Zpět
1975 » Itálie » Divadelní architektura
Itálie
Divadelní architektura se v současné době v Itálii soustřeáuje na restau
raci a funkční adaptaci historických divadel a na adaptaci prostorů, které
byly v minulosti užívány pro jiné účely. Stále zřejmější je však snaha re
žisérů a scénografů vyhledávat nové divadelní prostory. Proietti-V-azioni
Franca Berdiniho jsou polyfunkční architektonické modely zhotovené z hli
níku, v podstatě uzavřená geometrická tělesa situovaná v kruhovém nebo
pravoúhlém divadelním prostoru, která se mohou rozevřít a vytvořit tak va
riabilní prostorové konfigurace na bázi perspektivních principů, světla a
elektroniky. Teatro continuo,realizované Albertem Burrim v Parku Sempione
v Miláně u příležitosti XV. Triennale v r. 1973 v sektoru Vztah umění a
města, jehož iniciátorem a organizátorem byl Giulio Macchi, bylo umístěno
na louce a jeho rámec tvořily Castello Sforzesco na jedné straně a na dru
hé straně Vítězný" oblouk. Scéna-park, nebot i tak lze označit Teatro con
tinuo, umístěné pod širým nebem, sestává z pohyblivých jeviší a otočných,
dálkově řízených kulis, které mají možnost nezávisle reagovat na světlo
odrážející se od povrchu, nebo působit přirozenou barvou panelů na jedné
straně,zatímco jejich druhá strana je opatřena bílým nebo matným povrchem,
jehož barvu lze libovolně změnit. Světla a stíny na jejich ocelovém povr
chu vytvářejí svými chromatickými kvalitami fascinující efekty. Teatro
continuo je situováno v přírodním prostředí a je zároveň sochařským objek
tem, který plní estetickou i praktickou funkci. Jeho lehká struktura, geo-
metricky přesně komponovaná vertikálními a horizontálními liniemi, vytváří
v parku dokonalé průhledy.
Vystavující umělci / ateliéry
[zobrazit vše
| skrýt vše]
- Alberto Burri
Další údaje: Text z Katalogu PQ75:○○○○○
Narozen r. 1915 v Gitta di Gastello. Původní profesí lékař, který začal ma
lovat v zajateckém táboře v Texasu, kde byl internován od r. 1943«Od konce
války se cele věnoval malování, usadil se v Římě, ale často navštěvoval
Citta di Castello a Spojené státy. V r. 1955 se oženil s americkou taneč
nicí a choreografkou Minsou Craigovou.První úspěch zaznamenaly v r. 1949
jeho racionalistické abstrakce proklamující svobodu umělecké tvorby. R.
1956 je datován Burriho cyklus Pálení, poznamenaný tachismem. Po r. 1958
vytváří cykly Kovy, Dřeva a konečně Plastické hmoty, jejichž podstata
netkví v žádném případě v hodnotě použitého materiálu. Burri používá odpa
dových materiálů, které mají svou historii a minulost /Argan/. V Teatro
continuo Burri užívá oceli a betonu. V jeho divadelní a scénografické
tvorbě patři zvláštní místo Dobrodružství chudého křestana /L aventura di
un pověro cristiano/ od Silona, scéna pro Pistoniho balet v Divadle alla
Scala v Miláně a scéna pro balet Minsy Graigové v Teatro dell'Opera v Římě.
○○○○○
Text z Katalogu PQ79:○○○○○
Narozen r. 1915 v Citta di Castello. Původní profesí byl lékař;
malovat začal až v zajateckém táboře v Texasu ve Spojených státech,
kde byl od r. 1943 internován. Po skončení války se zcela
věnoval malování, usadil se v Římě, ale často navštěvoval Citta
di Castello a vracel se do Spojených států. V r. 1955 se oženil a
americkou tanečnicí a choreografkou Minsou Craigovou. Prvního
úapěchu dosáhl v r. 1949 svými racionalistickými abstrakcemi,
proklamujícími svobodu umělecké tvorby. Jeho soubor keramiky, po
znamenaný tachismem, je z r. 1956. Po r. 1958 pracuje a kovem,
dřevem a plastickými hmotami; hodnota těchto děl nespočívá v ceně
použitého materiálu, neboť Burri používá převážně odpadových materiálů.
Z jeho divadelních staveb uvádíme Teatro Continuo s použitím oceli a betonu,
realizované v r. 1973 v Parku Sempione v Miláně na XV. Triennale v Sektoru
výstavy Vztah umění a města; bylo umístěno na louce, kde z jedné strany mu
tvořil rámec zámek Sforzo a z druhé Vítězný oblouk; dále uvádíme návrh na otevřené
divadlo v městě Arcevia poblíž Ancony, v rámci výstavby Comunita
Eaistenziale. Z jeho scénografických prací jsou pozoruhodné výpravy pro
Pistoniho balet Spirituály, uvedený v r. 1963 v milánské Scale, pro Siloneho Dobrodružství
chudého křestana, uvedeného v San Miniato al Tedesco r. 1969, pro November Step,
balet Minsy Craigové, uvedený v r. 1972 v Teatro dell'Opera v Římě, pro Wagnerova
Tristana a Isoldu v Teatro Reggio v Turinu r. 1976. Účastnil se Pražského quadriennale 1975
v oddělení divadelní architektury.
Vystavené práce
-
: (Teatro continuo),
0 ;
Komentář: Teatro continuo 1973. Představa Teatro continuo vychází z dvojího vedení
scénické akce. Otevřená struktura objektu je tvořena kompozicí tří párů
obdélníkových panelů, rozmístěných ve třech prostorových plánech po obou
stranách hlavní hloubkové pohledové osy. Panely /600x250/, otočné podle
vertikální osy, jsou připevněny k betonovému plato 1700x1050, vyztuženému
ocelovou armaturou. Dílo je provedeno v oceli a betonu.
úvodní projekt 30x42, celkový pohled na objekt 21x30, 9 fotografií 20x30
- Franco Berdini