PQ 2015
Novinky
SHAREDSPACE 2013 - 2016
Výzkumný a umělecký projekt nabízí sympozia, workshopy i výstavy v jedenácti zemích světa.
STUDENTSKÉ PROJEKTY
Mezinárodní soutěžní výstava uměleckých škol z celého světa a vzdělávací projekt SpaceLab.
PŘEDMĚTY
Rekvizity a jejich příběhy, to je hlavní téma výstavy Předměty otevřené individuálním umělcům.
1967 » Jugoslávie » Scenografická a kostýmní tvorba
Kurátor: | Miroslav Krejčik |
Autoři tématu: | Mileta Leskovac |
Jugoslávie
Jugoslávskou divadelní tvorbu reprezentuje na I. pražském quadriennale středisko divadelní dokumentace Sterijino Pozorje, jehož pracovníci navrhli a zorganizovali soutěžní expozici. Exponáty samotné nevyžadují komentář; domníváme se však, že tím, že seznámíme diváka Pražského quadriennale s náplní práce ústavu, který výstavu navrhoval a tím i nepřímo s organizací a stavem divadelního života v Jugoslávii, zpřístupníme mu naši expozici a její zázemí. Středisko divadelní dokumentace Sterijino Pozorje bylo založeno v Novém Sadu r. 1956 k 150. výročí narození a 100. výročí úmrtí J. S. Popoviče s cílem podpořit rozvoj jugoslávské dramatické tvorby, podílet se na pokroku současného divadla a studovat jeho problematiku. Každoročně v květnu se konají v Novém Sadu soutěže nejlepších divadelních inscenací Jugoslávie v oblasti národního repertoáru. Hry zahrnují každý rok, v určitém cyklu, tři mezinárodní triennale: divadelní fotografie, scénografie a divadelního kostýmu, divadelní knižní a časopisecké produkce. Středisko divadelní dokumentace Sterijino Pozorje shromažďuje, publikuje a studuje divadelní dokumenty, týkající se současného jugoslávského i světového divadla. Vydává jugoslávskou revui divadelního umění Scéna a v edici Dramatické spisy vydává eseje, studie a články. Vydává pravidelně texty jugoslávských dramatiků, které získaly Sterijovu cenu. Soutěžní expozice na I. pražském quadriennale obsahuje grafické znázornění všech profesionálních divadel v Jugoslávii, výběr nejlepších divadelních plakátů, kostýmní návrhy z národního repertoáru ve formě kreseb a manekýnů a cenami odměněné jevištní návrhy jugoslávských autorů.
Vystavující umělci / ateliéry
[zobrazit vše | skrýt vše]- Zvonimir Agaba
- Zvest Apollonio
-
: (Orfeus),
Mestni Oder Koper
1966
- Alenka Bartl
-
: (Marat-Sade),
Slovensko narodno gledališče
1966
- Miomir Denic
-
: (Don Quijote),
Narodno pozorište
1966
-
: (Kníže Igor ),
Narodno pozorište
1955
- Ernest Franc
- Mija Jarč
- Božana Jovanovič
-
: (Maxim Crnojevič ),
Narodno pozorište
0
- Sveta Jovanovič
- Marija Kobi
- Inga Kostinčer
- Branko Kostovski
-
: (Trojanky),
Dramski oml. teater
1966
- Živorad Kukic
-
: (Caesar ),
Atelje
1964
- Slavica Lalicki (Slavica LALICKI-POSAVEC)
