1967 » » Výstava československé scénografické a kostýmní tvorby

Československo

Československá scénografie se představila světové veřejnosti v kompaktním historickém přehledu na saopaulském biennale v roce 1959 a řadou monografických výstav, věnovaných dílu Vlastislava Hofmana, Františka Tröstra, Josefa Svobody, Jana Sládka, Josefa Gabriela, Ladislava Vychodila a dalších a dalších našich významných výtvarníků, téměř ve všech evropských a zámořských kulturních centrech. Vše, co mohlo být řečeno k jejímu historickému vývoji, bylo tedy již řečeno, a domníváme se proto, že mnohem důležitější je zmínit se alespoň několika slovy o stavu, tendencích a problematice současné tvorby, které byly rozhodujícím kritériem pro posouzení hodnoty jednotlivých prací i pro koncepci přítomné výstavy. Celkový obraz československé expozice - a to je nutno hned v úvodu připomenout - je do jisté míry zkreslen mimosoutěžní účastí tří našich předních výtvarníků, Františka Tröstra, Josefa Svobody a Ladislava Vychodila. Dalším důvodem pak je, že československá expozice jako celek byla vyňata z mezinárodní konkurence a může soutěžit s ostatními státními expozicemi jen neoficiálně. V důsledku toho má spíše charakter přehlídky a navazuje bezprostředně na tendence, kterými byla vyznačena I. celostátní přehlídka československého jevištního výtvarnictví, uspořádaná v roce 1960 v Brně. Rozhodně tato expozice nepatří do oné řady výstav, které byly určeny pro Biennale divadla v Sao Paulu, pro které bylo příznačné zaměření k určitému aktuálnímu tématu, ve kterém jednotlivé exponáty fungují jako doklady těchto tendencí, nikoli jako exponáty samy o sobě. A právě tímto momentem se přítomná expozice nebezpečně přibližuje „malířským" výstavám a jednotlivě exponáty se dostanou, téměř proti své vůli, do polohy obrazů, která je pro ně nepřijatelná. To jsou dva „nedostatky" této expozice, které byly vyvolány objektivními příčinami a o kterých bylo nutno se zmínit dříve, než přistoupíme k sledování vlastního dění v současné scénografické oblasti. Analýzou můžeme zjistit v současné scénografické tvorbě dva hlavní názorové proudy: první z nich téměř programově navazuje na výsledky práce naší předválečné avantgardy třicátých let a jako cíl si stanoví práci s nehmotnými prvky, se světlem, pohybem, časem a prostorem - přesněji řečeno, se světlem, pohybem, časem a prostorem jako dramatickými faktory - které pokládá za své konstanty, za své specifikum, jímž se scénografie diferencuje od tradiční podoby výtvarného umění, od malířství, sochařství a architektury. Odmítá-li dnešní scénografie prostředky a metodické postupy tohoto „tradičního" výtvarnictví, děje se tak z jiných důvodů, než jaké byly příznačné pro éru 20. let, kdy bylo téměř programově raženo heslo „čistých" umění. Teorie tehdy uvažovala o nepřekročitelnosti hranic materiálních prostředků, které jednotlivé obory umění od sebe navzájem oddělují, a o společenství cíle, které je naopak spojuje. Pro současný stav umění - při zachování platnosti druhé části vyřčené teze - je však charakteristický průnik jednoho oboru umění oborem druhým a navíc právě v oblasti materiálních prostředků: sochařství se spojuje s malířstvím, literatura s grafikou, divadlo s filmem atd. Kontakt scénografie s ostatními obory umění, a nikoli jen výtvarného, nabývá tím nového, na tradičních postupech nezávislého charakteru - a navíc scénografii je v tomto smyslu vyhrazena zvláštní úloha: vrací výtvarnému umění ve zdokonalené formě podněty, které od něho kdysi přijala, a sama se jejich aktualizací dává znovu ovlivňovat. Dosahuje však toho, co není v možnostech nového umění: má pregnantnější funkci, smysl a poslání a v neposlední řadě i tvar. Druhý směr současné scénografie striktně odmítá vybudování dramatického prostoru, který v jeho výkladu je uměle vybudovaným nadprostorem, popírá iluzionismus v jakékoli formě a snaží se o objevení elementárních základů scénografické tvorby, o objevení funkce holého jeviště a úlohy reálií. Pro tento směr zůstává jeviště jevištěm, divadelně-architektonickým prvkem, nutným pro hru herce, jemuž je přiřčena jen funkční úloha. Není třeba zdůrazňovat, že tento směr je v podstatě analytický a svým záměrem, i když nikoli formou, se přibližuje názorovým pozicím, ze kterých vycházel konstruktivismus 20. let. Dokonce v počátcích jeho geneze najdeme místa, kdy téměř doslova opakuje po formální stránce konstruktivistická schémata, ať již ve výstavbě scény, volbě rekvizit nebo aranžmá. Mluvíme-li již o analýze jako o jediné z charakteristických, dokonce základních vlastností tohoto směru, je nutno dodat, že analýza je pouze první, vstupní fází jeho pracovní metody, kterou vzápětí ruší druhá, syntetická fáze. Celý tento proces rozkladu a okamžitého nového spojení se odehrává před zraky diváků. Je to proces bezprostřední tvorby - a není snad ani třeba zdůrazňovat, že právě v tomto procesu neustálého vznikání a zanikání vidí tento směr specifický rys divadelního umění, který diváka aktivizuje a divadelní tvorbu, bezprostřednost jejího projevu, diferencuje od filmu a televize.

