury hry a do režisérova pří stupu, ale rovněž tyto prvky spojit a podřídit je základní myšlence a tvůrčímu postupu. Domníváme se, že jugoslávští jevištní a kostýmní výtvarníci jsou dobře obeznámeni s novinkami, které se na moderním jevišti a v kostýmní tvorbě objevují; někdy jsou jimi zahlcováni. Veškerý divadelní život probíhá více nebo méně ve znamení neustálých změn, transformací a protikladů. Jugoslávští umělci tento trend zkoumají a sledují se živým zájmem, a to nejen v moderním divadle a filmu, ale ve všech tvůrčích oblastech, zejména v těch, jež jsou s divadlem spojeny: v malířství, sochařství, architektuře, v módě, v průmyslovém designu atd. Neustálým hledáním neobvyklých výrazových forem a zaváděním novinek dokazují svou vlastní uměleckou imaginaci a inspiraci. Cesty jugoslávské scénografie jsou různorodé; to se jistě na Pražském quadriennale 1983 jasně potvrdí. Finanční těžkosti a opatření ke stabilizaci ekonomiky nám uložily racionálnější využívání prostředků i materiálů. Základní myšlenka se zjednodušuje a vyjadřuje úsporněji. Musíme čelit krizi, která se netýká jen těch, kteří divadlo tvoří, ale i těch, kdo mají jejich tvorbu přijímat a chápat.

Vystavující umělci / ateliéry

• Geroslav Zarić

Milutovac
Další údaje: Narozen 1951 v Milutovaci v Srbsku. Jako scénograf spolupracuje s bělehradskými divadly a s televizí.

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Hobbit), 1982, Režisér: P. Magelli,
  
  
  
• Miodrag Tabacki

Obor: scénograf
Další údaje: Narozen 1947. Spolupracuje jako jevištní a kostýmní výtvarník s řadou jugoslávských divadel. Přednáší na fakultě dramatických věd v Běle- hradě. Vystavoval na PQ 1979.

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Krok — Chorovod), 1980, Režisér: M. Mišković,
• Milanka Berberović

* 1942, Schabats
Obor: pedagog, scénograf, kostýmní výtvarník
Další údaje: Kostýmní výtvarnice, od 1982 profesorka katedry jevištního kostýmu na Uměleckoprůmyslové fakultě v Bělehradě. Zúčastnila se Pražského quadriennale 1983 a 1987. Informace z katalogu 1999: Vystudovala Fakultu užitých umění v Bělehradě. V současnosti spolupracuje jako kostýmní výtvarnice s různými jugoslávskými divadly, včetně Národního a Činoherního divadla v Bělehradě. Působí jako profesorka na bělehradské Fakultě užitých umění a designu. V letech 1971 až 1991 se zúčastňovala každého PQ. Na Mezinárodním triennale, Bělehrad 1995, získala Stříbrnou medaili. Je známá jako autorka nápaditých a funkčních kostýmů. Její kresby a návrhy kostýmů jsou vždy velmi detailné vypracované.

Vystavené práce

• : (Náhodná smrt anarchisty), 1981, Režisér: S. Saletovič,
• : (Podezřelá osoba), 1982, Režisér: A. Ognjanovič,
  
  
  
• Miomir Denic

Další údaje: Narozen r. 1913 v Bělehradě. Malířskou průpravu získal v ateliérech profesorů M. Petroviče. a J. M. Bijeliče. Bělehradskou Divadelní akademii ukončil r. 1934. Jako malíř-scénograf debutoval r. 1936 v Národním divadle v Bělehradě. V letech 1944—1950 byl uměleckým šéfem Ústředního studia jugoslávského státního filmu. Realizoval okolo 650 výprav pro činohry, opery i balety a výtvarné návrhy asi pro padesát filmů. V zahraničí se osvědčil jako tvůrce specifického stylu pro velké slovanské opery, díla ˇČajkovského, Prokofeva, Borodina, Rimského-Korsakova, Mussorgského a Janáčkovu Káťu Kabanovou, které inscenoval v Mnichově, Athénách, Barceloně, Římě, Palermu, Katánii, Janově, Ferraře, Modeně, Terstu, Sofii, Káhiře a dalších městech. Získal cenu Sterijino pozorje r. 1964 a 1969, cenu za nejlepší jevištní realizaci v letech 1968 a 1970. Roku 1949 obdržel Cenu Federace a v letech 1957, 1958 a 1963 v Pulji Zlatou arénu za práci pro film. Intenzívně se věnuje architektuře a zdokonalení filmové a divadelní techniky. Podílel se na vybudování prvního studia jugoslávského filmu a založil několik experimentálních a letních scén. Jeho posledním dílem je Městské divadlo Kruh 101, jehož brány se otevřely 10. prosince 1970.

