1975 » Maďarsko » Scénická a kostýmní tvorba

MAĎARSKO

Scénárista expozice: Iván Koós Počátkem sedmdesátých let se pozornost veřejnosti začala silněji upínat na maďarské divadlo a na tvůrčí náročnost režisérů-profesorů, která se projevovala i v tvorbě jejich žáků, pracujících v oblastních divadlech. Tradiční názor maďarských divadel,který kladl herce do středu všeho dění,se změnil a úloha režisérů nabyla značně na významu: inscenace ukazovaly jasnou koncepci režiséra a výtvarníků scény a kostýmů. V porovnání s evropskými zeměmi se maďarská scénografická a kostýmní tvorba počala rozvíjet později a za těžších okolností. Prosperita této doby pozdvihla maďarské jevištní výtvarnictví na úroveň soudobého výtvarného umění a napomohla jeho napojení na světové proudy. Scénografové a kostyméři představovali svá díla na individuálních nebo společných výstavách a jejich prestiž ve výtvarném i divadelním životě stoupala. Důkazem této skutečnosti je, že druhé město země, Miškolc, uspořádalo Národní triennale jevištního výtvarnictví a kostýmů. Madarští scénografové a kostýmní výtvarníci se také často představovali na zahraničních výstavách: dostalo se jim individuálních i společných cen na jugoslávském Triennale Sterijino Pozorje. Nyní se Maďarsko podruhé představuje na Pražském quadriennale. Maďarský divadelní život nabyl na intenzitě: do Maďarska přijíždějí zahraniční soubory a maďarská divadla se stále častěji představují v zahraničí.Nová maďarská dramata jsou uváděna na scény evropských divadel maďarskými režiséry, scénografy a kostýmními výtvarníky. Obohacení tvorby těmito zkušenostmi je patrné.Pro dobrou spolupráci mezi režisérem, scénografem a výtvarníkem kostýmů mají důležitou úlohu kresebně zachycené analýzy jevištního prostoru, funkce maket,volba materiálů a jejich akustika,stejně jako jejich optické schopnosti, tedy to, co výpravy a kostýmy přinášejí samy s sebou, i když i z tohoto hlediska proces jevištní realizace přináší množství nových podnětů. Přirozeně, že se pracovní prostředky mění s osobami i s úkoly, jejich prezentace však v každém případě prozrazuje, že nejde jen o realizaci výpravy a kostýmů, o jejich formu, látku oděvů a strukturu scény, nýbrž o jejich bezprostřední vztah k vytváření celkového ducha inscenace.

Vystavující umělci / ateliéry

• Árpád Csányi

Další údaje: Narozen 1929 v Medgyesegyháze. Od 1968 pracuje jako jevištní výtvarník v Národním divadle v Budapešti Vystavoval na PQ 1971, 1975 a 1979.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• Gyula Illyés: (Bratři), Nemzeti Színhás 1972, Režisér: Endre Marton, Ilona Vadász,
  
  
  
• Friedrich Schiller: (don Carlos), 1974
  
  
  
• Maróti: (Noc po poslední noci), Nemzeti Színház 1972, Režisér: Endre Marton,
  

  
  
  
• Ágnes Gyarmathy

Další údaje: Narozena r. 1941 v Budapešti; jevištní a kostýmní výtvarnice. Debutovala jako herečka v Národním divadle v Péçsi. Potom studovala scénografii a kostýmní výtvarnictví v Polsku. V r. 1966 byla přijata jako scénická a kostýmní výtvarnice Národním divadlem v Szegedu, od r. 1968 působila v Csokonaiově divadle v Debrecíně. V letech 1971-78 pracovala opět v szegedském divadle. Je laureátkou Munkácsyho ceny. Zúčastnila se Pražského quadriennale 1971 a 1975.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• M. Krleža: (Golgotha), Nemzeti Színház 1974, Režisér: Mátyás Giricz,
  

  
  
