Scénárista expozice: Jan Fiebelkorn
K situaci divadla ve Spolkové republice a ke koncepci výstavy.
Divadelní tvorba ve Spolkové republice je už řadu let prodchnuta plodným napjatým vztahem mezi záměry režie a vizuálními a scénickými představami jevištních a kostýmních výtvarníků. K tomuto vývoji došlo poté, co se tradiční scénografický návrh proměnil ve scénické a prostorové ztvárnění a stal se vědomě utvářející složkou divadelní práce.
Podnět a podporu ke své emancipaci získali scénografové Spolkové republiky dík divadelním experimentům v zahraničí, např. v Itálii a Francii, a zvláště pak uměleckými výboji výtvarných umělců ve Spolkové republice. Ti už v 60.letech začali s akcemi a happeningy, které byly zaměřeny proti tradičně měšťáckým a statickým uměleckým pojetím. Tito umělci, jako Beuys, Vostell nebo Bazon Brock
zpracovávali divadelní prvky a vstupovali tak do agresivního a nakonec činorodého vztahu k divadlu.
Umělecký vývoj uvnitř a vně divadla povzbudil také divadelníky k opouštění předem daných tradičních prostorů a k vyhledávání nezvyklých, všedních míst: továrních a veletržních hal, starých jatek a sportovních stadiónů.
Výstižnými příklady estetických a prostorových proměn divadelní práce jsou inscenace řady divadel Spolkové republiky, jako např. divadel v Bochumi, Stuttgartu, Kolíně, Frankfurtu a Hamburku. Výstava Spolkové republiky se pokouší zachytit a zrcadlit tyto změny v divadelní práci.
Změny v pojetí divadla způsobily, že výstava obsahující pouze fotografie a kresby vyznívá velmi problematicky. Bylo třeba najít pozměněnou a aktuální formu výstavy: nejvýznamnější scénografové, používající novějších metod divadelní práce,inscenovali prostory, které představují stručné výseky z divadelních představení. Návštěvníci tak mají možnost bezprostředně se seznámit se scénografickou a režijní metodou, které má pro divadelní práci ve Spolkové republice v posledních letech mimořádný význam. Domníváme se, že touto výstavní formou můžeme na Pražském quadriennale reálně a bezprostředně prezentovat aktuální divadelní práci ve Spolkové republice.
- Achim Freyer
Obor: režisér, scénograf, kostýmní výtvarník
Další údaje: Narozen 1934. Původně průmyslový výtvarník, žák Bertolta Brechta a scénograf dnes spolupracuje s Burgtheatrem ve Vídni, s lipskou operou, s divadlem Demut La Monnaie v Bruselu, s Národní operou ve Strassbourgu, s festivalem ve Schwetzingenu, Bavorskou státní operou v Mnichově, se Salzburským festivalem či s Národním divadlem Don Carlos v Lisabonu. Vystavoval na PQ 1975 a 1979. V roce 1998 obdržel cenu ITI u příležitosti Mezinárodního dne divadla.
Obrázky z katalogu
- Johannes Schütz (Johannes Schuetz)
Obor: režisér, scénograf, kostýmní výtvarník
Vzdělání: studoval scénografii v Mnichově a Hamburku
Spolupráce s divadly: Schauspielhaus Bochum, Schauspielhaus Düsseldorf
Pedagogická činnost: profesor scénografie v Centru umění a médíi v Karlsruhe
Pravidelná spolupráce s režiséry: Jürgen Gosch, Reinhild Hoffmann
Obrázky z katalogu
- Herbert WERNICKE
Další údaje: Narozen r. 1946. Nejdříve studoval hudbu v Braunschweigu, později,
v letech 1966-1970, jevištní výtvarnictví u R. Heinricha. V sezóně
1970-71byl jevištním výtvarníkem v Boston Opera Company v USA,
v r. 1971se stal scénografem divadla v Landshutu, od r.1973 pracoval
v divadle ve Wuppertalu, od r.1974 vykonává činnost jevištního
výtvarníka jako svobodný umělec. K jeho nejvýznamnějším jevištním
realizacím patři Brechtovy Bubny v noci, Exces A. Bronnena,
Mozartova Kouzelná flétna, převrácený svět L. Tiecka a F.
Schillera a Sňatek V.D. Kirchnera. V r. 1978 režíroval a navrhl
výpravu k Händlovu Belsezarovi pro Státní divadlo v Darmstadtu.
Obrázky z katalogu
- Pina BAUSCH
Další údaje: Narozena v Solingenu. Studovala tanec na Folkwangschule v Essenu pod vedením Kurta Joosse /1955/. V r. 1961 byla angažována v Me- tropolitní opeře v New Yorku a tančila v New American Ballet.V r. 1973 se stala ředitelkou Wuppertaler Tanztheater. Ve spolupráci a R. Borzigem vytvořila své nejvýznamnějí práce: Scény z Modrovouse /1977/, Pojď se mnou tančit /1977/ a Vzal ji za ruku a vedl do zámku; ostatní následovali /1978/.