-
: (Když žena oněmí ),
Atelje
1962
-
: (Misantrop),
Narodno pozorište
1965
- Vladislav Lalicki
-
: (Mrtvé duše ),
Jugoslovensko dramsko pozorište
1965
-
: (Podivná země ),
Narodno pozorište
1967
-
: (Když žena oněmí ),
Atelje
1962
- Janez Lenassi
- Mileta Leskovac
-
: (Kacíř),
Srpskonarodno pozorište
1965
-
: (Nešel tudy mladý člověk? ),
Srpsko narodno pozorište
0
- Stefan Maksimović
-
: (Juno a páv ),
Srpsko narodno pozorište
1962
- Vladimir Marenić
-
: (Čaroděj ),
Narodno pozorište
0
-
: (Mistr Hanuš ),
Narodno pozorište
1965
- Saša Pavlič
- Rada Petrova Malkič
- Miše Račić
- Vladimir Rebezov
-
: (Směšná preciézka ),
Narodno pozorište
1965
-
: (A co láska ),
Narodno pozorište
1967
- Dušan Ristić
-
: (Negro spirituals ),
Narodno pozorište
1967
-
: (Herakles ),
Narodno pozorište
1958
- Nada Souvan
- Vladimir Spasić
-
: (Jeskyně),
Narodno pozorište
1965
-
: (Budete žit jako prasata ),
Narodno pozorište
1967
- Mara Trifunović-Finci
-
: (Větrná růžice ),
Atelje
1960
- : (Exulanti), Atelje 1962
-
: (Nedorozumění),
Atelje
1960
- Uroš Vagaja
-
: (Tango ),
Slovensko narodno gledališče
1965
- Dorian Sokolić
-
: (Trubadúr),
Operni festival
0
-
: (Král Lear ),
Narodno kazalište
0
-
: (Raněný pták ),
Narodno kazalište
0
- Ružica Nenadović-Sokolić
-
: (Banovič Strahinja),
Narodno kazalište
0
-
: (Kníže Igor ),
(Operní festival),
0
-
: (Turandot ),
(Operni festival ),
0
Další údaje: Absolvent uměleckoprůmyslové školy v Záhřebu. Od r. 1924 pracuje v Ústředním divadelním souboru ZAVNOH. Navrhl asi 100 výprav, většinou pro Chorvatské národní divadlo, kde je šéfem výpravy. Roku 1956 získal Cenu města Záhřebu za výpravu k Brittenově opeře Peter Grimes a r. 1959 Federální cenu za výpravu ke hře M. Božce Ústup.
Obrázky z kataloguDalší údaje: Narozen r. 1935 v Koperu, absolvoval Akademii výtvarných umění v Lublani u prof. Stupicy. Vystavoval jako scénograf a grafik na výstavě Práce mladých v Bělehradě r. 1959, r. 1963 na Výstavě mladých v Albisole Marini v Itálii, r. 1965—1966 se účastnil výstavy jugoslávské grafiky v Praze, Budapešti, Sao Paulo, Hondurasu, Mar del Plata, Nicochei. Roku 1966 obeslal Mezinárodní triennale jevištního výtvarnictví v Novém Sadu, IV. biennale jugoslávské grafiky v Záhřebu, Biennale mladých v Rjece. Roku 1959 získal cenu za grafiku v expozici Mladí umělci a jejich díla v Bělehradě, r. 1964 malířskou cenu Prešern na Akademii výtvarných uměni v Lublani a r. 1966 1. cenu extempore za maliřské dílo v Piranu.
Obrázky z kataloguVystavené práce
Další údaje: Narozena 1930 v Lublani. Kostýmní výtvarnice. Profesorka Univerzity v Lublani (Akademie divadla, rozhlasu, filmu a televize). Vystavovala na PQ 1967, 1971, 1975, 1979, 1983, 1987 a 1991.