Vystavující umělci / ateliéry

• Helena Bezáková

Další údaje: Narozena r. 1936 v Oponicích. Studovala na Škole uměleckého průmyslu a Vysoké škole múzických umění v Bratislavě (doc. L. Vychodil, L. Purkyňová, prof. J. Mudroch). Od r. 1962 pracovala ve Státním divadle v Košicích, od r. 1966 je kostýmní výtvarnicí v Slovenském národním divadle v Bratislavě. Z jejích hlavních kostýmních realizací je třeba jmenovat Shakespearova Hamleta a Romea a Julii, Nezvalovu Atlantidu, Zvonův Tanec nad pláčem, Madáchovu Tragédii člověka, Verdiho Lady Macbeth a Aidu Belliniho Normu a Suchoňova Svatopluka. Spolupracovala s Národním divadlem v Praze, s operou Státního divadla v Brně, s divadly v Ostravě, Olomouci, Košicích, Banské Bystrici a Prešově, v zahraničí pak s divadly v Sofii, Novém Sadu, Rzeszówu. Spolupracovala s Čs. televizí v Bratislavě. Zúčastnila se řady domácích i zahraničních scénografických výstav.

Obrázky z katalogu





• Květoslav Bubeník

Další údaje: Narozen 1922 v Kostelci na Hané. Pracuje jako jevištní výtvarník v Národním divadle v Praze. Vystavoval na PQ 1967, 1971, 1975 (stříbrná medaile za scénografii) a 1979. Zasloužilý umělec.

Obrázky z katalogu





• Pavel Mária Gábor (Pavol Gábor)

Další údaje: Narozen r. 1929 v Lešti (okr. Zvolen). Studoval na Slovenské vysoké škole technické (obor architektury) a obor scénografie na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě (doc. L. Vychodil). Od r. 1945 spolupracuje s větším počtem divadel v Československu, např. s Národním divadlem v Praze, se Státním divadlem v Brně, s Novou scénou v Bratislavě, s Divadlem J. Záborského v Prešově, se Státním divadlem v Košicích. Mezi jeho významné práce patří scénické návrhy ke Kamennému kvítku, Hirošimě, Američanu v Paříži, Snu noci svatojanské, Pikové dámě, z novějších pak výprava k Rienzi, André Chénierovi, Bílé nemoci, Řeckým pašijím, Samsonu a Dalile. Na inscenacích hudebně dramatických děl spolupracoval s režiséry M. Fischerem, J. Gyermekem, K. Tóthem, J. Nekvasílem na scéně SND Bratislava, ve Státním divadle v Košicích a ve Státním divadle v Ostravě. Zúčastnil se všech domácích výstav současné scénografické tvorby, v zahraničí pak výstavy v Rio de Janeiro, Santiagu de Chile, v Bukurešti, Budapešti, ve Varšavě a v Casablance.