Obrázky z katalogu
- Joseph BEUYS
Další údaje: Narozen r. 1921 v Kleve. V letech 1949-51 byl žákem Ewalda Mataré. V r. 1961 byl zaměstnán ve Státní umělecké akademii v Düsseldorfu; od r. 1964 je zastoupen na přehlídkách "Documenta" v Kasselu. V r. 1976 vystavoval železné skulptury na Biennale v Benátkách. V r. 1978 byl povolán na Akademii užitých umění ve Vídni.Je členem západoberlínské Akademie umění.
Obrázky z katalogu
- Barbara BILABEL
Další údaje: Narozena r. 1939 v Darmstadtu. Studovala scénografii u Williho
Schmidta v Berlíně /Západním/.Pracovala a Christofem Nelem a Nilsem
Peterem Rudolphem v Berlíně /Západním/ a ve Stuttgartu. Vědomě
se odvrátila od ztvárňování scény a přiklonila se k vytvářeni
charakteru herecké postavy kostýmem. Vedle divadla pracuje i pro
film.
Obrázky z katalogu
- Ernst FUCHS
Další údaje: Narozen r. 1930 ve Vidni. Rakousky malíř vídeňské školy. V r. 1978 vytvořil scénickou výpravu k Wagnerovu Lohengrinovi pro Ba- vorskou státní operu v Mnichově.
Obrázky z katalogu
- Rolf GLITTENBERG
- Klaus Michael GRÜBER
Další údaje: Narozen r. 1941 v Neckar-Elz.Z jeho nejvýznačnějších prací z poslední doby je třeba jmenovat Goethova Fausta v Paříži r. 1975, Hölderlinova Empedokla /Empedokles, Hölderlin Lesen/ v Berlíně /Západním/ /Schaubühne am Halleschen Ufer - 1976/, Zimní cestu na Olympiastadion v Berlíně /Západním/, v provedení Schaubühne am Halleschen Ufer r. 1977 a představení Rudi v Esplanade v Berlíně /Západním/, v provedení Schaubühne am Halleschen Ufer r. 1979. Olympiastadion v Západním Berlíně, v provedení Schaubühne am.Halleschen Ufer r. 1977 a představení Rudi v Esplanade v Západním Berlíně, v provedení Schaubühne am Halleschen Ufer r. 1979.
Obrázky z katalogu
- Gerd LOEPELMANN
Další údaje: Narozen r. 1930 v Berlíně. V letech 1948-1953 studoval malířství v Berlině /Západním/, od r. 1964 sochařství. V r. 1969-70 působil jako docent pro obor sochařství na State College v San Francisku v USA. Od r. 1971 je scénickým výtvarníkem v divadle v Bochumi. K jeho nejvýznamnějším pracím z let 1974-79 patří acénické návrhy ke Králi Learovi, Heddě Gablerové, Divoké kachně /všechny tři hry v režii P. Zadecka/, k Nečekanému snu /rež. A. Fernandes/, Darvinově cestě /autor G. Loepelmann, rež.: kolektivní práce/ a Atlantidě /kolektivní návrh/.
Obrázky z katalogu
- Ilona Freyer
Další údaje: Narozena r. 1944 v Dessau. Tři roky pracovala v dílnách Deutsche Staatsoper v Berlíně. V letech 1965—1970 studovala jevištní výtvarnictví na Vysoké škole výtvarného a užitého umění v Berlíně-Weissensee u prof. Heinricha Kilgera. Od r. 1970 pracuje jako jevištní výtvarnice v divadle Berliner Ensemble.
- Karl-Ernst Herrmann
Další údaje: Narozen 1936 v Neukirch/Lausitz. Po tříletém studiu Mistrovské školy pro umělecké řemeslo (třída ručního tkaní) studoval 1955—60 u Wolff Hoffmanna a Willi Schmidta na Vysoké škole výtvarných umění v Berlíně. První angažmá obdržel v Ulmu 1960/61,1961—67 byl členem týmu Hübner, Zadek, Minks jako jevištní výtvarník Svobodného města Brémy. 1968—70 na Státním divadle v Braunschweigu, od roku 1970 členem kolektivu divadla Schaubühne am Halleschen Ufer v Berlíně. Hostování na Mnichovských Kammerspiele, v Hamburgu (Schauspielhaus) a na Freie Volksbühne v Berlíně. V poslední době se proslavil výpravami pro inscenace Peter Steina (Ibsenův „Peer Gynt").
