Sodja Lotker

SdílenýProstor: Hudba Počasí Politika

Úvodní slovo umělecké ředitelky PQ

Pražské Quadriennale 2015 se zabývá scénografií coby důraznou a občas i neviditelnou silou představení; silou, která nás ovlivňuje stejně jako hudba, počasí a politika. Divadlo je místem, kde se setkávají lidé a kde vznikají důležité společensko-politické vztahy. Název SdílenýProstor poukazuje ke společenské funkci scénografie, která poskytuje prostor ke sdílení, navazování vazeb i ke vzájemným střetům – je to místo spojování i zdůrazňování rozdílů.

Právě to je velmi důležité ve světě, v němž se lidé těžko orientují, v němž politici používají imaginaci a fikci, zatímco umělci jsou paradoxně posedlí autenticitou.

Co bychom s tím měli udělat?

Pražské Quadriennale 2015 zve zúčastněné kurátory a umělce, aby se zamysleli nejen nad „způsobem, jakým děláme scénografii“, ale také, což je důležitější, nad tím „proč děláme věci, které děláme“, aby zkoumali sílu a dopad scénografie a aby se postavili k zodpovědnosti za poskytnutí performativního prožitku lidským komunitám.

Nejen takové otázky budou zaznívat v průběhu celého PQ 2015 v jednotlivých výstavách, které zkoumají postavení scénografa v tvůrčím procesu, místo scénografa v národním a mezinárodním kontextu a především místo jednotlivce ve své vlastní komunitě v současném světě. Samotné scénografické instalace vystavené na PQ 2015 jsou prostorem, který se vztahuje ke svému okolí: prostorem pro zážitky, přičemž důležitou součástí prostředí je přítomnost diváků. Výstavy jsou performativním prostředím plným větru, nebe, vody, oblaků, řek, mlhy, vztahů teploty k temperamentu, vytváření počasí a míst, jako je mořské dno, les, a divadlo pod pískem...

Toto zkoumání bude zasahovat do veřejného prostoru, mnohé výstavy se uskuteční v ulicích, na náměstích, v parcích nebo na řece. Po celé Praze se bude odehrávat řada procházek, přednášek, dílen a debat o teatralitě a městem budou procházet desítky maskovaných kmenů tvořených umělci a studenty - to vše vytvoří prostor pro střetávání vzpomínek, imaginárního a neviditelného se skutečností, s každodenností, s místními obyvateli a s novým publikem.

Cíl Pražského Quadriennale 2015 je ukázat, že všechna odvětví scénografie se rychle regenerují a mění: scénografie jeviště A scénografie v ulicích A scénografie lidí…

To A, pouze to je klíč, který nám pomůže s orientací mezi spoustou výstav, projektů a programů Pražského Quadriennale. Pokud zde někdo očekává jednoduchá řešení, rychle se ztratí. Jedinec zde musí zaujmout přístup zahrnutí a ne se řídit vylučovací metodou. Takový přístup je očividně náročnější, ale tak příznačný pro divadlo, které je místem pro masy.

Pražské Quadriennale se chystá ukázat, že scénografie ještě nikdy neměla tolik tváří. Tyto tváře poukazují na fakt, že scénografie je PROSTŘEDKEM k dosažení cíle, nikoliv samotným CÍLEM. Scénografie je způsob myšlení.

Ve svém popisu koncepce PQ 2011 jsem citovala režiséra Simona McBurneyho, který řekl, že divadlo se odehrává v hlavách diváků. Nyní bych k tomuto prohlášení dodala, že taková představivost má kořeny ve velmi skutečných věcech (v architektuře, scénografii, rekvizitách, kostýmech, hercích, publiku, městech). A právě k takovému pojetí divadla se Pražské Quadriennale 2015 vztahuje – jednotlivé expozice jsou třetími prostory, v nichž se skutečné a imaginární setkává v těsném sepětí.

Jestliže, spolu s nizozemskými kurátorkami, předefinujeme scénografii jako prostor ke čtení a psaní, potom nahlédneme na scénografii jako na neustálou choreografii imaginárního a skutečného, v níž je absolutně zásadní, abychom byli schopni skutečnost přečíst a napsat její změnu.

Vítejte na Pražském Quadriennale 2015!
SdílenýProstor: Hudba Počasí Politika