1975 » Japonsko » Scénická a kostýmní tvorba

JAPONSKO

Scénárista expozice: Shizuko Sato Katatani Japonskou scénografii lze zhruba rozdělit do dvou vývojových linií. První z nich, tradiční japonské drama kabuki, které přechází z generace na generaci, má svůj počátek v době okolo roku 1620. Původně byly hry kabuki inscenovány na jevišti otevřeném ze tří stran, podobném alžbětinské scéně z Shakespearových časů. V průběhu 18. a 19- století byla uniformní, standardní scéna kabuki obohacena o jeviště s horizontem a dekoracemi s možností proměn, rozmístěnými v jednom prostorovém plánu, daném obdélníkovým, na šířku orientovaným portálem. Zadní prospekt připomínal typické japonské svitkové malby. Druhou vývojovou linii reprezentuje moderní dramatické a scénické umění, které proniklo do Japonska začátkem 20. století z Evropy. Její scéna se zásadně liší od dekorace tradičního japonského dramatu, jehož vývoj nebyl dotčen cizími vlivy. Po více než sedmdesáti letech, které uběhly od prvního uvedení evropských her na japonské scéně, můžeme tuto linii rozdělit na dva časové úseky. V raném období, v letech 1900-1940, převládala snaha o nepodobu evropského divadelního umění. První japonské jevištní výpravy vznikly r. 1903 pro Orfea a Eurydiku a pro Othella. V r. 1920 bylo postaveno Malé divadlo Tsukiji, jehož jeviště bylo opatřeno kruhovým horizontem. Počátek jeho inscenační praxe lze charakterizovat jako období experimentálních pokusů, které byly poznamenány zkoušením různých stylů režie a jevištního výtvarnictví, od realismu MCHATu,přes expresionismus Maxe Reinhardta až po Mejercholdův konstruktivismus. V závěru třicátých let se v Japonsku představila řada evropských operních a baletních souborů. Válka však násilně ukončila toto období a její vliv citelně zasáhl do inscenační praxe. Teprve konec druhé světové války umožnil obnovení původní divadelní aktivity. Od r. 1945 začíná druhé část přerušené vývojové linie, která se od první zásadně liší podstatným rozšířením žánrů. K činohře přistupují opera, balet, muzikál, varieté atd. Je třeba poznamenat, že byť na jedné straně byla v rychlém sledu uváděna evropská klasická i avantgardní dramatická díla, vznikla na druhé straně rada nových japonských her, které čerpaly látku z místních zvyků, obyčejů a legend. Je pravda, že divadelní umění v Japonsku je v současné době velmi aktivní, ovšem nedostatečné státní finanční podpora představuje existenční hrozbu,postihující a brzdící většinu divadel s výjimkou těch, které jsou zaměřena především komerčně. Z těchto ekonomických důvodů je v posledních letech pro menší soubory prakticky nemožné obsáhnout větší šíři repertoáru. Pro současné scénografické tendence je typické, že opouštějí snahu o vytvoření bohatě dekorativní nebo realistické scény: objevují se náznakové scény, které využívají projekce nebo jednoduché kompozice a vycházejí z možností nových materiálů. Tento směr, který pracuje především s kostýmem a rekvizitou, není pouze východiskem z ekonomického tlaku, ale především dokladem pochopení současných dramatických požadavků. Scénografie zaznamenává neustálý vývoj a z tohoto důvodu jsou jevištní výtvarníci nuceni hledat nové výrazové možnosti, využívat nové materiály, prostředky a mechanismy.

