PQ 2015

Novinky

Pražské Quadriennale scénogravie a divadelního prostoru Zpět na hlavní stranu Služby PQ 2015
PQ E-Scenography PQ Logo

Zpět

1979 » Finsko » Scénická a kostýmní tvorba

Kurátor:Paul Rafael Suominen

FINSKO

Pod pojmem scénograf chápeme ve Finsku tvůrce vizuální stránky jeviště. A tím je v současné době jevištní a kostýmní výtvarník. Finsko je zemí divadel. Se svými 4,5 milióny obyvatel má přes 59 stálých profesionálních divadel. Rozděleni finských divadel podle druhů a žánrů: Stálá finsky hrající divadla 31 Stálá Švédsky hrající divadla 4 Hostující činoherní skupiny 5 Hostující taneční skupiny 2 Operní scény 1 Operetní divadla 1 Letní divadla s vlastní scénou 10 Amatérská divadla s vlastní scénou, řízená profesionálními divadelními umělci 3 Řada amatérských skupin působí v dělnických a mládežnických spolcích a jiných organizacích. Finské divadlo je divadlem ryze lidovým. Pracující lid a jeho organizace byly ve Finsku od samého začátku základnou veškeré divadelní práce. Ukázalo se, že divadlo je ideálním prostředkem k získání duše lidu a k formování jeho myšlenek. Odjakživa byl duch finského divadla orientován kolektivně. Pro finské lidové divadlo je charakteristická skrovnost vnější formy. Grandióznost dvorního divadla,příznačná pro jižní a střední Evropu, je finskému divadlu zcela cizí. Finské divadlo nikdy nepočítalo s tzv. "deus ex machina". Charakteristický je pro ně realismus, chladnokrevná vážnost a srdečný humor. Poloha Finska na severním cípu Evropy má za následek, že kulturní činnost švédské vyšší třídy, která ovládala zemi až do založení republiky r. 1917, se lidové kultury vůbec nedotkla. Teprve koncem 19.století, v době, kdy je možno mluvit o národním probuzení v politice a o národní romantice v umění, zapůsobil duševní potenciál finského lidu na rozvoj jeho vlastní národní kultury. Tento vývoj měl své klady a zápory. Kultura finského lidu si tak zachovala svou osobitost a sílu. Lidská duše byla uchráněna před banalizujícím tlakem komerční "reprodukované" kultury.Na druhé straně se jistou měrou negativně podílela na izolování divadla, a to zvláště v technické oblasti. Divadlo,jehož provoz byl mnohokrát hrazen drobnými příspěvky dělníků, mělo zřídka peníze na slušné vybavení. Můžeme proto říci, že tyto faktory, působící ve finském divadelním umění, mají ještě dnes za následek, že finské divadlo má blíže k scéně Hanse Sachse než k Galii Bibienovi. Po druhé světové válce navázalo finské divadlo kontakty se světem; Finové jsou od počátku aktivními členy mezinárodních divadelních organizací.Činnost Mezinárodního divadelního ústavu /ITI/ a Mezinárodní organizace scénografů a divadelních techniků/OISTT/ v mnohých směrech podnítila jak divadelní kulturu jednotlivých členských zemí, tak i divadelní kulturu jako celek. Rovněž díky práci těchto organizací zesílila scénografické a technická stránka finského divadla a vytvořilo se něco podobného jako rovnováha mezi uměním a technikou.


Vystavující umělci / ateliéry

[zobrazit vše | skrýt vše]
  • Paul Suominen (Paul Rafael Suominen)
  • Kalevi LISKI
  • Pirjo Pulkinen (Pirjo Valinen)
  • Tapio Rautanen
  • Riina AHONEN
  • Liisi Tandefelt
cz / en