Obrázky z kataloguVystavené práce
Další údaje: Narozen r. 1913 v Bělehradě. Malířskou průpravu získal v ateliérech profesorů M. Petroviče. a J. M. Bijeliče. Bělehradskou Divadelní akademii ukončil r. 1934. Jako malíř-scénograf debutoval r. 1936 v Národním divadle v Bělehradě. V letech 1944—1950 byl uměleckým šéfem Ústředního studia jugoslávského státního filmu. Realizoval okolo 650 výprav pro činohry, opery i balety a výtvarné návrhy asi pro padesát filmů. V zahraničí se osvědčil jako tvůrce specifického stylu pro velké slovanské opery, díla ˇČajkovského, Prokofeva, Borodina, Rimského-Korsakova, Mussorgského a Janáčkovu Káťu Kabanovou, které inscenoval v Mnichově, Athénách, Barceloně, Římě, Palermu, Katánii, Janově, Ferraře, Modeně, Terstu, Sofii, Káhiře a dalších městech. Získal cenu Sterijino pozorje r. 1964 a 1969, cenu za nejlepší jevištní realizaci v letech 1968 a 1970. Roku 1949 obdržel Cenu Federace a v letech 1957, 1958 a 1963 v Pulji Zlatou arénu za práci pro film. Intenzívně se věnuje architektuře a zdokonalení filmové a divadelní techniky. Podílel se na vybudování prvního studia jugoslávského filmu a založil několik experimentálních a letních scén. Jeho posledním dílem je Městské divadlo Kruh 101, jehož brány se otevřely 10. prosince 1970.
Obrázky z kataloguVystavené práce
Další údaje: Narozen r. 1906 v Podgorje na Krasu. Od r. 1933 pracuje jako scénograf ve Slovinském národním divadle, kde vypravil na 350 her. Během tohoto období zastával funkci technického šéfa opery i činohry. Uvedl do slovinské scénografie moderní výtvarnou problematiku, především symbolismus, kterou však nepřeváděl mechanicky z malířské oblasti. Roku 1949 obdržel cenu Prešernovo nagrado za výpravy ke hrám Komedianti z Kranj a Fidelio.
Obrázky z kataloguDalší údaje: Narozena r. 1911 v Lublani, vystudovala v Brně. Vede kostýmní oddělení Slovinského národního divadla v Lublani. Pracuje pro film a televizi. Zúčastnila se výstav organizovaných Svazem slovinských uměleckých řemesel. Za své práce obdržela národní cenu Prešernova nagrada.
Obrázky z kataloguDalší údaje: Narozena r. 1932 v Bělehradě, absolventka speciálky prof. M. Šerbana na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Studovala kostýmní tvorbu u prof. Kolina na pařížské Akademii výtvarných umění. Je stálým spolupracovníkem Národního divadla v Novém Sadu, Národního divadla, divadla Savremeno pozorište v Bělehradě a divadla Atelje 212.
Obrázky z kataloguVystavené práce
Další údaje: Narozen 1927. Scénograf Lublaňské televize, spolupracuje s divadly. Zúčastnil se Pražského quadriennale 1979.
Obrázky z kataloguDalší údaje: Narozena r. 1929 v Lublani. Absolvovala Uměleckou školu v Bělehradě. Pracuje jako kostýmní výtvarnice v lublaňské televizi. Od r. 1953 vytvořila kostýmní návrhy pro více než 150 inscenací v řadě divadel v Jugoslávii, Itálii a Československu. Podílela se na tvorbě několika slovinských filmů a na více než 100 televizních show. V r. 1972 získala Cenu Borštnik. Zúčastnila se Pražského quadriennale 1967.
Obrázky z kataloguDalší údaje: Absolventka Školy umění ve Štýrském Hradci. Od r. 1947 pracuje jako kostýmní výtvarnice v Chorvatském národním divadle v Záhřebu. Získala Zlatý vavřín na Festivalu malých scén v Sdarajevu za kostýmy k Hrističově hře Orestes.
Obrázky z kataloguDalší údaje: Narozen 1924 ve Skopji. Od 1952 pracuje jako scénograf v Makedonském lidovém divadle ve Skopji. Vystavoval na PQ 1967, 1971, 1975 a 1979.