Vystavující umělci / ateliéry

• Shogoro Motomiya

Další údaje: Narozen r. 1927; absolvent univerzity v Iwate. V současné době je členem jevištně technického výboru Svazu moderního divadla, profesorem na Institutu výtvarného umění Tama, členem Japonského institutu divadelní technologie a členem výboru J.A.D.C. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří scénické návrhy k Shakespearovu Richardu III. a Titu Andronikovi. Pro jeho dílo je příznačná snaha o vytvoření jednotné scény s důrazem na variabilnost složek. Zúčastnil se Pražského quadriennale 1967 a 1971.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• U. Betti: (Zločin na Kozím ostrově), 0
  
  
  
• : (Coriolanus), 0
  
  
  
• Setsu Asakura

Další údaje: Narozena r. 1922 v Tokiu. Pod vlivem svého otce, který byl jedním z nejslavnějších sochařů v Japonsku, začala svou uměleckou dráhu jako malířka.Vyučuje na Uměleckoprůmyslovém institutu v Kuwazavě. Mezi její nejvýznamnější scénické návrhy patří Molièrovy Učené ženy, Brechtova Matka Kuráž, Beckettovo Čekání na Godota, Sartrovy Špinavé ruce a J. Fukudy Kde je loupežník Hakamadare? V roce 1978 vytvořila scénu pro Médeiu v Divadle Nissei a pro Hamleta v Divadle Teigeki. V říjnu 1978 navrhla výpravu a současně režírovala hru Taeko Tomioky Sestry loutky, která byla hrána v OSA /New York, Santa Fé, San Francisco, Dallas/ a měla příznivý ohlas u kritiky. V představení hráli mimo jiné Kazuko Jošijuki, Nobuko Mijamoto a Magosaburo Juki. Je členkou Svazu jevištních.a televizních umělců, ITI a OISTT. Zúčastnila se Pražského quadriennale 1971 a 1975.

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• Williame Shakespeare: (Král Lear), Nissei Theatre 1975, Režisér: Yukio Ninagawa,
  
  
  
• : (Gobancho Yugiriro), Toyoko Theatre 1975
• Williame Shakespeare: (Romeo a Julie), Nissei Theatre 1974
  

  
  
  
• Seneca: (Médeia), Kinokuniya Hall 1975
  

  
  
  
• Shinji Itasaka

* 1929, Wakayama
Obor: scénograf
Další údaje: Vystudoval univerzitu v Kjoto, nyní přednáší scénografii na Art University v Ósace. Pracoval převážně pro Nové divadlo dramatu a Divadlo tradičního tance a jako výtvarník rozhlasového a televizního vysílání Yomiuri. Jeho uměleckou tvorbu je možno charakterizovat jako neorealistickou. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří výpravy k původním tancům a moderní dramatické tvorbě. Je členem Svazu jevištních a televizních umělců. Vystavoval na PQ 1971, 1975, 1983, 1987, 1991 a 1995.

Vystavené práce

• Kiyoshi Tsuchiya: (Řeka), Ósaka Yubin Hall 1975, Režisér: Tetsu Komatsu,
  
  
  
• Seiji Hoki: (Moderní tanec), Ósaka Sankei Hall 1974, Režisér: Seiji Hoki,
  

  
  
  
• Yutaka Shoji: (Mumyo Genji), Ashiya Runa Hall 1975, Režisér: Yutaka Shoji,
  
  
  
• : (Avalanche), Bunka Seijutsu Hall 1974, Režisér: Kaoru Fukisawa,
  
  
  
• Kaoru Kanamori

Další údaje: Bývalý ředitel Divadla Nissei, náměstek Společnosti Kanamori. Mezi jeho nejvýznamnější inscenační práce patří Cyrano z Bergeracu (1964), Undina (1965), Ďábel a pán Bůh (1965), Andromacha (1966), Skřivánek (1967), Král Lear (1967) a Trojská válka nebude (1969). Je členem vedení Svazu jevištních a televizních umělců, členem divadelní společnosti SHIKI, Divadelního svazu a Institutu divadelní technologie.

Vystavené práce

• : (Malíř Kinzo), National Theatre 1972
• : (Jak se vám líbí), Nissei Theatre 1974
• A. Lloyd Webber: (Jesus Christ Superstar), Sun Plaza Hall 1973, Režisér: Keita Asari,
  

  

  

  

  

  
  
  
• Giacomo Puccini: (Madame Butterfly), Ósaka Koseinenkin Hall 1974, Režisér: Reiji Mitani,
  

  

  

  

  
  
  
• : (Luminous Moss), Nissei Theatre Tokyo 1973
• : (Moment by Moment), Actor's Tehatre Tokyo 1971
  
