1979 » Maďarsko » Scénická a kostýmní tvorba

MAĎARSKO

Scénárista expozice: Katalin Teleki Maďarská scénografie prodělala v posledních patnácti letech značný vývoj. Stala se nezávislejší, ideovější a vydobyla si v mezinárodním měřítku významné místo. Určujícím faktorem tohoto vývoje je celkový rozkvět kultury. Zrodila se nová generace, disponující modernějšími prostředky, schopná dát maďarskému divadlu nové impulsy. Dále je nutno se zmínit o vytvoření nových tvůrčích dílen. Před scénografy starší generace byly postaveny nové úkoly. Začátkem 60. let začali absolventi vycházející z Vysoké školy dekorativních umění hrát v maďarské scénografii důležitou roli. Přidalo se k nim několik specialistů jiných oborů, např. inženýři, a jejich řady byly ještě posíleny těmi, kteří studovali v cizině a vnesli do maďarského divadelního života tradice,, zkušenosti a charakteristický styl z Prahy, Leningradu, Bratislavy. Naši scénografové čím dál tím častěji cestují do ciziny a naopak. Zahraniční soubory přijíždějící do Maďarska dávají konkrétní představu o vývoji scénografie ve světě. Modernizace a emancipace maďarské scénografie se opírá především o intenzívni práci tvůrčích dílen. Počet výstav v průběhu posledních let se zmnohonásobil, teoretický zájem o scénografii vzrostl, četné studie a monografie shrnují a analyzují dané problémy. Maďarská scénografie si začala dobývat světovou pověst, jak o tom svědčí medaile a ceny získané na Pražském quadriennale 1975 a na Triennale v Novém Sadu 1966, 1969, 1978. Vývoj scénografie je velice mnohostranný. Scénické návrhy, které vytvořil Gábor Szinte pro Divadlo I.Madéeha a Lészló Drégely pro Veseloherní divadlo a Divadlo v Budapešti, stejně jako návrhy realizované Emilem Vatou pro Národní divadlo v Pécsi, se setkaly s pozoruhodným úspěchem. Doyen maďarské scénografie Mátyás Varga vnesl do své techniky nové prvky; uveďme alespoň jeho kompozice vytvořené pro Festival v Szegedu. Působivý efekt, solidní znalost řemesla, schopnost vytvořit intelektuální atmosféru sahající někdy až k symbolismu, to jsou hlavní charakteristické rysy scénických návrhů Istvána Kopeczi Boczeho. Na přední místo se prosazují všestranné zkušenosti s využitím kombinovaných metod osvětlení, stereoskopické projekce atd. Dobré výsledky zaznamenává v této oblasti Arpád Csányi v Národním divadle, Miklós Fehér ve Veseloherním divadle a v dalších divadlech v hlavním městě i na venkově, a zvláště pak László Székely v Divadle Szigligetiho v Szolnoku, známém jako výborná tvůrčí dílna činoherního divadla. Gyorgy Rajkai, scénograf Divadla Thalia od jeho založení, umělec rovněž velice konstruktivní, jeden z velkých mistrů maďarské scénografie, používá také speciálních světelných efektů. Rovněž řada dalších umělců hledá způsob, jak dosáhnout zvláštního účinku. Jmenujme Agnes Gyarmathyovou, která svými návrhy se pokouší zvládnout divadelní prostor jednodušeji, viz např. její scénické výpravy pro Národní divadlo v Szegedu. Analogickým způsobem se vyvíjí i talent Gyuly Pauera z divadla v Kaposvéru. Nejlepší maďarští scénografové se odpoutali od naturalismu a detailismu. Docházejí někdy až k zásadnímu přetvořeni divadelního prostoru; vyznavači nejrůznějších moderních směrů /oproštěné divadlo, otevřené divadlo, divadlo-dílna, divadlo-cirkus atd./ vytvářejí jednoduše prostor, jakýsi druh arény, v níž se mohou uplatnit nejrůznější koncepce. To charakterizuje např. umění Lajose Jánoše, jednoho z nejpozoruhodnějších představitelů střední generace. Díky modernímu uměleckému citu a neobyčejné schopnosti uspořádat scénický prostor, se mu podařilo, vytvořit návrhy neobyčejné výraznosti a bohatého intelektuálního obsahu. Zvláštní zmínky si zasluhuje Ilona Keseruová, bývalá malířka obrazů a fresek, která se stala scénografkou. Její scénografické návrhy a kostýmy daly podnět ke zrodu originálního malířského stylu - v podstatě jde o abstraktní umění, někdy ovlivněné kubismem, ale vždy úzce spjaté s obsahem, se situacemi, s charaktery. Bývalý inženýr Lészló Najmányi pracuje nyní jako scénograf pro řadu divadel v hlavním městě i na venkově. Vytváří osobité návrhy, které dávají iluzi laboratoře, oproštěného divadla. Mezi nejmladšími a těmi, kteří studovali v cizině, inklinují někteří k folklóru /Judit Kálíaiová, Sándor Körösi/, jiní se projevují originálními prostorovými kompozicemi a použitím zvláštních materiálů /Judit Zimmerová/. K dynamickému směru patří scénografové maďarské televize, kteří rovněž často spolupracují s různými divadly: Robert Wegenast, autor návrhů plných poezie, Gábor Balló, Barna lóth, Judit Szekuleazová, Sándor Nagy a Sándor Lévai. Prvořadou úlohu v maďarské scénografii hrají tvůrci kostýmů. V této oblasti můžeme hovořit o "maďarské škole" v čele s kostýmní výtvarnici Národního divadla Juditou Schafferovou /rovněž vynikající profesorkou/. Její četné návrhy pro divadla a maďarský film jsou osobité a elegantní, projevuje se v nich jistota vkusu, silná ideovost a velká výrazová síla. Její kostýmy vytvořené pro hru Layose Marótiho Předposlední noc, uvedenou v Národním divadle, získaly na posledním Pražském quadriennale stříbrnou medaili.J.Schafferové, stejně jako další umělkyně – Marianne Wieberová, která pracuje pro televizi i divadla, Nelli Vágóová z Národního divadla a Marta Jánoskutiová z Veseloherního divadla, vytvářejí tzv. "dynamické" kostýmy. Každá z nich má svůj osobitý styl a používá originálních prostředků /liší se mezi jiným i výběrem použitých materiálů, jejich zpracováním/, ale jejich kostýmy poskytují i různé možnosti kombinování, a v tom tkví jejich dynamičnost. Velice osobité jsou rovněž kostýmy Erzsébet Mialkovszkyové. Zcela zvláštní místo zaujímají světově proslulí maďarští tvůrci loutek. Jmenujme v prvé řadě Ivana Koóse a Veru Bródyovou s jejich nezastupitelnou prací v budapešťském loutkovém divadle, kteří vdechují život jak kouzelnému světu pohádek pro děti, tak dramatům a operám klasickým i moderním. Pokud jde o operní divadlo, které by si rovněž zasluhovalo zvláštní kapitolu, musíme se zde omezit na uvedení jmen tří umělců, kteří pracují jak pro operní scény, tak i pro ostatní divadla. Je to Tivadar Márk, tvůrce krásných výrazných kostýmů, Gábor Forraý, který vyniká dokonalým vkusem a vysokou ideovostí, a konečně Peter Makai, neúnavný hledač nových výrazových prostředků. Vzhledem k tomu, co bylo již uskutečněno, můžeme na závěr říci, že maďarská scénografie se obohacuje a je na neustálém vzestupu.

