2011 » Tchaj-wan » Architektonická sekce

Taiwanské divadlo 2.0: Hledání kulturní identity

Divadlo je oknem kultury, zosobněním společnosti. Design a založení divadla nevyhnutelně určuje povahu a styl kulturní krajiny. V roce 1987 bylo v centru Tchaj-pejee slavnostně otevřeno Čankajšekova národní kulturní centrum, které má fyzickou podobu klasického evropského operního domu propojeného s tradiční čínskou palácovou architekturou. Přes četné rozpory, které tato forma divadelního prostoru vyvolává, centrum dominuje kulturní scéně Tchaj-wanu již přes dvacet let. V současnosti sílící společenská nálada podporující vyrovnaný rozvoj severní i jižní části ostrova nakonec vedla ke zrodu dalšího divadla světové úrovně, umístěného mimo tchaj-wanskou metropoli. K jakému pokroku v designu divadelní budovy a zakládání divadla došlo za dvě desetiletí? Víme doopravdy, jaký typ divadla potřebuje dnešní Tchaj-wan? Na této výstavě divadelní architektury Tchaj-wan představí budovu Wej Wu Jingova centra pro umění. Návrh budovy Wej Wu Jingova centra vzešel z mezinárodní architektonické soutěže, kterou vyhrála nizozemská architektka Francine Houben. Design uměleckého centra se neomezuje na orientální obrazotvornost. Je směsicí místních rysů s vizí stát se výrazným urbanistickým monumentem, který bere v potaz individualitu a styly místních uměleckých souborů a s ohledem na ně plánuje různé funkce nové divadelní budovy. Její design chce být odrazem jedinečné krajiny moderního tchaj-wanského divadla. Coby příklad nové divadelní architektury Tchaj-wanu 21. století bezpochyby zrcadlí rozhodné tchaj-wanské modernizační kroky a je výrazem sebevědomí a skvostné vyzrálosti.