Obrázky z katalogu








Vystavené práce

• : (Hirošima), Slovenské národní divadlo 1964
  

  
  
  
• : (Maškarní ples), Slovenské národní divadlo 1964
  
  
  
• Ján Hanák

Další údaje: Narozen 1931 v Bánovcích nad Bebravou. Pracuje jako jevištní výtvarník ve Státním divadle v Košicích. 1965 se podílel na československé ex- pozici na Biennale výtvarných umění v Sao Paulu, které byla udělena zlatá medaile. Vystavoval na PQ 1967, 1971, 1975 a 1979.

Obrázky z katalogu





• Milan Hložek

Další údaje: Narozen r. 1929 v Kelčicích u Prostějova. Od roku 1951 pracuje jako scénický výtvarník v Divadle Slovenského národního povstání v Martině. Externě spolupracuje s řadou slovenských a českých divadel, např. s divadlem v Hradci Králové, Českých Budějovicích, Ostravě, Olomouci, Uherském Hradišti, v zahraničí pak s divadlem ve Lvově, Rjece a s divadly v NDR. Mezi jeho významné práce patří scénické návrhy k Višněvského Optimistické tragédii, k Tylově dramatu Jan Hus, ke Zvonovu Tanci nad pláčem, k Čechovově hře Tři sestry, Shnakespearovu Snu noci svatojanské, k Steinbeckově hře o Myších a lidech, Gorkého Na dně a Stoppardově Rosenkranzovl a Guildensterno- vi. Samostatné výstavy uspořádal v Martině a ve Lvově. Zúčastnil se všech Celoslovenských výstav užitého umění, umělecko-průmyslového výtvarnictví a scénografické tvorby. V r. 1967 vystavoval na Pražském quadriennale, v zahraničí v Budapešti, Vídni, Káhiře a Sao Paulu.

Obrázky z katalogu



• Luboš Hrůza

* 1933-03-28, Jihlava
Další údaje: Narozen 1933 v Jihlavě (ČSR). Jevištní a kostýmní výtvarník. Od 1969 žil v Norsku a pracoval v Národním divadle v Oslo, nejdříve jako scénograf, později jako šéf výpravy. Na Pražském quadriennale 1967; získal stříbrnou medaili za scénografii. V roce 1971 na PQ vystavoval za Československo, v katalogu však nebyl uveden. V roce 1975 na PQ reprezentoval Norsko, výstavu ale osobně navštívit nemohl, protože byl komunistickou justicí v nepřítomnosti odsouzen za emigraci. Podle pamětníků byly jeho jmenovky z popisku pořadateli odstraněny. Norští kolegové, kteří byli na PQ 75 přítomni, je údajně nahradili fiktivním jménem Normann.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• : (Mandragora), Činoherní klub 1966
  
  
  
• : (Zločin a trest), Činoherní klub 1966
  
  
  
• Štefan Hudák

Další údaje: Narozen 1942 ve Velkém Šariši. Od 1968 pracuje jako architekt v košickém studiu Československé televize. Vystavoval na PQ 1971, 1975 a 1979.

Obrázky z katalogu





• Zbyněk Kolář

Další údaje: Narozen 1926 v Opavě. Pracuje jako jevištní výtvarník Divadla na Vinohradech v Praze. Vystavoval na PQ 1967, 1971, 1975 a 1979.

Obrázky z katalogu





• Mikuláš Kravjanský

Další údaje: Narozen r. 1928 v Rudňanech, absolvent Vysoké školy múzických umění v Bratislavě, obor scénografie u prof. L. Vychodila. Od r. 1957 do r. 1960 působil jako jevištní výtvarník v Divadle J. Záborského v Prešově, nyní pracuje jako hlavní architekt v Čs. televizi v Bratislavě. Svými pracemi obeslal řadu domácích scénografických výstav, v zahraničí vystavoval v Sao Paulu, Paříži, Havaně, Káhiře a Budapešti.