Vystavující umělci / ateliéry

• Árpád Csányi

Další údaje: Narozen 1929 v Medgyesegyháze. Od 1968 pracuje jako jevištní výtvarník v Národním divadle v Budapešti Vystavoval na PQ 1971, 1975 a 1979.

Obrázky z katalogu



















• Gábor  Forray

Další údaje: Narozen r. 1925 v Székesfehérváru, jevištní výtvarník. Roku 1950 obdržel scénografické stipendium budapešťské opery, kde pracoval po šest let jako asistent Gusztáva Oláha. Od té doby pracuje nepřetržitě v tomto divadle. Byl vyznamenán Erkelovou cenou.
• Ágnes Gyarmathy

Další údaje: Narozena r. 1941 v Budapešti; jevištní a kostýmní výtvarnice. Debutovala jako herečka v Národním divadle v Péçsi. Potom studovala scénografii a kostýmní výtvarnictví v Polsku. V r. 1966 byla přijata jako scénická a kostýmní výtvarnice Národním divadlem v Szegedu, od r. 1968 působila v Csokonaiově divadle v Debrecíně. V letech 1971-78 pracovala opět v szegedském divadle. Je laureátkou Munkácsyho ceny. Zúčastnila se Pražského quadriennale 1971 a 1975.

Obrázky z katalogu





• Lajos Jánosa

Další údaje: Narozen r. 1931 v Budapešti, jevištní výtvarník. V r. 1956 absolvoval Vysokou školu užitých umění v Budapešti; je žákem Matyáše Vargy a Pala Miháltze. V letech 1957-1968 pracoval jako scénograf v Madáchově divadle, potom se stal šéfem výpravy v maďarské televizi. Pravidelně navrhuje výpravy pro mnohá budapeštská i oblastní divadla. Ve školním roce 1956-57 přednášel na Vysoké škole divadelního umění, v letech 1958-65 byl profesorem scénografie na Vysoké škole užitých umění. Zastává funkci předsedy scénografické sekce Svazu maďarských divadelních umělců. Je autorem mnoha studil o situaci i uměleckých problémech scénografie. Byl vyznamenán Jászaiovou cenou. Zúčastnil se Pražského quadriennale 1971 a 1975.






• Márta Jánoskuti

Další údaje: Narozena r. 1942 v Budapešti, kostýmní výtvarnice. Je žákyní Judity Schafferové, v r. 1966 absolvovala Vysokou školu užitých umění. Svou uměleckou kariéru zahájila v Szigligetiho divadle v Szolnoku, od r. 1970 je kostýmní výtvarnicí Veseloherního divadla v Budapešti. Pracuje též pro jiná divadla a současně i pro film a televizi. Zúčastnila se Pražského quadriennale 1971 a 1975.

Obrázky z katalogu





























• Ilona Keserü

Další údaje: Narozena r. 1933 v Pécsi, jevištní výtvarnice. Studovala na Střední škole výtvarných umění a na Akademii výtvarných umění obor fresek. Absolvovala v r. 1958. V letech 1962-63 žila v Římě na státní italské stipendium. Podílela se na četných kolektivních i samostatných výstavách v Maďarsku i cizině. V současné době je scénografkou Národního divadla v Budapešti.
















• Judit Schäffer

Další údaje: Narozena r. 1931 v Budapešti, kostýmní výtvarnice. Po absolvování fakulty kostýmního výtvarnictví na Vysoké škole užitých uměni, kde byla žačkou Terezy Nagyajtayové, pracovala nejdříve v Divadle lidové armády. V r. 1956 se stala kostýmní výtvarnicí Divadla Józsefa Attily, od r. 1965 je členkou Národního divadla v Budapešti. Pracuje také pro film a televizi. Po několik let byla profesorkou na Vysoké škole užitých umění a.hrála významnou roli při zakládání nové maďarské kostymérské školy. Byla vyznamenána Jászaiovou cenou, později byla jmenována zasloužilou umělkyní. Získala velké.úspěchy na mnoha výstavách doma i v zahraničí, jako např. stříbrnou medaili na posledním Pražském quadriennale 1975.




















