Scénárista expozice: B. Knoblok
Cílem expozice je vyvolat představu o současném divadelním životě v SSSR a ukázat úroveň uměleckého názoru vynikajících scénografů a jejich individuální koncepce umění a světa. V posledních letech se rozvoj na tomto poli vyznačuje velkým počtem výzkumu výtvarné podoby představení. Tyto výzkumy nemohou být převedeny na stejného jmenovatele, na jedinou společnou dominantní tendenci. Významnou úlohu tu hrají velké osobité scénografické školy, které vznikly v mnoha republikách. Díla jevištních výtvarníků jsou široce zastoupena na všech velkých výtvarných výstavách.Právě tak se započalo s organizováním tradičních mezirepublikových scénografických Triennale.
Modifikace různých tradičních scénografických systémů vytváří jako vždy organický celek. Vžila se nová koncepce scény jako jeviště otevřeného k divákovi: divadelní svět defiluje před zraky diváka, který, možno říci, se začíná podílet na představení a úkolem scénografa je dát základ akci, provokovat ji a organizovat. I když je brána v úvahu zřejmá a vědomá posloupnost, mění se postoj k určitým prvkům scénické kompozice.Důraz není kladen na technologické a architektonické inovace jako takové, ale na novou koncepci estetických možností materiálu, způsobu provedení, osvětlování, sestavování předmětů na scéně. Pojem básnické metafory se komplikuje, obraz představení se stává polysémantickým. Určitá divadla si stále více uvědomují skutečnost, že výprava je výtvarným prostředím, v němž se odvíjí akce. To znamená aktivizaci všech výtvarných prvků, stejně jako metodickou kontrolu různých aspektů divákovy percepce podle struktury díla. Aktivní interpretace textu svědčí o hloubce úvah nejen nad námětem textu, ale také nad životem, který odráží divadlo. Scénograf nabízí integrovanou koncepci představeni a vyzývá ostatní autory, aby se stejnou zodpovědností a stejnou vážnosti považovali divadlo za dialog s divákem o aktuálních problémech.
- David Borovskij (David Borovsky)
* 02.07.1934, Odessa, Ukraine
Vzdělání: Ve 14 letech začal pracovat jako malíř dekorací v profesionálních divadlech v Kyjevě.
Spolupráce s divadly: Kyjev: Divadlo Lesya Ukrainka, Divadlo Ivana Franka; Moskva: Činoherní divadlo K. S. Stanislavského, Divadlo na Tagance,
Pravidelná spolupráce s režiséry: L. Varpakhovsky, B. Lvov-Anokhin, Y. Lyubimov, L. Dodin, I. Horvai, О. Efremov
Další údaje: Narozen 1934 v Kyjevě. Od 1984 pracuje jako hlavní výtvarník Divadla Sovremennik v Moskvě. Vystavoval na PQ 1967, 1971, 1975 (v expozici která získala hlavní cenu — Zlatou trigu) a 1979. Na Triennale jevištního a kostýmního výtvarnictví v Novém Sadu získal 1972 zlatou medaili za scénografii.
V profesiálním divadle začal pracovat již v patnácti letech; svou první výpravu vytvořil pro Ruské dramatické divadlo Lesja Ukrajinka v roce 1956. Jeho talent se rozvinul ve spolupráci s režisérem Jurijem Ljubimovem v Divadle Taganka, kde byl šéfem výpravy více než třicet let. Pracoval též s takovými režiséry, jakými byli Anatolij Efros, Oleg Jefremov, Valerij Fokin, Galina Volčekova, Leonid Cheifiz, Roman Vikťjuk a Andrej Smirnov. Spolupracoval s hlavními činoherními a operními scénami v Rusku, v Evropě a v Americe. Jeho návrhy se nacházejí ve sbírkách Bachrušinského muzea v Moskvě. Na PQ v roce 1971 získal Zlatou medaili za scénografii, v roce 1975 byl jedním z vystavujích v sovětské expozici, která vyhrála Zlatou trigu.
Vystavené práce
-
: (Dopravní kolona),
MCHAT
1975
-
: (Višňový sad),
Vigszínház
1973
- Sofia Junovič
Další údaje: Narozena r. 1910, zasloužilá umělkyně RSFSR, jevištní výtvarnice. Studovala na Akademii výtvarných umění v Leningradě. Pracuje v hudebních i činoherních divadlech v Moskvě a v Leningradě. K jejím nejznámějším výpravám patří Měsíc pro smolaře, Tři sestry ve Velkém uměleckém akademickém divadle v Leningradě, balet Hamlet ve Státním akademickém divadle opery a baletu S. M.Kirova. Zúčastnila se Pražského quadriennale 1967 a 1971.