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Falstaff), 1979, Režisér: M. Sabljič,
  
  
  
• Branko Kostovski

Další údaje: Narozen 1924 ve Skopji. Od 1952 pracuje jako scénograf v Makedonském lidovém divadle ve Skopji. Vystavoval na PQ 1967, 1971, 1975 a 1979.

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Alexiovci), 1980, Režisér: V. Milčin,
• : (Couch Grass), 1981, Režisér: V. Milčin,
• Vladislav Lalicki

Další údaje: Narozen 1935 v Šabacu. Od 1962 pracuje jako scénograf Jugoslávského činoherního divadla v Bělehradě. Vystavoval na PQ 1967.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• : (Banović Strahinja), 1980, Režisér: L. Pilipenková,
• : (Ochridská legenda ), 1980, Režisér: V. Kostičová,
• : (Nížina Srpsko ), 0, Režisér: D. Mijač,
• Mileta Leskovac

Další údaje: Narozen r. 1924, absolvent Umělecko-průmyslové školy v Novém Sadu. Navrhl kolem sta výprav, z nichž nejdůležitější jsou ke hře J. S. Popoviče Směšná Preciézka, k H. Ibsenově Noře, ke hře K. Odaka Dorisa tančí, St. Mrase Kacíř, K. Trifkoviče Nikdy spokojena, k Shakespearovu Večeru tříkrálovému, k 0'Neillovu Měsíci pro smolaře a ke Koschově hře Velký Mack. Zúčastnil se mezinárodní výstavy jevištního výtvarnictví v Curychu. Za výpravu k Trifkovićově hře mu byla udělena cena města Nový Sad. Pracuje jako jevištní výtvarník Srbského národního divadla v Novém Sadu.

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Carmen), 1981, Režisér: D. Miladinović,
• Vladimir Marenić

Další údaje: Narozen r. 1921 ve Slavonské Pozege. Jevištní výtvarnictví studoval u prof. Milenko Serbaňa a malířství u prof. Ivana Tabakoviče. Je scénografem Národního divadla v Bělehradě. Navrhl více než 170 jevištních a asi 35 kostýmních výprav. Vystavoval v Jugoslávii i v zahraničí. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří jevištní návrhy k Nebeskému regimentu D. Leboviče a Obrenoviče, k Tetované růži Tennessee Williamse, k G. Verdiho Nabuccu a Aidě, k Haleluja od D. Leboviče, k Čajkovského opeře Mazeppa, k Anouilhovu Becketovi, ke Glinkově Ivanu Susaninovi, k Barraultovu Rabelaisovi a dalším. Ve své tvorbě používá nejrůznějších malířských technik. V r. 1957 byl vyznamenán cenou Sterijino pozorje za výpravu k Nebeskému regimentu, v r. 1965 a 1968 cenou ULUPUS za scénografické návrhy, cenu Říjnového salónu získal v r. 1966 za návrh scény ke hře Mistr Hanuš, v r. 1969 byl vyznamenán cenou k 100. výročí založení Národního divadla v Bělehradě za výpravu ke hře Podvod a v r. 1970 Cenou scénografie divadel Vojvodiny za Shawova Pekelníka.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• : (Macbeth opona r ), 1981, Režisér: M. Sabljić,
• : (Velká příprava), 1980, Režisér: B. Ruškuc,
• Drago Turina

* 1943, Virje
Obor: scénograf
Další údaje: Narozen r. 1943. Jako jevištní a kostýmní výtvarník začal pracovat pro studentská amatérská divadla v době, kdy navštěvoval fakultu strojní a námořní architektury. Dnes pracuje jako jevištní výtvarník v záhřebských profesionálních divadlech a ve filmu. V revui mladých spisovatelů a umělců uveřejňuje články o teorii a praktických problémech moderní scénografie. Obdržel několik cen na divadelních festivalech za úspěšnou experimentální práci v oboru jevištního výtvarnictví. Pracuje jako jevištní výtvarník v Divadle Branka Gavelly v Záhřebu. Vystavoval na PQ 1971 a 1975.