Obrázky z katalogu





• Jan Kropáček

Další údaje: Narozen r. 1920 v Praze, absolvent Státní grafické školy, žák herecké školy E.F. Buriana. Po jejím zrušení r. 1941 působil jako herec a výtvarník u Východočeského divadla v Pardubicích, v Městském divadle na Kladně a v Divadélku Větrník v Praze. Od r. 1946 pracoval pro Velkou operu 5. května v Praze, od r. 1948 až do dnešního dne jako kostýmní výtvarník Národního divadla. Spolupracuje téměř se všemi čs. divadly a v poslední době i s Čs. státním filmem. Až dosud navrhl přes 500 kostýmních výprav. Především spolupracoval s režiséry O. Krejčou, V. Kašlíkem, A. Radokem a J. Pleskotem. Na Akademii múzických umění přednášel dějiny kostýmu a z tohoto oboru publikoval řadu článků v odborných časopisech.

Obrázky z katalogu





• Vladimír Nývlt

Další údaje: Narozen r. 1927, vystudoval architekturu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Po skončení studií v r. 1951 byl angažován Armádním uměleckým divadlem v Praze. Od r. 1960 šéfem výpravy Divadla E. F. Buriana. Spolupracuje s řadou čs. divadel a s divadly v NSR. Je stálým spolupracovníkem Čs. státního filmu a Čs. televize.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• : (Z mrtvého domu), Národní divadlo 1964
  

  

  

  
  
  
• Irena Nývltová

Další údaje: Narozena r. 1926 v Praze, absolventka Státní grafické školy a Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, obor užitá malba. Od r. 1952 externě spolupracuje s Armádním uměleckým divadlem, pro které navrhuje divadelní programy a plakáty, od r. 1953 jako kostýmní výtvarnice a o dva roky později zde dostává pevné angažmá. Spolupracovala především s režiséry E. F. Burianem, K. Novákem a O. Krejčou. K jejím významným inscenacím patří Krysař, Bílé noci, Věra Lukášová, Nosorožec, Tetovaná růže a Konec masopustu. Svými pracemi byla zastoupena na I. přehlídce čs. jevištního výtvarnictví v Brně, na biennale v Sao Paulu, v Rio de Janeiru, v Berlíně (NDR), Sofii, Budapešti a Londýně.

Obrázky z katalogu







• Čestmír Pechr

Další údaje: Narozen r. 1926 v Mladé Boleslavi. Studoval na Státní grafické škole (prof. Mokrý a Baláž) a obor užité malby na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (prof. J. Novák). Od roku 1955 je výtvarníkem Slovenského národního divadla v Bratislavě. Ve své tvorbě se převážně zaměřuje k užité grafice, především k plakátu, ke knižní grafice a výstavnictví. Mezi jeho význačné práce patří návrhy scény pro hry Fyzikové, Únos do ticha, Hamlet, Tramvaj do stanice Touha, Don Carlos, Naši furianti. Zúčastnil se všech Celoslovenských přehlídek užitého umění a uměleckoprůmyslového výtvarnictví v Bratislavě, v zahraničí pak výstav současného umění ve Vídni, Budapešti a Berlíně. Samostatnou výstavu filmového a divadelního plakátu uspořádal v Bratislavě (Malá scéna SND, 1963, Galérie C. Majerníka 1970, 10 let plakátů SND) a ve Vídni (1970).