Obrázky z kataloguVystavené práce
Další údaje: Narozen r. 1933 v Bělehradě, r. 1956 dokončil studium scénografie na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Bělehradě a byl angažován Národním divadlem v Mostaru. Od roku 1965 je asistentem na katedře scénografie Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Bělehradě. Až dosud navrhl více než 250 jevištních výprav pro činohru, operu, balet a musical. Spolupracuje s bělehradskými divadly, divadlem v Novém Sadu, Niši, Mostaru a Tuzle, s jugoslávskou televizí a filmem.
Obrázky z kataloguVystavené práce
Další údaje: Narozena 1937 v Požarevaci. Kostýmní výtvarnice. Zúčastnila se Pražského quadriennale 1967, 1971, 1975, 1979 a 1987.
Obrázky z kataloguVystavené práce
Další údaje: Narozen 1935 v Šabacu. Od 1962 pracuje jako scénograf Jugoslávského činoherního divadla v Bělehradě. Vystavoval na PQ 1967.
Obrázky z kataloguVystavené práce
Další údaje: Narozen r. 1927 v Opatii, r. 1952 absolvoval Akademii výtvarných uměni v Lublani. Je iniciátorem a tvůrcem uměleckého manifestu „Forma viva" z r. 1961. Účastnil se několika mezinárodních sochařských symposií: r. 1959 a 1966 v Rakousku, r. 1961 v Německu, r. 1962 v Izraeli a Jugoslávii a r. 1966 v Československu. Je autorem pomníků v Nové Gorici, Bohinji, Cerknu, Mirně a Ilirské Bistrici (mezi I. 1960-1965). Vystavoval r. 1957 v Kranj, r. 1958 v Lublani a Koperu a 1960 v Slovenj Gradec. Od r. 1962 pracuje jako jevištní výtvarník. Téhož roku získal první cenu Sterijino Pozorje za své výpravy.
Obrázky z kataloguDalší údaje: Narozen r. 1924, absolvent Umělecko-průmyslové školy v Novém Sadu. Navrhl kolem sta výprav, z nichž nejdůležitější jsou ke hře J. S. Popoviče Směšná Preciézka, k H. Ibsenově Noře, ke hře K. Odaka Dorisa tančí, St. Mrase Kacíř, K. Trifkoviče Nikdy spokojena, k Shakespearovu Večeru tříkrálovému, k 0'Neillovu Měsíci pro smolaře a ke Koschově hře Velký Mack. Zúčastnil se mezinárodní výstavy jevištního výtvarnictví v Curychu. Za výpravu k Trifkovićově hře mu byla udělena cena města Nový Sad. Pracuje jako jevištní výtvarník Srbského národního divadla v Novém Sadu.
Obrázky z kataloguVystavené práce
Další údaje: Narozen r. 1910 v Novém Sadu, absolvent Akademie výtvaných umění v Bělehradě. Je scénografem Srbského národního divadla v Novém Sadu. Vystavoval v Bělehradě, Novém Sadu a Lublani, účastnil se mezinárodní výstavy jevištního výtvarnictví v Curychu a Mnichově. Navrhl přes 120 výprav, spolupracuje s polským, sovětským a bulharským divadlem. Roku 1959 získal Cenu Sterijino pozorje za výpravu k Vojnovičově hře Maškaráda v podkroví a r. 1966 Říjnovou cenu za výpravu k Orffově Chytračce.