• Nelly Vágó

* 1937, Budapest
Obor: kostýmní výtvarník
Další údaje: Absolventka Akademie výtvarných umění, obor kostýmní výtvarnictvi (1962). Působí jako kostýmní výtvarnice v Národním divadle v Budapešti. Vystavovala na Pražském quadriennale 1971,1975,1979,1983 a 1987.








• Lóránd KÉZDI

Další údaje: Narozen r. 1929 v Budapešti, scénograf. V r. 1956 zakončil studia na scénografické fakultě Vysoké školy užitých umění. Od té doby pracuje v televizi; v současné době je šéfem scénografického oddělení. V r. 1967 získal cenu Bély Balázse, v r. 1974 byl jmenován zasloužilým umělcem.

Obrázky z katalogu



• László NAJMÁNYI

Další údaje: Narozen r. 1946 v Hermagoru /Rakousko/, jevištní výtvarník. V r. 1971 zakončil studia na fakultě architektury Vysoké technické školy v Budapešti a rok pracoval jako inženýr konstruktér. Svůj první scénicky návrh vypracoval pro Petöfiho divadlo ve Veszprému. V r. 1975 byl angažován Národním divadlem v Pécsi, od r. 1978 pracuje v Szolnoku. V současné době navrhuje výpravy též pro maďarskou televizi a animovaný film. V Paříži a Düsseldorfu měl samostatné výstavy. Na posledním Biennale scénografie v Záhřebu získal za své návrhy třetí cenu, v r. 1978 byl na Triennale v Novém Sadu odměněn zlatou medailí.

Obrázky z katalogu

















• Lili ORSZÁG

Další údaje: Narozena r. 1?26 v Ungváru, malířka a návrhářka loutek. V r. 1950 absolvovala Vysokou školu výtvarných umění v Budapešti. Od r. 1960 až do své smrti v září 1978 byla členkou Národního loutkového divadla v Budapešti, nejdříve ve funkci šéfky ateliéru, později jako návrhářka loutek a jevištní výtvarnice. Vedle své divadelní činnosti se proslavila doma i v zahraničí jako moderní výtvarnice svými obrazy i grafikou. Její díla byla pravidelně vystavována na národních výstavách, účastnila se též četných výstav v zahraničí /Paříž, Záhřeb, Varšava, Barcelona, Stockholm, Delhi atd./. V r. 1974 byla vyznamenána za své celoživotní umělecké dílo medailí Za socialistickou kulturu.

Obrázky z katalogu





• Gyula Pauer

* 1941, Budapest
Obor: scénograf
Další údaje: Od 1982 pracuje jako jevištní a kostýmní výtvarník v Divadle Józsefa Katony v Budapešti. Vystavoval na PQ 1979, 1983, 1995.

Obrázky z katalogu



• István Szlávik

* 1951, Budapest
Obor: scénograf
Další údaje: Od 1981 pracuje jako jevištní výtvarník současně v Národním divadle v Miškolci a v Divadle Attily Józsefa v Buda- pešti. Vystavoval na PQ 1979, 1987, 1991, 1995, 1983.

Obrázky z katalogu





• Marianne WIEBER

Další údaje: Narozena r. 1938 v Nových Zámcích, kostýmní výtvarnice. Studovala jako žačka Judit Schäfferové na Vysoké škole užitých umění, kterou absolvovala v r. 1962. Od té doby je kostýmní výtvarnici ma- ďarské televize a současně pracuje pro mnohá budapešťská i oblastní divadla. Zúčastnila se Pražského quadriennale 1971 a 1975.

Obrázky z katalogu















• László Székely

Obor: scénograf
Další údaje: Narozen 1932 v Budapešti. Od 1982 pracuje jako jevištní výtvarník v Divadle Józsefa Katony v Budapešti. Přednáší na katedře jevištního a kos- týmního výtvarnictví na Akademii výtvarných umění v Budapešti Vystavoval na PQ 1971, 1975 a 1979.