Zpět
1975 » Kanada » Scénická a kostýmní tvorba
KANADA
Právě tak jako divadlo a zábavná představeni jsou obvykle kulturní manifestace s několika tvářemi, Kanada je ohromná země s mnoha kulturními a společenskými možnostmi. Jako kanadský scénárista bych nebyl schopen hovořit o divadle jako o celku či o jeho vývoji v zemi, kde vzdálenosti jsou tak veliké. Tato výstava umožňuje setkáni scénáristů a techniků; především jim bych chtěl na základě svých vlastních zkušenosti předložit stručný obraz vývoje scénografie v Kanadě za poslední dobu. Jsem si zároveň vědom toho,že mnoho mých kolegů sdílí mé názory.
Měl jsem čest podílet se na vývoji divadla, na které se vztahuje definice formulovaná francouzským scénáristou René Alliotem brzy po druhé světové válce: "Prázdný prostor, kde člověk může přizpůsobit jeviště a hlediště potřebám každého představení." Návrh sálu Octave-Crémazieho ve Velkém quebeckém divadle byl inspirován právě touto definicí.
Chtěli jsme vytvořit výzkumné středisko. Jelikož jsme nevěděli, kam nás tato představa zavede, zvýšili jsme mnohostrannost použití dekoraci a zařízení tím, že jsme zvolili naprosto manuální systém transformací. Téměř veškerá dramata této doby byla založena na předpokladu, že bude použita scéna italského typu; toto uspořádání jsme byli nuceni podporovat výběrem a možnostmi našeho zařízení. Po pětileté zkušenosti jsme shledali, že klasická forma je používána jen velmi zřídka. Jedním z důvodů je, že množství upotřebitelných sedadel je mnohem vyšší v případě jiných možných uspořádání. Z rozpočtových důvodů vyvíjí ředitelství tlak na maximální využiti použitelných prostor. Tato zkušenost člověka nabádá navrhnout architektům a režisérům moderních divadel, aby se stavěla hlediště, kde by příliš velká mnohostrannost ustoupila vyšší efektivnosti. Mechanizace například jakoby snižovala možnosti, zajišťuje však vyšší efektivnost, co se týče času a vynaložené práce, aniž by snižovala mnohostrannost divadla. A tím pochopitelně přispívá ke zvýšení zisků.
Zvyšující se počet divadel v Kanadě a ve světě potvrzuje rozvoj vztahů mezi dramatiky, režiséry divadel a jevištními výtvarníky. Období, kdy tvůrčí schopnosti režisérů byly omezeny technickými možnostmi, již minulo.
Dnešní scénárista má k dispozici takové technické vymoženosti,že nejenže může nabídnout režisérovi mnohem volnější pole působnosti, ale navíc může režiséra inspirovat ke společnému zkoumání možného použití nové architektury.
Budeme pokračovat ve stavění klasických hledišť, protože odpovídají určitým potřebám, avšak mnohostrannost a možnosti divadel, které jsou skutečně prázdnými místy s nekonečnými možnostmi adaptací, se budou stále více dostávat do popředí. Již v současné době hledají mladé divadelní společnosti v Kanadě mnohostranné divadelní scény, které oprošťují tvůrčí schopnosti od veškerých omezení. Je na nás, abychom prozkoumali možnosti nabízené tímto řešením a novou technikou, a současně podporovali vznik nových prací.
Vystavující umělci / ateliéry
[zobrazit vše
| skrýt vše]
- Murray Laufer
Další údaje: Murray Laufer je jedním z předních kanadských scénických výtvarníků. Po absolvování Ontarijské umělecké školy /Ontario College of Arts/, kde obdržel stipendium "Reeve and Son" za kreslení a malování, zahájil svou návrhářskou kariéru v divadle Crest. Navrhl mnoho festivalových sérií a zvláštních koncertů pro televizní společnost C.B.C, včetně vystoupení a Johnem Sutherlandem, Louisem Quilico, Renatou Tebaldiovou, Karlem Ančerlem a Seiji Ozawou. Jeho první práce pro kanadskou operní společnost /Canadian Opera Co./ zahrnovaly návrhy k Lásce ke třem pomerančům, Fideliovi, Louisi Rielovi, Bludnému Holanďanovi a Aidě. Jeho práce byly též reprezentovány na obou světových výstavách Expo '67 v Kanadě a Expo '70 v Japonsku. Vytvořil návrhy pro divadlo ve Stratford Avonu a pro festival v Charlottetownu. V uměleckém centru Svatého Vavřince /St. Lawrence Centre/ v Torontu pracoval na dílech Pan Puntila a jeho sluha Matt, Galileo, Electra, Dobrý muž ze Sečuanu ad. Jako držitel pamětní medaile u příležitosti stého výročí Kanady a studijní dotace kanadské rady byl Murray Laufer prvním návrhářem zvoleným do Královské kanadské akademie.