Obrázky z kataloguVystavené práce
Další údaje: Narozen r. 1921 ve Slavonské Pozege. Jevištní výtvarnictví studoval u prof. Milenko Serbaňa a malířství u prof. Ivana Tabakoviče. Je scénografem Národního divadla v Bělehradě. Navrhl více než 170 jevištních a asi 35 kostýmních výprav. Vystavoval v Jugoslávii i v zahraničí. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří jevištní návrhy k Nebeskému regimentu D. Leboviče a Obrenoviče, k Tetované růži Tennessee Williamse, k G. Verdiho Nabuccu a Aidě, k Haleluja od D. Leboviče, k Čajkovského opeře Mazeppa, k Anouilhovu Becketovi, ke Glinkově Ivanu Susaninovi, k Barraultovu Rabelaisovi a dalším. Ve své tvorbě používá nejrůznějších malířských technik. V r. 1957 byl vyznamenán cenou Sterijino pozorje za výpravu k Nebeskému regimentu, v r. 1965 a 1968 cenou ULUPUS za scénografické návrhy, cenu Říjnového salónu získal v r. 1966 za návrh scény ke hře Mistr Hanuš, v r. 1969 byl vyznamenán cenou k 100. výročí založení Národního divadla v Bělehradě za výpravu ke hře Podvod a v r. 1970 Cenou scénografie divadel Vojvodiny za Shawova Pekelníka.
Obrázky z kataloguVystavené práce
Další údaje: Narozena r. 1930 v Lublani, absolventka Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Bělehradě. Pracuje pro divadlo a televizi, je módní návrhářkou. Jako členka Svazu slovinských umělekých řemesel vystavovala v Lublani, Mariboru, Bělehradě a Novém Sadu.
Obrázky z kataloguDalší údaje: Narozena r. 1930 ve Skopje, kde absolvovala Školu umění (prof. N. Martinovski a L. Ličenovski) a r. 1955 Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Záhřebu. Od r. 1955 pracuje jako kostýmní výtvarnice pro Národní divadlo ve Skopje, pro televizi a divadlo pro mládež. Roku 1966 se zúčastnila Mezinárodního triennale jevištního a kostýmního výtvarnictví v Novém Sadu a téhož roku získala Cenu Svazu makedonských průmyslových výtvarníků za návrhy kostýmů k Verdiho opeře Nabucco. Je kandidátkou Říjnové ceny za kostýmní výpravu ke hře Šalomoun od P. Milosavljeviče.
Obrázky z kataloguDalší údaje: Narozen r. 1921 v Dubrovníku, jeho studium architektury v Bělehradě bylo přerušeno válkou. Od r. 1939 pracuje jako scénograf, nejdříve v Národním divadle v Dubrovníku, pak v činoherním divadle v Záhřebu. Pracoval především pro záhřebská divadla: Chorvatské národní divadlo, Divadlo komedie, Záhřebské pionýrské divadlo. Spolupracuje s divadly v Osijku, Splitu, Subotice, Tuzle, Titogradu, Mostaru a v Celje, s jugoslávskou televizí a Dubrovnickými letními hrami.
Obrázky z kataloguDalší údaje: Narozen r. 1921 ve Smederovu. Roku 1942 absolvoval Uměleckoprůmyslovou školu v Bělehradě, kde studoval malířství u prof. I. Tabakoviče a scénografii u prof. M. Serbana. Pracuje jako scénograf Národního divadla v Zrenjaninu. Vypravil asi 400 her a navrhl kolem 100 kostýmů. Vystavoval doma i v zahraničí. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří výprava ke hrám: M. Gorkého Měšťáci (vyznamenaná cenou v r. 1959), B. Nušiče, Truchlící pozůstalí (vyznamenaná cenou v r. 1963), Borislava Mihajlović - Mihize, Velitel Seiler (vyznamenaná cenou v r. 1967) a další.