- Eduard Kočergin
Další údaje: Narozen 1937. Zasloužilý umělec RSFSR. Od 1972 je šéfem výpravy ve
Velkém akademickém činoherním divadle M. Gorkého v Leningradě. Vede
atelier scénografie na Institutu malířství, architektury a sochařství
I. J. Repina v Leningradě. Vystavoval na PQ 1967, 1971, 1975 (v expozici,
která získala hlavní cenu - Zlatou trigu) a 1979. Na Triennale
jevištního a kostýmního výtvarnictví v Novém Sadu získal 1978 zlatou
medaili za scénografii.
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
-
: (Monolog o svatbě),
Akademičeskij těatr komedii
1973
-
: (Boris Godunov),
Oblastnoj dramatičeskij těatr im. A. S. Puškina
1973
-
: (Zápasníci),
Akademičeskij Bolšoj dramatičeskij těatr im. M. Gorkogo
1974
- Valerij Levental
Další údaje: Narozen 1938. Národní umělec RSFSR. Je scénografem Akademického
Velkého divadla SSSR v Moskvě. Vede katedru scénografie na Škole —
— Studiu při MCHAT. Vystavoval na PQ 1967, 1971, 1975 (v expozici,
která získala hlavní cenu — Zlatou trigu) a 1979.
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
-
: (Hráč),
Akademičeskij Bolšoj těatr SSSR
1974
-
: (Ženitba),
Těatr dramy na Maloj Bronnoj
1975
-
: (A jitra jsou zde tichá),
Akademičeskij Bolšoj těatr SSSR
1975
-
: (Višňový sad),
Těatr dramy i komedii na Taganke
1975
- Marina Sokolova
Další údaje: Narozena r. 1939, jevištní a filmová výtvarnice. Studovala na Státním filmovém institutu SSSR. Pracovala ve filmových studiích Sojuzmultfilm. Spolupracuje s hudebními, činoherními i loutkovými divadly. Realizovala kostýmy pro inscenace berlínské Komické opery, pro něž navrhoval scény V. Levental. Z jejich nejznámějších výprav je možno jmenovat Horalku v Malém operním a baletním divadle v Leningradě, Tribunál v Divadle na Malé Bronné v Moskvě a Poplach mezi děvčaty v moskevském Operetním divadle. Zúčastnila se Pražského quadriennale 1967 a 1971.
Obrázky z katalogu
- Enar Stenberg
Další údaje: Narozen r. 1929, jevištní výtvarník a grafik. Vystudoval Institut výtvarných uměni V. Surikova. Pracuje pro hudební i činoherní divadla. Je šéfem výpravy v Akademickém divadle V. Majakovského v Moskvě. Mezi jeho nejvýznamnější díla patři scéna k Rackovi v MCHATu, Maškarádě v Divadle Mossovětu, Životu Galileiho v Divadle na Tagance a Popelce v Akademickém hudebním divadle K. S. Stanislavského a V. I. Němiroviče-Dančenka v Moskvě. Zúčastnil se Pražského quadriennale 1967 a 1971.
Obrázky z katalogu
- Josif Sumbatašvili
Další údaje: Narozen r. 1915. Národní umělec RSFSR, zasloužilý umělec Gruzínské SSR. Studoval na Akademii výtvarných umění v Tbilisi. Je šéfem výpravy ve Státním akademickém divadle J. Vachtangova. Spolupracuje s hudebními i činoherními divadly. Za scénu k inscenaci Smrt Ivana Hrozného, kterou uvedlo Ústřední akademické divadlo Sovětské armády, získal zlatou medaili na Pražském quadriennale 1967. Vystavoval též na Pražském quadriennale 1971.
Vystavené práce
-
: (Oceláři),
MCHAT
1973
-
: (Fronta),
Akademičeskij těatr im. J. Vachtangova
1975
- Alexandr Vasiljev
Další údaje: Narozen r. 1911, národní umělec RSFSR, jevištní výtvarník, malíř, grafik, průmyslový návrhář. Vystudoval moskevské výtvarné učilište Památce roku 1905. Vytvořil scény k více než dvěma stům inscenací v různých městech SSSR. Autorsky se podílel na tvorbě sovětského pavilonu na Světové výstavě v Bruselu r. 1958 a na Expo 70 v Ósace. Jeho nejzávažnější scénografické práce vznikly k inscenacím ruských klasických děl, jako např. k Plodům osvěty v MCHATu, Petrohradským snům a Poslední oběti v Divadle Mossovětu. Zúčastnil se Pražského quadriennale 1967 a 1971.