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
-
Bertolt Brecht: (Dobrý člověk ze Sečuanu),
0
-
: (Elektra),
0
-
Ludwig van Beethoven: (Fidelio),
0
-
Harry Somers: (Louis Riel),
0
-
Seán O'Casey: (Pluh a hvězdy),
0
-
Richard Wagner: (Soumrak bohů),
0
-
Béla bartók: (Zámek Modrovousův),
0
-
Nikolai Gogol: (Ženitba),
0
-
Bertolt Brecht: (Život Galileiho),
0
- Francois BARBEAU
Další údaje: Francois Barbeau se narodil v Montrealu v roce 1935. Po absolvování školy Sira George Williama /krásné umění/, studoval u Cotnoira Capponiho /řezbářství a návrhářstvl/. Věnuje se kostýmnímu návrhářství. Svoji kariéru zahájil v "Roulotte" pro Montreal City Parks, kde navrhl kostýmy pro některá představení. Na základě studijní dotace kanadské rady odešel do Evropy. Po návratu do Montrealu vyučoval na národní kanadské divadelní škole /National School of
Theatre of Canada/, a byl též zodpovědný za činnost kostymérské dílny této školy. Působil jako stálý návrhář kostýmů v divadle "Theatre du Rideau Vert". Současně byl zodpovědný za výrobu rekvizit a kostýmů v místní dílně. V roce 1971 se stal vedoucím návrhářského oddělení kanadské národní divadelní školy. Francois Barbeau spolupracoval během let s většinou divadelních společností v Montrealu: ze společností, pro které pracoval, jmenujme "Theatre du Nouveau Monde", "Egrégore", "Nouvelle Compagnie Théatrale", "Compagnie Jean Duceppe", "Theatre de Quat'Sous" atd. Pro divadlo "Theatre du Rideau Vert" vytvořil kostýmy pro více než 50 různých představení. Pracoval s více než třiceti režiséry a navrhl kostýmy pro více než 100 představení. Známým se stal rovněž díky své spolupráci s "Les Grands Ballets Canadiens", "Boston Ballet", "Harkness Ballet of New York", "Beer-Sheva Ballet of Israel", "Richard Kuch Company" atd. Francois Barbeau rozšířil své návrhářské schopnosti též do oblasti kinematografie, kde vytvořil kostýmy pro šest filmů a na třech z nich se podílel jako umělecký režisér. Za svoji práci pro filmy "Kamouraska" a "Elisa Horoscope" obdržel cenu kanadského filmu.
Obrázky z katalogu
Vystavené práce
-
L. Carroll: (Alenka v říši divů),
Théatre du Rideau Vert
1971
-
Jean Anouilh: (Becket),
Théatre du Riedau Vert
1971
-
Samuel Beckett: (Čekání na Godota),
Nouvelle Compagnie Théatrale
1971
-
Eugene Ionesco: (Macbeth),
Théatre du Nouveau Monde
1973
-
Carlo Goldoni: (Poprask na laguně),
Théatre du Rideau Vert
1971
- Ronald J. THOM
Další údaje: The Thom Partnership. Ronal J. Thom vytváří architekturu pro celou Kanadu ze své kanceláře v Torontu. Je držitelem cen za návrhářství v Kanadě a ve Spojených státech, a současně je činným spisovatelem a lektorem. Z posledních projektů jeho kanceláře jmenujme zoologickou zahradu pro město Toronto a "United World College" na ostrově Vancouver.
Obrázky z katalogu
- Peter SMITH
Další údaje: The Thom Partnership. Peter Smith se narodil ve Velké Británii, od roku 1959 pracuje v Kanadě a ve Spojených státech. Společně s Ronaldem Thomem byl zodpovědný za rozsáhlé práce pro EXPO '67 a několik hlavních universit a kolejí. Od roku 1973 navrhl P.Smith několik budov divadel v Kanadě a v současné době dokončuje komplex dvou divadel ve městě London v Ontariu.
Obrázky z katalogu