Back
2003 » India » National Exhibition
| Curator: | Nissar Allana |
India
Exponáty nabízejí prostorovou ozvénu, která je odrazem filozofie nelineárního časo-prostorového kontunua. Nejsou popisné, spíše přibližují prostředí a éthos. Výtvarný návrh hry Nagamandalam, která vychází z lidové pohádky, připomíná vnitřek chrámo-vého svatostánku, navozující pocit klidu. Nalezneme v ném prvky malířského sméru tanka, vnášejícího do obrazů pocit rovnováhy a harmonie. V asijské filozofii se čas a prostor chápou cyklicky, mají počátek a konec. Z této myšlenky vychází i pojetí prostoru, který má mnoho různých podob. Indická scénografie je ješté stále na samém počátku svého vývoje, protože vétšina původních divadelních forem žádné scéno-grafické prvky nepoužívá. Klasické divadelní útvary Kudiattam a Kathakali se hrály v malém, prázdném čtvercovém prostoru, což vedlo k rozvoji scénických postupů, při nichž má využití prostoru metaforický obsah. Labyrint svéta a ráj divadla je v našich exponátech všudypřítomný v dilematu člověka žijícího v harmonii s přírodními živly. Odráží se také ve spletitém vztahu člověka k sobě samému a k vesmíru - nejen k fenoménu příčiny a následku, ale k čemusi hlubšímu, reprezentovanému mýtem a iluzí - Maja. Pro současného výtvarníka je nejobtížnéjším úkolem interpretovat tyto myšlenky na scéné a znovu je objevit v moderní podobě prostřednictvím scénografických forem, které nejsou narativní ani přímo symbolické.
