PQ 2015

Novinky

Pražské Quadriennale scénogravie a divadelního prostoru Zpět na hlavní stranu Služby PQ 2015
PQ E-Scenography PQ Logo

Zpět

1967 » Bulharsko » Scenografická a kostýmní tvorba

Kurátor:Georgij Karakašev
Autoři tématu:Ivan Jordanov, Kiril Nedelčev

Bulharsko

V samých základech současné bulharské scénografie jsou dva vývojové proudy. Jeden vychází z jevištního iluzionismu, druhý z dekorativní symbolistické a konstruktivistické stylizace, mezi nimiž je řada mezistupňů. Jevištní iluzionismus začíná v bulharském divadle v 70. letech minulého století a dosáhl vrcholu v díle malíře AI. Milenkova. Modernější scénografieké názory se začaly uplatňovat teprve ve dvacátých letech, aby v následujícím desetiletí dosáhly již skvělých výsledků. K stoupencům moderního divadla patří malíři: zasloužilý umělec I. Penkov, P. Georgijev, I. Milev, zasloužilý umělec A. Popov, zasloužilý umělec profesor G. Karakašev, Něva Tucuzova, Nikola Tucuzov, P. Kartčovski, E. Vachtenko. Po r. 1944, po socialistické revoluci v Bulharsku, byla jejich koncepce dovršena. Bylo to především v prvním období tohoto nového vývojového úseku, v letech 1944—1949, kdy se bulharská scénografie a všichni zde jmenovaní umělci aktivně podíleli na budovatelském díle. V druhém období, v letech 1948—1954, ovládla bulharské divadlo nová vlna iluzionismu, která pronikla i do děl scénografů, i když jim byla v podstatě vždy cizí. Iluzionistická dekorace byla pokládána za jedinou možnost realismu. Tento omyl byl překonán krátce potom, kdy na kolbiště vstoupili noví nadaní scénografové jako Ruskov, Mar. Popova, V. Následnikova, Miša Popova, M. Načeva, A. Mitev, M. Michajlov, Sv. Nedelčeva, K. Nedelčev, G. Nožarov, J. Avdalla, T. Dimitrov, St. Savov, arch. I. Conev a další. Třetí období je charakterizováno upevněním scénických konvencí realistického procesu. Bulharská scénografie sledovala tvůrčí objevy moderního světového divadla. Na této modernizaci se aktivně podíleli mladí bulharští výtvarníci. Souběžně se starší generací se vrátili k novému řešení problémů jevištního prostoru, k dekorativní interpretaci a k vyjádření forem, barev a světla, k použití symbolu, hledajíce možnosti zvýšené dynamiky. Vyvstal problém charakteristických rysů národní scénografie. Projevil se všeobecný zájem o původní scénografické řešení a o jevištně technické problémy. Tento zájem našel své filosofické a scénické oprávnění v „upřímném divadle". Během tohoto tvůrčího hledání vynikli především scénografové z řad příslušníků mladé generace: K. Radev, A. Stojčev, S. Genov, M. Mladenov, G. Ivanov, T. Stanilov, D. Petrov, Ch. Todorov.


Vystavující umělci / ateliéry

[zobrazit vše | skrýt vše]
  • Jacques Avdalla
  • Lilian Angelova
  • Ivan Conev
  • Radostin Čomakov
  • Anton Gukov
  • Ivan Jordanov
  • Kiril Nedelčev
  • Georgij Karakašev
  • Jana Karaslavova
  • Milka Načeva
  • Venera Naslednikova
  • Nikolaj Nikolov
  • Georgij Nožarov
  • Dobromir Petrov
  • Asen Popov
  • Lili Popova
  • Mariana Popova
  • Míša Popova
  • Konstantin Radev
  • Jevgenija Rajeva Borsova
  • Peťar Ruskov
  • Stefan Savov
  • Emil Kostov Stefanov (Emil Stefanov)
  • Asen Stojčev
  • Christo Todorov
  • Ivan Ikonomov
  • Michail  Michajlov (Michail Michajlov)
cz / en