* 1931, Montevideo
Další údaje: Malíř, grafik, průmyslový výtvarník, architekt, scénograf. Studoval na fakultě architektury v Montevideu a na Instituto ďArte ve Florencii. V r. 1957, 1958, 1959, 1960 obdržel cenu Národního salónu a Městského salónu za své malířská díla, r. 1961 první a druhou cenu v Soutěži nástěnných maleb ministerstva veřejných prací, r. 1964 Cenu J.M. Blanese za plakáty a kresby. Reprezentoval Uruguay na Biennale v Sao Paulu, na výstavě Malířství Latinské Ameriky /Codex/ v Buenos Aires; zúčastnil se kolektivních výstav soudobého umění v Uruguayi i v zahraničí. Jeho díla jsou ve sbírkách a v muzeích ve Spojených státech, Itálii, Švýcarsku, Francii, Tunisku a Uruguayi. Od r. 1965 se datuje jeho spolupráce s Carmen Prieto v oblasti jevištního výtvarnictví. Jorge Carrozzino a Carmen Prieto byli navrženi jako kandidáti na cenu Sdružení divadelních kritiků /Asociación Critica Teatral/ v roce 1968, 1969, 1971. Cena Florencie jim byla udělena v r. 1970 a 1972 za scénografické a kostýmní návrhy. Zúčastnili se PQ 1971, kde se jim dostalo čestného uznání; r. 1972 byli pozváni francouzskou vládou s možností pokračovat ve své experimentální činnosti v Centre Universitaire International de Formation Dramatique v Nancy; v r. 1973 obeslali IX. Světový divadelní festival v Nancy Hlasem přemožených. Zúčastnili se též Pražského quadriennale 1975.
Info z dalšího katalogu:
Za svá malířská díla získal v letech 1957, 1958, 1959 a 1960 cenu Národního salónu a Městského salónu v Montevideu; za textilní návrhy mu byla udělena první cena r. 1958; první a druhou cenu získal v Soutěži nástěnného malířství, vypsané ministerstvem veřejných prací (1961); roku 1946 obdržel Cenu J. M. Blanese za kresby a malířství; zúčastnil se společných expozic současného výtvarného umění v Uruguayi i v zahraničí: IV. Biennale v Sao Paulu, Nueva Pintura (I. G. E. — Montevideo), Pintura Latinoamericana (Codex-Buenos-Aires). Jeho díla jsou v soukromých sbírkách i muzeích ve Spojených státech, Švýcarsku, Itálii, Francii, Tunisu a Uruguayi. V současné době je ředitelem grafické sekce Publikačního departmentu uruguayské rady pro základní výchovu. Jeho scénografická činnost se datuje od r. 1965, kdy vytvořil s Carmen Prieto tvůrčí skupinu. Realizovali jevištní návrhy pro Institutión Teatral El Galpón — skupinu, k níž náleží — pro Městské divadlo v Montevideu (T. C. M.), pro Teatro Uno, pro Teatro Italiano en America Latina (T. I. A. L.J. Jorge Carrozzino a Carmen Prieto byli vybráni mezi kandidáty výroční ceny Svazu divadelních kritiků (Asociación de la Crética Teatral) v letech 1968 a 1969. Dvojice Carrozzino — Prieto právě získala cenu Svazu divadelních kritiků za nejlepší jevištní výpravu v roce 1970, za ztvárnění Služek od Jeana Genêta.
Obrázky z katalogu
Další údaje: Architektka, profesorka výtvarného umění a dějin umění na střední
škole a v učitelském ústavu, scénografka, narozená v departementu
Cerro Largo, Uruguay. Malířství studovala v ateliéru Torres-Garcia
v letech 1956-1957; spolupracovala jako členka ateliéru keramiky
D. Quintela /1962-1965/; od r. 1961 do r. 1964 působila jako
asistentka katedry teorie architektury a v letech 1965-1966 jako
technická asistentka Ústavu kresby. Její vstupní prací v oblasti
scénické a kostýmní tvorby byly návrhy pro Anouilhovu hru Orchestr,
uvedenou divadlem El Galpón. Od r. 1965 je členkou skupiny
Carrozzino-Prieto, pracující pro divadlo El Galpón, pro Městské
divadlo v Montevideu /T.C.M./, pro skupiny Teatro Uno, Divadelní klub, pro Italské divadlo Latinské Ameriky /T.I.A.L./ a
pro Divadlo francouzského spolku. Skupina Carrozzino-Prieto byla
navržena jako kandidát ceny Sdružení divadelních kritiků za nejlepší
scénografické ztvárnění her Lope de Vegy, P. Weisse, B.
Brechta, J. Geneta, E. Albeeho, M. Gorkého a W. Shakespeara. Jejich
experimentální činnost v oblasti scénického prostoru a nových
audiovizuálních technik vyústilo v realizaci 73 dnů. V r.
1972 přicházejí do Francie jako stipendisté Světového divadelního
festivalu v Nancy, kde vedou ateliér jevištního výtvarnictví. Pro
IX. Světový divadelní festival v Nancy realizovali v r. 1973 Hlas
přemožených. Zúčastnili se též Pražského quadriennale 1975.
Obrázky z katalogu