Vystavené práce
-
: (Les),
Akademičeskij Malyj těatr SSSR
1973
-
: (Car Fjodor Ioannovič),
Divadlo na Vinohradech
1975
- Nikolaj ZOLOTARJEV (Nikolaj Zolotarev)
Další údaje: Narozen r. 1915, zasloužilý umělec RSFSR, jevištní výtvarník, malíř. Studoval na Institutu malířství, architektury a sochařství I. Rěpina v Leningradě. Je šéfem výpravy ve Státním akademickém velkém divadle SSR. Z jeho scénografického díla můžeme jako nejzávažnější jmenovat scény k Příběhu opravdového člověka ve Státním akademickém velkém divadle, k Borisu Godunovovi v Operním a baletním divadle A. Paliašviliho v Tbilisi, Viriněji
a Carmen v Akademickém hudebním divadle K.S.Stanislavského a V.I.Němiroviče-Dančenka. Zúčastnil se Pražského quadriennale 1967 a 1971.
Vystavené práce
-
: (A jitra jsou zde tichá),
Kirzinskij Akademičeskij těatr opery i baleta
1974
- Zaven Aršakuni
Další údaje: Narozen r. 1932, malíř a jevištní výtvarník. Studoval na Institutu malířství, architektury a sochařství I. Rěpina v Leningradě. Pracuje v leningradských hudebních a činoherních divadlech. Zúčastnil se Pražského quadriennale 1971.
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
-
: (Gajané),
Leningradskij akademičeskij Malyj těatr opery i baleta
1972
- Oleg Kočakidze
Další údaje: A. Slavinskij, narozen r. 1935, J. Čikvaidze, narozen r. 1934, O. Kočakidze, narozen r. 1935, zasloužilí umělci Gruzínské SSR, jevištní a filmoví výtvarníci, architekti a malíři. Studovali na Státní akademii výtvarných umění v Tbilisi. Pro divadlo začali pracovat r. 1960. Jsou činní v činoherních divadlech v Gruzii, Moskvě a Leningradě. Věnují se zejména monumentálnímu malířství a animovaným kresbám. Z jejich výprav je třeba především jmenovat scény k Robinovi Hoodovi v Ruském divadle mladého diváka v Tbilisi, ke hře Vypovězený v Divadle Š. Rustaveliho v Tbilisi a Neznepokojuj se, maminko v moskevském Divadle na Malé Bronné. O. Kočakidze se zúčastnil Pražského quadriennale 1971.
Obrázky z katalogu
- Jevgenij Lysik
Další údaje: Narozen r. 1930, národní umělec Ukrajinské SSR. Vystudoval Výtvarný institut ve Lvově. Je šéfem výpravy Divadla opery a baletu I. Franka ve Lvově. Své nejznámější scény navrhl k baletům Spartacus, Legenda o lásce a Chrám Matky Boží v Paříži. Zúčastnil se Pražského quadriennale 1971.
Obrázky z katalogu
- Simon Virsaladze
Další údaje: Narozen r. 1909, národní umělec SSSR, laureát Leninovy ceny. Studoval na Akademii výtvarných umění v Tbilisi a na Všesvazové uměleckoprůmyslové škole /VCHUTEIN/ v Moskvě. Pro divadlo začal pracovat ve dvacátých letech. Své nejlepší scény vytvořil k baletům Srdce hor, Kamenný kvítek, Legenda o lásce ve Státním akademickém divadle opery a baletu S. M. Kirova v Leningradě, Spartakus, Labuti jezero, Louskáček v moskevském Velkém divadle. Podle jeho návrhů byly vypracovány kostýmy k filmům Hamlet a Král Lear. R. 1971 vyšla v edici Sovětskij chudožnik monografie S. Virsaladze od V. Vansalova. Zúčastnil se Pražského quadriennale 1971.
Obrázky z katalogu
- Christiane ZEUMER
Další údaje: Narozena r. 1928 v Nikolai u Osnabrücku. V letech 1950-1953 navštěvovala Školu uměleckých řemesel v Kolíně n.R. Byla asistentkou F. Merze v Darmstadtu, Teo Otta v Düsseldorfu, Toni Busingera, Ekkeharda Grüblera aj. Pracuje jako nezávislá kostýmní výtvarnice. Pro festival v Porúří navrhla kostýmy k Sartrově hře Soukolí.