  
• Lajos Jánosa

Další údaje: Narozen r. 1931 v Budapešti, jevištní výtvarník. V r. 1956 absolvoval Vysokou školu užitých umění v Budapešti; je žákem Matyáše Vargy a Pala Miháltze. V letech 1957-1968 pracoval jako scénograf v Madáchově divadle, potom se stal šéfem výpravy v maďarské televizi. Pravidelně navrhuje výpravy pro mnohá budapeštská i oblastní divadla. Ve školním roce 1956-57 přednášel na Vysoké škole divadelního umění, v letech 1958-65 byl profesorem scénografie na Vysoké škole užitých umění. Zastává funkci předsedy scénografické sekce Svazu maďarských divadelních umělců. Je autorem mnoha studil o situaci i uměleckých problémech scénografie. Byl vyznamenán Jászaiovou cenou. Zúčastnil se Pražského quadriennale 1971 a 1975.

Vystavené práce

• Maxim Gorkij: (Měšťáci), Nemzeti Színház 1974, Režisér: Róbert Rógrádi,
  
  
  
• Williame Shakespeare: (Jindřich IV.), Madách Színház 1972
  
  
  
• Márta Jánoskuti

Další údaje: Narozena r. 1942 v Budapešti, kostýmní výtvarnice. Je žákyní Judity Schafferové, v r. 1966 absolvovala Vysokou školu užitých umění. Svou uměleckou kariéru zahájila v Szigligetiho divadle v Szolnoku, od r. 1970 je kostýmní výtvarnicí Veseloherního divadla v Budapešti. Pracuje též pro jiná divadla a současně i pro film a televizi. Zúčastnila se Pražského quadriennale 1971 a 1975.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• Federico García Lorca: (Neprovdaná paní Rosita), Vigszínház 1971, Režisér: Deszö Kapás,
  

  

  

  

  

  

  
  
  
• István Eörsi: (Scheneyi a stíny), Vigszináz 1973
  
  
  
• Ilona Keserü

Další údaje: Narozena r. 1933 v Pécsi, jevištní výtvarnice. Studovala na Střední škole výtvarných umění a na Akademii výtvarných umění obor fresek. Absolvovala v r. 1958. V letech 1962-63 žila v Římě na státní italské stipendium. Podílela se na četných kolektivních i samostatných výstavách v Maďarsku i cizině. V současné době je scénografkou Národního divadla v Budapešti.

Vystavené práce

• H. von Kleist: (Katynka Heilbronská), Katona József Színház 1974, Režisér: István Szöke,
  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  
  
  
• : (Smrt Tarelkinova), Huszonötödik Színház 1975
• István Köpeczi Bócz (István Köpeczi Bócz)

Další údaje: Narozen r. 1919 v Budapešti, jevištní a kostýmní výtvarník. Studoval na Škole dekorativních umění v Budapešti a na Vysoké škole výtvarných umění, kde byl žákem Vilmose Aba Nováka, Istvána Szonyiho, Auréla Bernátha, Nándora Lajose Vargy a Jeno Elekffyho. Souběžně studoval dějiny výtvarných umění. Po válce byl jmenován profesorem na Vysoké škole dekorativních umění, potom na Vysoké škole výtvarných umění. Od r. 1949 vytváří výpravy a kostýmy pro divadlo a film. Od r. 1956 pracuje jako jevištní výtvarník a kostymér Madáchova divadla. Je také tvůrcem divadelních a filmových plakátů a knižních ilustrací. Uspořádal četné výstavy, z nichž poslední se konala r. 1969 v Madáchově divadle. Je laureátem Jászaiovy ceny. Nejvýznamnější práce vytvořil pro Schillerova Dona Carlose /scéna a kostýmy, Petöfiho divadlo, 1956/, Moliérovy komedie Šibalství Scapinova a Učené ženy /scéna a kostýmy, Studio Madáchova divadla, 1959/, Endre Illése Přesýpací hodiny /scéna a kostýmy, tamtéž, 1961/, Brechtova Švejka v druhé světové válce /scéna, Madáchovo divadlo, 1962/, Shakespearovy hry Jak se vám líbí /kostýmy, tamtéž, 1964/ a Zimní pohádku /kostýmy, tamtéž, 1965/, Antala Szerba Ex /scéna a kostýmy, Studio Madáchova divadla, 1965/, Dürrenmattova Romula Velikého /scéna, Madáchovo divadlo, 1967/, Shawovo Příliš pravdivé, aby to bylo dobré /scéna, tamtéž, 1965/, Schafferovu Černou komedii /scéna, tamtéž,1968/, Rimského-Korsakova Zlatého kohoutka /scéna a kostýmy, Erkelovo divadlo, 1968/, Shakespearova Richarda III. /kostýmy, Madáchovo divadlo,1969/, Mészolyho Šach-mat podle Scribeovy Sklenice vody /scéna a kostýmy, tamtéž, 1970/.