  
  
• Shigeo Kawamori

Další údaje: Absolvoval fakultu estetiky na Císařské universitě. Pracuje v kostýmním odděleni Haiyuza. Mezi Jeho nejvýznamnější díla patří kostýmní výprava k Hamletovi, Žebrácké opeře a Figarově svatbě. Je členem Svazu Jevištních a televizních umělců.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• Maxim Gorkij: (Na dně), Toyoko Theatre 1975, Režisér: Toshikiyo Masumi,
  

  

  

  

  

  
  
  
• Chikao Tanaka: (Vlak jménem čas), Haiyu-za Theatre 1975, Režisér: Chikao Tanaka,
  
  
  
• Takehisa Magofuku

Další údaje: Absolvoval průmyslovou školu v Tokiu. Pracoval u Japonské rozhlasové a televizní společnosti; nyní je svobodným jevištním výtvarníkem. Mezi jeho významná díla patří jevištní návrhy ke hrám Nejsme andělé a k Čápovi. Jeho dílo je charakterizováno výrazným jevištním realismem.

Vystavené práce

• Hisashi Inoue: (Sladkosti a žerty až pak), Theatre Echo 1975, Režisér: Kazuo Kumakura,
  

  

  
  
  
• : (Iluze o sjednosení rodiny), Togei Gekijo 1975
• Minoru Betsuyaku: (Žlutá neděle), Theatre Green 1975, Režisér: Shinichi Segawa,
  
  
  
• Kotaro Maki

Další údaje: Narozen r. 1909 v prefektuře Ibaragi. Po dokončení studií na Akademii výtvarných umění v r. 1934, kde se věnoval hlavně malířství, začal pracovat jako kostýmní výtvarník. Nyní pracuje pro největší japonskou filmovou a divadelní společnost Toho jako hlavní kostýmní výtvarník. Mezi jeho nejvýznamnějsí díla, zvláště po druhé světové válce, patří kostýmní návrhy pro broadwayské muzikály, které se hrají v Japonsku, např. pro Šumaře na střeše. Je členem Svazu jevištních a televizních umělců a OISTT. Zúčastnil se Pražského quadriennale 1971.

Vystavené práce

• Williame Shakespeare: (Sen noci svatojánské), Tokyo Imperial Theatre 1975, Režisér: John David,
  

  

  

  

  

  

  

  

  

  
  
  
• Hachiro Nakajima

Další údaje: Narozen 1923 v Tokiu. Od 1946 scénograf jevištní výtvarné laboratoře Kisaku Ito. Navrhuje scény pro tradiční japonské divadlo, včetně kabuki. Zúčastnil se PQ 1971, 1975, 1979 a 1983.

Vystavené práce

• : (Chrám divokých hus), Nissei Theatre 1972
• : (Klaunova píseň), Imperial Theatre 1974
• : (Vzdálené je mé město), Nissei Theatre 1974
• : (Příběh hradní věže), Toyoko Theatre 1974
• : (Věk tajfunů), Kabukiza 1975
• Williame Shakespeare: (Sen noci svatojanské), Imperial Theatre 1975, Režisér: John David,
  
  
  
• : (Já jsem Tenichibo), Meijiza 1975
• Kyoko Nishimura

Další údaje: Narozena r. 1931; po absolvování studia na Univerzitě výtvarných umění v Kyotu r. 1955 se stala členkou výtvarného oddělení Rozhlasové a televizní společnosti Yomiuri. K jejím významným pracím patří kostýmní návrhy pro Shakespearova Kupce benátského, Ibsenovu Heddu Gablerovou a Takeo Taguchiho hru Kenjo Katagi /Cesta moudré ženy/. Vytváří kostýmy i pro moderní balet a její návrhy jsou charakteristické tím, že přizpůsobuje tradiční japonský oblek pro tanečníky a modernizuje ho. Je členkou Svazu jevištních a televizních umělců a OISTT. Zúčastnila se Pražského quadriennale 1971.