Obrázky z katalogu
- Minas AVETISJAN
Další údaje: Narozen r. 1928, zemřel r. 1975. Zasloužilý umělec Arménské 3SR, malíř, grafik, jevištní výtvarník. Studoval na Institutu malířství, architektury a sochařství I. Rěpina v Leningradě. Pracoval v divadlech v Jerevanu a Novosibirsku. Mezi jeho nejvýznačnějšími jevištními výpravami je třeba jmenovat Popelku, scény pro jednoaktové balety a pro Gajané. V r. 1974 vyšla v Leningradě v edici Aurora, monografie o M. AvetisJanovi, jejímž autorem je G. Iguitian.
Obrázky z katalogu
- Ilmars Blumbergs
Obor: scénograf, kostýmní výtvarník, malíř
Další údaje: Narozen r. 1945, jevištní výtvarník. Studoval na Akademii výtvarných umění v Rize. Pracuje v lotyšských činoherních divadlech.
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
-
: (Jana z Arku),
Těatr russkoj dramy
1972
- Jurij ČIKVAIDZE
Další údaje: A. Slavinskij, narozen r. 1935, J. Čikvaidze, narozen r. 1934, O. Kočakidze, narozen r. 1935, zasloužilí umělci Gruzínské SSR, jevištní a filmoví výtvarníci, architekti a malíři. Studovali na Státní akademii výtvarných umění v Tbilisi. Pro divadlo začali pracovat r. 1960. Jsou činní v činoherních divadlech v Gruzii, Moskvě a Leningradě. Věnují se zejména monumentálnímu malířství a animovaným kresbám. Z jejich výprav je třeba především jmenovat scény k Robinovi Hoodovi v Ruském divadle mladého diváka v Tbilisi, ke hře Vypovězený v Divadle Š. Rustaveliho v Tbilisi a Neznepokojuj se, maminko v moskevském Divadle na Malé Bronné. O. Kočakidze se zúčastnil Pražského quadriennale 1971.
Obrázky z katalogu
- Mart KITAJEV
Další údaje: Narozen 1925. Národní umělec RSFSR. Od 1974 pracuje jako šéf výpravy
Státního akademického činoherního divadla A. S. Puškina v Leningradě.
Zúčastnil se PQ 1975 a 1979.
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
-
: (Dobrodružství Čičikova aneb Mrtvé duše),
Akademičeskij těatr dramy im. A. S. Puškina
1974
- Mari-Lijs KJULO-PANSO
Další údaje: Narozena r. 1924, jevištní a filmová výtvarnice. Studovala na Státním výtvarném institutu Estonské SSR v Tallinu. Pracuje v činoherních divadlech Estonské SSR a RSFSR. Je šéfem výpravy v Akademickém činoherním divadle V. Kingiseppa. Z jejich nejzávažnějších scénografických prací můžeme jmenovat Hamleta, Černou komedii, Ivanova a Tragédii člověka.
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
-
: (Loni v létě v Čulimsku),
Akademičeskij těatr dramy im. V. Kingiseppa
1974
-
: (Fiesco),
Těatr junogo zritelja
1972
-
: (Člověk a člověk),
Akademičeskij těatr dramy im. V. Kingiseppa
1972
- Jevgenij KUMAŇKOV
Další údaje: Narozen r. 1924, zasloužilý umělec RSFSR. Jevištní a filmový výtvarník a grafik. Studoval na Státním filmovém institutu SSSR. V současné době je šéfem výpravy Státního akademického malého divadla SSSR. Pracuje pro činoherní divadla SSSR.
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
-
: (Car Fjodorovič Ioannovicč),
Akademičeskij Malyj těatr SSSR
1973
-
: (Ruští lidé),
Akademičeskij Malyj těatr SSSR
1975
- David LIDĚR
Další údaje: Narozen r. 1917, laureát státní ceny SSSR, jevištní výtvarník. Studoval na Institutu malířství, architektury a sochařství I. Rěpina v Leningradě. Pracuje v hudebních a činoherních divadlech SSSR. Byl šéfem výpravy Ukrajinského činoherního divadla I. Franka v Kyjevě.
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
-
: (Zadržitelný vzestup Artura Uie),
Oblastnoj ukrainskij muzikalno-dramatičeskij těatr im. G. I. Petrovskogo
1975
-
: (Takové dlouhé, dlouhé léto),
Akademičeskij ukrainskij dramatičeskij těatr im. I. Franko
1974
- Vladimir MAKUŠENKO
Další údaje: Narozen r. 1936, jevištní a průmyslový výtvarník. Absolvoval moskevské výtvarné učiliště Památce roku 1905. Spolupracuje s mnoha hudebními i činoherními divadly v celém Sovětském svazu. Spolu s Olgou Tvardovskou získal v r. 1975 na Mezinárodní scénografické výstavě v Novém Sadu zlatou medaili za kostýmy ke hře Thyl Ulenspiegel, uvedené v Divadle Leninského komsomolu v Moskvě. Zúčastnil se Pražského quadriennale 1975.