Obrázky z katalogu





• František Perger

Další údaje: Narozen r. 1937 v Kružlovské Hutě. V r. 1962 ukončil studia na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě, obor scénografie, kde byl žákem prof. L. Vychodila. Od r. 1962 působí jako scénický výtvarník v Krajském divadle v Nitře. Spolupracuje i s dalšími scénami, mj. s Novou scénou v Bratislavě, DJGT ve Zvoleni, s divadlem v Uherském Hradišti, Divadlem SNP v Martině a s Čs. televizí. Jako host spolupracoval v Bulharské lidové republice s Divadlem Jordana Jovkova v Tolbuchinu. Zúčastnil se výstav v SSSR, MLR, Švédsku, Brazílii, na Kubě, v SAR, Paříži, Varšavě a Berlíně. Vystavoval na Pražském quadriennale 1967, 1975, 1979 a 1991. Informace z katalogu 1999: V současné době je šéfem výpravy v Divadle Andreje Bagára v Nitře a spolupracuje s dalšími slovenskými divadly, televizí a filmem.

Obrázky z katalogu





• Vladimír Půhoný

Další údaje: Narozen r. 1937 v Č. Budějovicích, absolvent Střední výtvarné školy v Praze, Vysoké školy uměleckoprůmyslové, obor monumentálního malířství u prof. A. Fišárka a Školy jevištního výtvarnictví prof. F. Tröstra na Akademii múzických uměni v Praze. Od r. 1966 angažován jako jevištní výtvarník v Divadle pracujících v Gottwaldově. K jeho významným pracím patři inscenace Frischova Dona Juana, Císařova Mima od V. Renče a dramatizace Otčenáškovy novely Romeo, Julie a tma.

Obrázky z katalogu





• Ludmila Purkyňová

Další údaje: Narozena 1928 v Hradci Králové. Pracuje jako kostýmní výtvarnice Slovenského národního divadla v Bratislavě. Docentka Vysoké školy mú- zických umění v Bratislavě, katedra scénografie. Vystavovala na PQ 1967 (zlatá medaile za kostýmy), 1971, 1975 a 1979. Zasloužilá umělkyně.

Obrázky z katalogu








Vystavené práce

• : (Jar roku 71), Slovenské národní divadlo 1962
  

  

  
  
  
• Michael Romberg

Další údaje: Narozen r. 1918, v I. 1936-1942 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze ve speciálce prof. F. Kysely. Působí jako pedagog na Akademii múzických umění v Praze na katedře jevištního výtvarnictví. K jeho významným pracím patří návrhy kostýmů pro Gogolovu Ženitbu, Ostrovského Vlky a ovce, Gorkého Nepřátele a Vassu Železnovovu. Pracuje externě s Národním divadlem v Praze, s divadlem O. Stibora v Olomouci, se Státním divadlem v Ostravě a s dalšími scénami. Jeho hlavním oborem je knižní grafika. Samostatné výstavy uspořádal v r. 1943, 1946, 1949, 1963 a 1964. V současné době vystavuje v Itálii.

Obrázky z katalogu





• Zdeněk Seydl

Další údaje: Narozen r. 1916 v Třeboni, vyučen typografem, absolvent Grafické školy a Uměleckoprůmyslové školy v Praze, kde vystudoval monumentální malbu u prof. F. Kysely. Pracuje převážně jako knižní grafik a ilustrátor, spolupracuje s loutkovým a kresleným filmem. Z jeho významných divadelních inscenací je třeba jmenovat Vojnu a Operu z pouti v režii E. F. Buriana, Porážku v Tylově divadle, Dalskabáty v Ústředním divadle čs. armády v Praze, balet Faust ve Smetanově divadle, Ptáka ohniváka, Žvanivého slimejše a Matku Kuráž v Národním divadle v Praze. Na Pražském quadriennale 1967 obdržel stříbrnou medaili za soubor kostýmů ke Stravinského Petrušce. Mezi významné inscenace posledního období patří Amfitryon, Hadrián z Římsů a Optimistická tragédie v Národním divadle v Praze, Strakonický dudák v Divadle na Vinohradech a Láska v barvách karnevalu uvedená v Laterně magice.

Obrázky z katalogu






Vystavené práce

• Igor Stravinsky: (Petruška), Národní divadlo 1962
  

  
  
  
• Otakar Schindler

Další údaje: Narozen 1923 ve Staré Plesné. Pracuje jako šéf výpravy Realistického divadla Zdeňka Nejedlého v Praze. Vystavoval na PQ 1967, 1971, 1975 a 1979.