Vystavené práce

• Williame Shakespeare: (jindřich IV.), Madách színház 1972
  

  
  
  
• Judit Schäffer

Další údaje: Narozena r. 1931 v Budapešti, kostýmní výtvarnice. Po absolvování fakulty kostýmního výtvarnictví na Vysoké škole užitých uměni, kde byla žačkou Terezy Nagyajtayové, pracovala nejdříve v Divadle lidové armády. V r. 1956 se stala kostýmní výtvarnicí Divadla Józsefa Attily, od r. 1965 je členkou Národního divadla v Budapešti. Pracuje také pro film a televizi. Po několik let byla profesorkou na Vysoké škole užitých umění a.hrála významnou roli při zakládání nové maďarské kostymérské školy. Byla vyznamenána Jászaiovou cenou, později byla jmenována zasloužilou umělkyní. Získala velké.úspěchy na mnoha výstavách doma i v zahraničí, jako např. stříbrnou medaili na posledním Pražském quadriennale 1975.

Vystavené práce

• F. de Rojas, M. Achard: (Celestina), Katona József Színház 1973, Režisér: István Iglódi,
  

  

  

  
  
  
• L. Maróti: (Noc po poslední noci), Nemzeti Színház 1972, Režisér: Endre Marton,
  

  

  
  
  
• Moliere: (Směšné preciosky), Nemzeti Színház 1972, Režisér: Tamás Major,
  

  

  

  

  

  

  
  
  
• Gábor Szinte

Další údaje: Narozen r. 1928 v Budapešti, scénograf a malíř, žák Auréla Bernátha na Vysoké škole výtvarných umění, kterou absolvoval v r. 1951; studoval též na Akademii ve Florencii. Pravidelné výstavy pořádá od r. 1952. Je autorem vnitřní výzdoby nové budovy Národního divadla v Budapešti. Od r. 1960 se věnuje jevištnímu výtvarnictví. Vypracoval návrhy pro četná oblastní i budapešťská divadla, především pro Madáchovo a Veseloherní divadlo. V r.1966 obdržel cenu na Triennale jevištního a kostjmního výtvarnictví v Novém Sadu v Jugoslávii, v r. 1969 vystavoval v Itálii /v Římě, Neapoli a Bari/. Je laureátem Munkácsyho ceny. K jeho stěžejním dílům patří scény pro tyto inscenace: Shawův Člověk a Nadčlověk /Madáchovo divadlo, 1963/, Sartrovy Trójanky podle Euripida v adaptaci Gyuly Illyése /Veseloherní divadlo, 1966/, Gyuly Krúdyho Červený dostavník /tamtéž,1968/, Istvána Eorsiho Sudy /Peštské divadlo, 1968/, Hermana a Stewarta Hello, Dolly ! /Operetní divadlo, Budapešť, 1968/, Shawova komedie Člověk nikdy neví /Madáchovo divadlo, 1970/, Sofoklův Král Oidipus /tamtéž, 1970/, Povídky z Canterbury Coghilla a Nevilleho podle Chaucera /Divadlo Józsefa Attily, 1970/, Čechovův Strýček Váňa /Veseloherní divadlo, 1970/ a Machiaveiliho Mandragora /Divadlo Gergelye Csikyho, Kaposvár, 1971/.