Obrázky z katalogu
- Vitalius MAZURAS (Vitalis MAZURAS)
Další údaje: Narozen r. 1934, režisér a scénograf. Absolvoval Školu umění ve Vil'njusu. Pracuje jako vedoucí scénograf a ředitel Loutkového divadla ve Vil'njusu. Vytváří návrhy pro litevská činoherní i loutková divadla. K jeho nejvýznamnějším pracím patři Egle - hadí královna od S. Nerise /Loutkové divadlo v Kaunasu, 1968, r. S. Ratkijavičus/, Kachnička z popela od V. Palčinskaitéové /Loutkové divadlo ve Vil'njusu, 1971, r. V. Mazuras/ a Pohádka o skřítkovi od S. Gedy /Loutkové divadlo ve Vil'njusu, 1974, r. V. Mazuras/.
Obrázky z katalogu
- Alexej SLAVINSKIJ
Další údaje: A. Slavinskij, narozen r. 1935, J. Čikvaidze, narozen r. 1934, O. Kočakidze, narozen r. 1935, zasloužili umělci Gruzínské SSR, jevištní a filmoví výtvarníci, architekti a malíři. Studovali na Státní akademii výtvarných uměni v Tbilisi. Pro divadlo začali pracovat r. 1960. Jsou činní v činoherních divadlech v Gruzii, Moskvě a Leningradě. Věnují se zejména monumentálnímu malířství a animovaným kresbám. Z jejich výprav je třeba především jmenovat scény k Robinovi Hoodovi v Ruském divadle mladého diváka v Tbilisi, ke hře Vypovězený v Divadle Š. Rustaveliho v Tbilisi a Neznepokojuj se, maminko v moskevském Divadle na Malé Bronné. O. Kočakidze se zúčastnil Pražského quadriennale 1971.
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
-
: (Kvači Kvačantiradze),
Gosudarstvennyj Akademičeskij dramatičeskij těatr im. K. Mardžanišvili
1974
-
: (Dokud se arba nepřevrhla),
Dramatičeskij těatr im. N. V. Gogol
1973
- Olga TVARDOVSKAJA
Další údaje: Narozena r. 1941, jevištní výtvarnice. Studovala na Institutu výtvarných
umění V. Surikova v Moskvě. Pracuje společně a V. Makušenkem
pro hudební i činoherní divadla. Spolu s ním byla vyznamenána
v roce 1975 zlatou medailí na Mezinárodní scénografické výstavě
v jugoslávském Novém Sadu za kostýmy ke hře Thyl Ulenspiegel,
uvedené moskevským Divadlem Leninského komsomolu. Zúčastnila
se Pražského quadriennale 1975.
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
-
: (Bohéma),
Akademičeskij muzykalnyj těatr im. K. S. Stanislavskogo i Vl. I. Němiroviča-Dančenko
1973
- Gunars Zemgals
Obor: scénograf
Další údaje: Narozen r. 1934, jevištní výtvarník, malíř. Studoval na Akademii výtvarných uměni v Rize. Je šéfem výpravy v Akademickém činoherním divadle A. Upitse v Rize. Pracuje v lotyšských činoherních divadlech.
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
-
: (Lorenzaccio),
Akademičeskij těatr dramy im. A. Upitse
1973
- Boris Messerer
* 1933, Moscow
Obor: architekt
Další údaje: Narozen r. 1933.Studoval na Institutu architektury v Moskvě. Pra-
cuje jako grafik, malíř a scénograf. K jeho nejvýznamnějším pra-
cím patří výpravy k různým baletům. Zúčastnil se Pražského quadriennale
1967, 1971 a 1975.
Vystavené práce
-
: (Osudy dobrého vojáka Švejka),
Dramatičeskij těatr im. A. S. Puškina
1973
- Andris Freibergs
Obor: scénograf
Další údaje: Vystudoval Lotyšskou akademii umění, v současné době pracuje jako scénograf a umělecký ředitel Litevské národní opery a také jako vedoucí profesor Oddělení scénografie Litevské akademie umění. Pracoval jako vedoucí scénograf v Divadle Leninského komsomolu v Rize. Navrhuje výpravy i pro divadla v ostatních ruských městech a též v Polsku. Vystavoval na PQ 1975, 1979 a 1995, v roce 1995 zde získal Stříbrnou medaili.