Vystavené práce

• Seiji Hoki: (moderní tanec), Ósaka Sankei Hall 1974, Režisér: Seiji Hoki,
  

  

  

  
  
  
• Otoya Oda

Další údaje: Narozen r. 1920 v Tokiu; v r. 1941 absolvoval tokijskou Akademii výtvarných umění. Jako jevištní výtvarník začal pracovat v r. 1947. Získal Divadelní cenu Mainichi a cenu Ito Kisaku. Je členem Svazu jevištních a televizních umělců a OISTT. Pro jeho scénografické dílo je příznačný historický detail, v němž jsou zhodnoceny tradiční motivy. Vytváří scénické návrhy k hrám kabuki, ke klasickému japonskému dramatu a k hrám západního typu. Zúčastnil se Pražského quadriennale 1971.
• Eiji Tahara

Další údaje: Narozen r. 1941; absolvoval Univerzitu výtvarných umění v Musashinu. V současné době je šéfem výpravy Japonské televizní společnosti, členem Japonského institutu pro divadelní technologii a členem výboru J.A.D.C. Jeho nejvýznamnější prací jsou jevištní návrhy k Shakespearovu Richardu III. Pro jeho dílo je příznačná snaha o ztvárnění symbolické scény. Zúčastnil se Pražského quadriennale 1971.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• : (Labutí jezero), 0
• Tatsuo ICHIJO

Další údaje: Narozen r. 1924, absolvoval odbornou školu v Yasudě. Je členem Svazu jevištních a televizních umělců a OISTT.

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Zrzek), Sabo Kaikan 1971
• : (Ve stínu doliny), Kinokuniya Hall 1972
• : (Vzpomínka na dva pondělky), Sabo Kaikan 1973
• : (Otevřte bránu), Kinokuniya Hall 1973
• : (Epizoda), Sabo Kaikan 1971
• : (Soutěska Nomugi), Sabo Kaikan 1971
• Kumaji KUGIMACHI

Další údaje: Narozen r. 1906. Specializuje se na scénické výpravy klasických her kabuki. Je členem Svazu jevištních a televizních umělců a OISTT.

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• Mokuami Kawatake: (Mekura Nagaya Umega Kagatobi), National Theatre 1975
  

  

  

  

  

  
  
  
• Kappa Senoh

* 1930, Hyogo
Obor: scénograf
Další údaje: Vystavoval na PQ v letech 1975, 1991, 1995.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• R. Leoncavallo: (Komedianti), Tokyo Bunka Kaikan 1975, Režisér: Masayoshi Kuriyama,
  
  
  
• Senkichi UCHIYAMA

Další údaje: Narozen 1929. Jevištní výtvarník. Pracuje převážně pro Divadlo tance a dramatu v Nagoji. Zúčastnil se PQ 1983.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• Minoru Nishizawa: (Rozpaky nad 20. stoletím), Aichi Prefecture Bunka Kaikan 1972, Režisér: Kazuya Shimada,
  

  

  
  
  
• Kiichi Ohhashi: (Milenci na mléčné dráze), Aichi Prefecture Bunka Kaikan 1974, Režisér: Hajime Ura,
  

  

  

  

  
  
  
• : (Mše), Nagoya Shimin Kaikan Large Hall 1975
• Sumako Fukao, Yasuko Nakajima: (Žena hrající na flétnu), Nagoya Shimin Kaikan Medium Hall 1975, Režisér: Yosei Yamaji - choreographer,
  

  
  
  
• Šigeo Okajima

* 1927, Tokyo
Obor: scénograf
Další údaje: Jevištní výtvarník, spolupracuje s Tokyo Engeki Ensemble. Vystavoval na PQ 1983, 1987 a 1991.

Vystavené práce

• Shunsuke Katsuyama: (Modré bylo moře Kazanashi), Haiyu-za Theatre 1973, Režisér: Masami Uriu,
  

  
  
  
• Tomoyashi Murayama: (Bídníci), Toshi Centre Hall 1973, Režisér: Tomoyashi Murayama,
  
  
  
• Mario Flatti-Haruhiko: (Cybelina neděle), Haiyu-za Theatre 1975, Režisér: Shunichi Nakamura,
  

  
  
  
• : (Loď pro lov krabů), Yomiuri Hall 1975