Obrázky z kataloguVystavené práce
Další údaje: Narozen r. 1913 v Komlosul-Mare v Rumunsku. Po absolutoriu na bělehradské Akademii výtvarných umění studoval od r. 1945 v Paříži a v r. 1952 v Londýně, kde se specializoval na jevištní a kostýmní výtvarnictví. Vytvořil řadu jevištních i kostýmních výprav pro bělehradská divadla, pro Národní divadlo, Dramatické divadlo, Současné divadlo, Divadlo pro děti Božko Buha a pro divadla ostatních republik, v Záhřebu, Lublani, Novém Sadu, Sarajevu a Mostaru. Jako host navrhl scénu i kostýmy pro bruselskou a vídeňskou operu, pro mezinárodní baletní festival v Edinburgu, pro římskou Operu a Národní divadlo v Bukurešti. Z nejdůležitějších představení jmenujeme Stravinského Orfea, Bartókova Podivuhodného mandarína, Montherlantovu Královnu smrti, Shakespearovu Zimní pohádku a další. Cenou Sterijino Pozorje byly vyznamenány jeho kostýmní návrhy v r. 1966, cenou Říjnového salónu scénické návrhy v r. 1969 a v r. 1970 Říjnovou cenou umění a vědy na výstavě Jeviště a kostýmy v bělehradském Muzeu dekorativních umění.
Obrázky z kataloguVystavené práce
Další údaje: Narozena r. 1914 v Postojné, studovala v Paříži Školu módní kresby, nyní pracuje jako svobodná umělkyně. Pracovala jako kostymérka pro slovinská divadla a především pro film. Jako členka Svazu Slovinských uměleckých řemesel vystavovala v Lublani, Mariboru a Novém Sadu.
Obrázky z kataloguDalší údaje: Narozen r. 1930 nedaleko Pirotu. V letech 1948-53 studoval na Škole užitých uměni v Novém Sadu. pracuje jako scénograf v Národním divadle v Somboru. Několikrát vystavoval na UPIDIV doma i v zahraničí, od roku 1962 je členem UPIDIV. Získal čtyři ceny za scénografii.
Obrázky z kataloguVystavené práce
Další údaje: Narozena v Bělehradě, r. 1947 absolvovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. Pracuje jako kostýmní výtvarnice pro řadu jugoslávských, především bělehradských divadel. Zúčastnila se řady zahraničních výstav, především v Rakousku, Belgii a Itálii. Je stálou spolupracovnicí jugoslávské televize a filmu.
Obrázky z kataloguVystavené práce
Další údaje: Narozen r. 1920 v Lublani, vystudoval architekturu na lublaňské universitě. Spolupracuje se Slovinským národním divadlem, se slovinskými divadly v Mariboru, Celje a v italském Terstu. Jeho hlavní profesí je grafika a knižní úpravy. Vystavoval v Polsku, Sovětském svazu, Německu. Národní cenu Prešernova nagrada obdržel v r. 1968, cenu Sterijino pozorje v Novém Sadu v r. 1967 a cenu Triennale jevištního a kostýmního výtvarnictví v Novém Sadu v r. 1969.
Obrázky z kataloguVystavené práce
Další údaje: Narozen r. 1928 v Zemunu, absolvent bělehradské Vysoké školy uměleckoprůmyslové, roku 1959 studoval v Paříži. Je členem Národního divadla ve Rjece. Své nejlepší výpravy navrhoval pro divadlo v přírodě. Pro Operní festival v Opatii navrhoval výpravy k Aidě, Knížeti Igorovi, Troubadourovi a Turandot. Získal pětkrát cenu za své jevištní realizace a několikrát za svou grafickou práci a návrhy plakátů.
Vystavené práce
Další údaje: Narozena r. 1933 ve Valjevu, absolvovala bělehradskou Akademii výtvarných umění v r. 1954. Je stálou členkou Národního divadla v Rjece, pohostinsky pracuje pro divadla v Bělehradě, Záhřebu, Lublani, Mariboru, Osijeku a Novém Sadu. Vyniká zvláště v návrzích kostýmů pro velké opery, zdůrazňuje prázdnotu jevištního prostoru. Opery Kníže Igor a Turandot byly podle jejích návrhů provedeny na operním festivalu v Opatii. Její dílo bylo vyznamenáno cenou města Rjeky za kostýmní návrhy a cenou I. Triennale jevištního a kostýmního výtvarnictví v Novém Sadu.
Vystavené práce
pq@pq.cz | tel.: +420 224 809 102 | Používáme redakční systém Vizus CMS