2015 » Švédsko » Sekce zemí a regionů

Antigona –spolupráce divadelníků ze Švédska a Tanzanie

Co nás spojuje?

Co nás rozděluje?

Kde nacházíme společnou řeč?

Jakým jazykem se dorozumíváme?

Tyto otázky jsme si museli klást opakovaně, jelikož nastudování Antigony, klasické Sofoklovy hry, vzniklo na základě spolupráce mezi Městským divadlem v Göteborgu a divadelní skupinou Parapanda v Tanzanii.

Na podzim roku 2011 přijela skupina herců z Tanzanie do Göteborgu a začala společně se skupinou švédských herců studovat Antigonu. Po měsíci zkoušení a workshopů se celý soubor a umělecký tým vydal do Tanzanie, kde v práci pokračoval. Inscenace měla premiéru ve městě Dar es Salaam.

Výstava vypráví o společném úsilí divadelních tvůrců s odlišným uměleckým zázemím a různými zkušenostmi, kteří chtěli vytvořit představení, v němž se uplatňují různé jazyky a odráží se evropské teorie divadla i východoafrické narativní a hudební divadlo.

jazykům a kulturám jsme museli hrát ve svahilštině i ve švédštině s anglickými titulky.

Jak z pozice scénografa přistupovat k inscenaci a ke spolupráci odehrávající se v mezinárodním prostředí, za hranicemi země? Jak hledat obrazy a vizuální podněty, které by oslovily všechny, umělce i diváky, bez ohledu na jejich geografický původ?

Z odpovědí na tyto otázky a na základě všech setkání vznikla scénografie, jejímž ústředním námětem byla obrovská plastika lidské tváře vystupující ze země.

Doslova by jí mohl být Polyneikés, mrtvý bratr Antigony, jenž nesmí být pohřben. Tato skutečnost uvádí hru do pohybu.

Navíc mohla sloužit hercům jako kopec, na kterém mohli sedět či stát, tvář mohli také pohladit či udeřit.

Ukázalo se, že toto je téma, ke kterému si dokáže najít cestu každý z nás. Když herec vyšplhal na tvář a postavil se jí na ústa, byl význam jeho jednání každému jasný, kulturní ani historické pozadí v tu chvíli nehrálo roli.

Jelikož jsem k vytvoření plastiky použil odlitek své tváře, stal jsem se sám součástí scény. Je to velký rozdíl oproti většině projektů, ve kterých se scénograf může schovat za inscenaci a do určité míry se vyhnout odpovědnosti.

Svým způsobem šlo o scénografické vyjádření spoluúčasti – přijmutí odpovědnosti v této politické spolupráci, která zahrnuje mnoho různých pohledů na svět a mnoho různých možností.

Výsledkem je unikátní projekt, který přináší působivé vizuální sdělení o lidském bytí – ve starověkém Řecku, v městském Švédsku či v rozvojové Tanzanii, která v současnosti patří mezi deset nejrychleji se rozvíjejících ekonomik světa.

Jaké problémy a jaké možnosti se objeví před skupinou profesionálních divadelních tvůrců ze Skandinávie a východní Afriky, když se spojí, aby ztvárnili text napsaný před 2 400 lety ve starověkém Řecku? Nejen, že jsme museli překonat jazykovou bariéru, kterou jsme měli sami mezi sebou, ale z úcty ke svým rodným

Vystavující umělci / ateliéry

• Zofi Nilsson

* 1968, Stockholm
Obor: scénograf, kostýmní výtvarník, scénograf
Vzdělání: Magisterský titul ze scénografie na umělecké škole Wimbledon School of Arts, Velká Británie
Další údaje: Zofi Nilsson pracuje jako scénografka a kostýmní výtvarnice od roku 1998. Za tuto dobu se podílela na 50 inscenacích, které byly uvedeny v různých švédských divadlech. Spolupracovala také s divadly v Makedonii či Tanzánii. Získala magisterský titul ze scénografie na umělecké škole Wimbledon School of Arts ve Velké Británii.

Vystavené práce

• Sophocles: Antigone (Antigona), Göteborgs Stadsteater, Parapanda Theatre Lab (Městské divadlo v Göteborgu, Divadlení laboratoř v Parapanda), 2011, Režisér: Ronnie Hallgren
  Mgunga Mwa Mnyenyelwa, ; identifikace exponátu: model , objekt ;
  Komentář: Spolupráce mezi divadelními tvůrci zabývajícími se evropskými teoriemi divadla a východoafrickou tradicí vyprávění a muzikálu. Představení přináší silné vizuální sdělení o lidském bytí ve starověké, městské i rozvojové společnosti.