2015 » Litva » Sekce zemí a regionů

Mapy mizejících identit

Výstava uvádí umělecký, ideologický a stylistický kontext moderní litevské scénografie v posledních čtyřech letech. Mezi hlavní trendy patří rostoucí důraz na sociální a politické divadlo, které se zaměřuje na téma emigrace a využití kontextového zážitku na jevišti (coby nástroje, který dává smysl nové realitě) v moderní a tradiční dramaturgii.

Podíváme-li se na globální sociokulturní změny, uvidíme, jak dramatickým způsobem se v litevském divadle posunuly individuální postoje a povinnosti scénografů, nikoliv pouze ve vztahu k jednotlivým inscenacím, avšak také ve vztahu k celému tvůrčímu procesu v divadelním umění i anti-umění. S tím, jak se změnily estetické tradice a hodnoty divadelního světa, se změnil i osobní vztah umělců k dramaturgii. Zdá se, že užší spojení mezi dramatickým textem a vizuálním scénickým kontextem staví oba prvky do vzájemného vztahu, který je kritičtější a naléhavější.

Výstava se tudíž pokouší předložit příklady scénografických děl prostřednictvím fotografií z představení, která výše zmíněné trendy co nejvíce následují.

Pro umělce, kteří připravovali výstavu, jsou stejně důležité koncepty křehkosti, pomíjivosti a dokonce vymizení, tedy koncepty tvořící podstatu scénografie coby umělecké disciplíny. Obrázky „mléče“ a „mandaly“ byly vybrány vědomě. Křehkost či vymizení jsou zachyceny ve fotografiích zobrazujících scénografie vystavovaných děl, ve kterých se problémy vzniklé při představení vážou na hledání témat, která mají co dočinění s měnícími se identitami dramatiků a uměleckých ředitelů.

Výstavu vytvořili divadelní umělci různých generací: Simona Biekšaitė, Kotryna Daujotaitė, Aldona Jankauskienė, Gintaras Makarevičius, Arvydas Norvaišas, Jūratė Paulėkaitė, Jūratė Račinskaitė, Ramutė Skrebūnaitė, Julija Skuratova, Artūras Šimonis, Birutė Ukrinaitė a Marta Vosyliūtė. Tito umělci mají odlišné zkušenosti a uplatňují odlišné formy tvůrčí introspekce, jejich odborný přínos však vytváří nový a originální koncepční prostor, který živě reprezentuje rodící se různorodý vizuální jevištní jazyk litevského divadla a který má vliv na ideologický a umělecký aspekt kulturního prostředí země.