2015 » Norsko » Studentská sekce

Utkaná vlákna

Politika

Projekt Utkaná vlákna (Warped Threads) je společným dílem tří studentů z Nepálu, Německa a USA, kteří v současné době studují v Norsku. Náš projekt začal zkoumáním hranic zemí a fiktivních hranic, s nimiž žijeme. Tyto hranice jsou vymezeny naším osobním a společenským prostorem a právě cesty a překážky mezi těmito prostory jsou předmětem našeho projektu. Toto téma zkoumáme pomocí bodu, v němž se setkávají scénografie v oblasti textilu a instalací. Zjistili jsme, že tyto druhy napětí ovlivňují, co na svém těle nosíme; oblečení představuje sílu, která nás sjednocuje i rozděluje, billboard současné doby.

„Tím, jak se oblečení nosí, ztrácí barvu, špiní a natahuje, stává se intimním záznamem naší tělesné přítomnosti.“ – Derick Melander

Nejdříve jsme začali zkoumat politiku a prostor pomocí mapy. Nakreslili jsme čáry spojující země, v nichž jsme žili nebo jež jsme navštívili, a začali jsme si uvědomovat, jak složité jsou pocity a zkušenosti, kterými jsou naše oddělené životy i společný týmový život protkány. Každý z nás má jinou identitu, ale nyní nás spojuje stejný cíl. Dva kostýmní výtvarníci, jeden z Německa, druhý z USA, a scénograf z Nepálu. Jak splést dohromady visící konce vláken a vzájemně je propojit? Tato otázka podvědomě tvořila základ našeho komunikačního procesu a je podstatou naší expozice.

Spojení nás zajímají ze dvou důvodů. Prvním z nich je složitost a subjektivita osobní národní identifikace. Druhým důvodem je širší společenská identita, pocit sounáležitosti s národem a potenciální rozdíl mezi pohledem rodáka a cizince. Zjistili jsme, že naše zkušenost z osobního a národního prostoru je spletena s našimi dojmy z krajiny, cestování, přátelství a negativně ovlivněna špatnou komunikací a spory.

Pro fyzické vyjádření tohoto procesu jsme vytvořili kusy textilií zastupujících naše různé dojmy z kultury, tyto oddíly jsme spojili provázkem a vymodelovali jsme tak trasu, jíž se mají diváci vydat na interaktivní stezku. Provázky, které prostor křižují, představují spojení prostřednictvím našich osobních cest. Fyzická přítomnost provázků v tomto prostoru vlastně přerušuje volný pohyb prostorem. Původní myšlenkou sice bylo zobrazit propojení, ale síť každého, kdo vstoupí, přinutí jít jinam – to vyjadřuje myšlenku, že náš záměr komunikovat může vytvářet překážky, když se přesadí do nového kontextu, což zažíváme v nové kultuře.

Kusy textilií v sobě nesou několik rozměrů. Materiál i forma nesou určitý význam. Materiálem je oděv – zajímá nás sémantika toho, jak se jednotlivci i celé národy rozhodují, co budou nosit. Zkoumali jsme národní kroje z různých regionů i fotografie moderních lidí, kteří kombinují objekty a látky způsobem, jenž odráží politické a hospodářské podnebí zemí, v nichž žijí. To nás inspirovalo k tomu, abychom místnost „oblékli“ tak, aby odrážela národnosti členů našeho týmu a spory a vazby mezi nimi. Z technik nás inspirovaly koberce z Blízkého východu, evropské tapisérie, americké patchworkované přehozy, a dále lidská a přírodní krajina zemí (mohutné davy chodců nebo vojenských či náboženských skupin, shromáždění lidu, norské fjordy, Arizonská poušť, nepálská Himaláj, německý venkov).

Domníváme se, že rozdělený a vícesmyslový prostor, který modelujeme, je v souladu s prohlášením PQ o politice, kde Aby Cohen uvádí: „Dělitelnost prostoru je jistě politickým postojem, který vyjadřuje různé trajektorie, které jsou plné úmyslů a rozbíhají se mnoha směry.“ Tato myšlenka výstižně popisuje naše mnohostranná národní prostředí i způsob, jak začleňujeme nesčetné množství zážitků do prostoru, který rozděluje, vede a nakonec spojuje rozmanitost úmyslů.