Obrázky z katalogu








Vystavené práce

• S. Weörös: (Sv. Jiří a drak), Csiky Gergely Színhíz 1972, Režisér: Gábor Zsámbéki,
  

  
  
  
• Nelly Vágó

* 1937, Budapest
Obor: kostýmní výtvarník
Další údaje: Absolventka Akademie výtvarných umění, obor kostýmní výtvarnictvi (1962). Působí jako kostýmní výtvarnice v Národním divadle v Budapešti. Vystavovala na Pražském quadriennale 1971,1975,1979,1983 a 1987.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• Williame Shakespeare: (Romeo a Julie), open-air production in Szeged 1972, Režisér: László Vámos,
  

  
  
  
• Mariann Wieber

Další údaje: Narozena r.1938 v Nových Zámcích, kostýmní výtvarnice. Studovala jako žačka Judity Schäfferové na Akademii užitých umění v Budapešti, kterou absolvovala v r. 1962. Od té doby je kostymérkou v maďarské televizi; současně pracovala také pro oblastní divadla. Mezi její významná díla patří kostýmní návrhy pro Salacrouovu hru Země je kulatá /Divadlo Gézy Gárdonyiho, Jager, 1962/, pro Schillerova Dona Carlose /tamtéž, 1963/,Čechovova Platonova /tamtéž, 1963/, Brechtovu-Weillovu Žebráckou operu /tamtéž, 1963/, Lehérova Hraběte Luxemburga /Národní divadlo, Szeged, 1963/ a pro Madáchovu Tragédii člověka /Szigligetiho divadlo, Szolnok, 1964/. K jejím význačným pracím pro maďarskou televizi patří Katonyův Bank Bán /1968/, Tersánszkyho Martin Kukačka /1968/, Madáchova Tragédie člověka /1970/, Lehárova Červená kočička /1971/ a Mannova Luisa /197V. Ačkoliv většina jejích návrhů byla v posledních letech vytvářena pro televizi, je považována za jednu z vynikajících představitelek nové scénografické školy. Její kostýmní návrhy mají vysokou grafickou hodnotu.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• A. P. Čechov: (Tři sestry), Vigszínház 1972, Režisér: István Horvai,
  

  

  

  
  
  
• M. Frisch: (Don Juan), Vigszínház 1973, Režisér: Deszö Kapás,
  

  

  
  
  
• Miklós FEHÉR

Další údaje: Narozen 1929 v Budapešti. Od 1970 pracuje jako jevištní výtvarník v budapešťském Divadle komedie (Vigszinház). Vystavoval na PQ 1975.

Obrázky z katalogu








Vystavené práce

• Moliere: (Škola žen), Vigszínház 1973, Režisér: László Marton,
  

  
  
  
• Antonio Buero Vallejo: (Spánek rozumu), Vigszínház 1974
  
  
  
• Erszébet Malkowsky

Vystavené práce

• Carlo Goldoni: (Kavárnička), 0
  

  

  

  

  
  
  
• László Székely

Obor: scénograf
Další údaje: Narozen 1932 v Budapešti. Od 1982 pracuje jako jevištní výtvarník v Divadle Józsefa Katony v Budapešti. Přednáší na katedře jevištního a kos- týmního výtvarnictví na Akademii výtvarných umění v Budapešti Vystavoval na PQ 1971, 1975 a 1979.

Vystavené práce

• : (Chudák manžel), Szigligeti Színház 1973
• L. Gyurkó: (Elektro, má lásko), Szigligeti Színház 1973, Režisér: Jenö Horváth,
  
  
  
• : (Antigona), Szigligeti Színház 1972
• A. P. Čechov: (Tři sestry), Szigligeti színház Szolnok 1974
  
  
  
• Károly Szakonyi: (Hongkongská paruka), Nemzetti színház Miskolc 1973