Vystavené práce

• : (Chorvatský Faust), 1982, Režisér: D. Radojević,
  

  
  
  
• Boris ČERŠKOV

Další údaje: Narozen 1932 ve Stobreči u Splitu. Od 1956 pracuje jako jevištní a kostýmní výtvarník v Národním divadle v Niši. Vystavoval na PQ 1975.

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Král Lear), 1982, Režisér: M. Radisavljevič,
• Zoran RISTIČ

Další údaje: Narozen 1942 v Bělehradě. Pracuje pro Bělehradské činoherní divadlo.

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Harold a Maud), 1980, Režisér: P. Magelli,
• Aleksandar ZLATOVIČ

Další údaje: Narozen 1949 v Bělehradě. Vystudoval Fakultu užitých umění. V současné době působí jako scénický a kostýmní výtvarník v Národním divadle v Bělehradě a spolupracuje s divadly v celé Jugoslávii. Na PQ vystavoval v roce 1983, 1987 a 1991.

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Lakomec), 1982, Režisér: R. Dorić,
  
  
  
• Velizar SRBLJANOVIĆ

Další údaje: Narozen 1928. Pracuje jako scénograf v Bělehradském činoherním di vadle.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• : (Svatoondřejská rapsodie), 1983, Režisér: M. Lazin,
  
  
  
• Ana Atanackovičová

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Mandragora), 1981, Režisér: D. Bibanović,
  
  
  
• Alenka Bartlová-Převoršeková

* 1930, Lublaň
Obor: pedagog, kostýmní výtvarník


Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Dobročinný bručoun), 1982, Režisér: M. Herzog,
• Marika Dančová-Rothová

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• : (Židle), 1982, Režisér: J. Souček,
  

  
  
  
• Sanja Džeba

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Král Ubu), 1982, Režisér: D. Bibanovič,
• : (Mandragora ), 1982, Režisér: D. Bibanovič,
  
  
  
• Mara Finciová

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• : (Macbeth), 1980, Režisér: P. Teslić,
  
  
  
• Mija Jarčová

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Racek), 1982, Režisér: D. Mlakar,
• : (Měsíc na vsi), 1981, Režisér: D. Mlakar,
• Milena Jeftičová-Ničevová

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• : (Adam a Eva), 1981, Režisér: S. Pervan,
  
  
  
• Božana Jovanovičová

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Král Lear), 1979, Režisér: P. Magelli,
  
  
  
• Ljerka Kalčičová

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Velkolepý paroháč), 1981, Režisér: B. Grigorović,
• : (Orfeus XX. století), 1981, Režisér: D. Miladinović,
  
  
  
• Milena Kumarová

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Don Juan a Faust ), 1980, Režisér: J. Babić,
• Mirjana Markovičová

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Stanoje Glavaš), 1982, Režisér: P. Govedarević,
• Cveta Mirniková

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Otevři, Oskar přichází), 1980, Režisér: D. Mlakar,
• : (Každý má svou pravdu), 1978, Režisér: D. Mlakar,
  
  
  
• Jasna Novaková

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Dobyvatel), 1979, Režisér: D. Radojević,
• Snežana Petrovićová

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Stará žena vysedává ), 1982, Režisér: M. Duškov,
• Mihailo Simidrijević

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Zkáza Titaniku), 1981, Režisér: U. Glovacki,
  

  
  
  
• Dagmar Stojanovićová

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Noclehárna), 1980, Režisér: M. Maričić,
• Helena Volfartová-Kojovičová

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Vzpoura Kokinů), 1979, Režisér: B. Jerković,
• : (Velký vezír), 1981, Režisér: S. Kupusović,
• Melita Vovková

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• : (Kolo ), 1982, Režisér: F. Križaj,
• Djordji Zdravev

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Létání na místě), 1982, Režisér: S. Unkovski,
• Zora Živadinovičová-Davidovičová

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Tašana), 1982, Režisér: R. Radivojević,
• Milica RADOVANOVIĆ (Milica Radovanović)

Obor: kostýmní výtvarník
Další údaje: Narozena 1942 v Bělehradě. Jako kostýmní výtvarnice spolupracuje především s bělehradským Národním divadlem. Zúčastnila se Pražského quadriennale 1983 a 1987.

Vystavené práce

• : (Joakim Vujić), 1979, Režisér: M. Dědić,