Obrázky z katalogu








Vystavené práce

• : (Ostře sledované vlaky), Divadlo Petra Bezruče 1966
  
  
  
• Bořivoj Slavík

Další údaje: Narozen r. 1930 ve Vyškově. Studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u prof. A. Hoffmeistra. Od r. 1954 působil v Divadle pracujících v Gottwaldově, později v Krajském divadle v Nitře. Od r. 1970 je architektem v Čs. televizi v Bratislavě. Mezi jeho významné práce patří scénické návrhy k Daňkově hře 40 zlosynů a jedno neviňátko, k 0'Neillově Farmě pod jilmy, k Voskovcově a Werichově Katu a bláznovi. Zúčastnil se řady domácích a zahraničních výstav (Maďarsko, Polsko, Jugoslávie, NSR, Kuba, Brazílie).

Obrázky z katalogu



• Vladimír Suchánek

Další údaje: Narozen 1934 ve Gbelích. Pracuje jako jevištní výtvarník Slovenského národního divadla v Bratislavě. Vystavoval na PQ 1967 (stříbrná medaile za scénografii), 1971, 1975 (stříbrná medaile za scénografii) a 1979 (stříbrná medaile za scénografii).

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Idiot), Slovenské národní divadlo 1965
  
  
  
• Vladimír Šrámek

Další údaje: Narozen r. 1927 v Praze, absolvent scénografické školy prof. Fr. Tröstra na Akademii múzických umění v Praze. Od r. 1950 šéfem výpravy Státního divadla v Ostravě, kde pracuje pro činohru, operu, operetu i balet, v posledních letech převážně s režisérem R. Kovalem, M. Nekvasilem a V. Hamšíkem. K jeho významným inscenacím patří scéna pro Richarda III., Po pádu, Médea, Svatá Jana, Julius Caesar, Racek a Chytračka. Zúčastnil se řady domácích a zahraničních výstav. Jako spoluautor se podílel na publikaci Richard III., rozbor inscenace Státního divadla v Ostravě. Je stálým spolupracovníkem Čs. televize.

Obrázky z katalogu







• Vojtěch Štolfa

Další údaje: Narozen 1921 v Kojetíně. Pracuje jako hlavní výtvarník Státního divadla v Brně. Vystavoval na PQ 1967, 1971, 1975 a 1979.

Obrázky z katalogu





• Otto Šujan

Další údaje: Narozen r. 1930 ve Zvolenu. Studoval na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě obor architektury a na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě obor scénografie u doc. L. Vychodila, kde absolvoval v r. 1955. Po absolutoriu pracoval v Divadle J. Záborského v Prešově, od r. 1956 v Nové scéně v Bratislavě. Externě spolupracuje s řadou slovenských divadel a Čs. televizí. Mezi jeho významné práce patří scénické návrhy k Periferii (Langer), Mamselle Nitouche (Hervé), Hello, Dolly! (Stewart - Herman), Žebrácké opeře (Brecht), z novějších prací pak Císařovy nové šaty (Beneš), West Side Story (Bernstein), Bratři Karamazovi (Dostojevskij) Skřivánek (Anouilh). Působí jako odborný asistent na katedře scénického výtvarnictví na Vysoké škole múzických umění. Zúčastnil se řady domácích výstav, v zahraničí pak Biennale v Sao Paulu v r. 1965, výstavy slovenské scénografie v pařížském divadle Odeon, výstavy v USA, ve Vídni, Leningradu, Havaně, Káhiře, Budapešti, Chicagu a ve Varšavě.

Obrázky z katalogu







• Miloš Tomek

Další údaje: Narozen r. 1921 v Praze. Po absolvování Uměleckoprůmyslové školy v Praze spolupracoval s režisérem V. Vaňátkem v Divadle mladých pionýrů jako jevištní výtvarník, odkud přešel do Divadla pracujících v Gottwaldově. Od r. 1950 do r. 1962 šéfem Státního divadla v Brně. Za scénu ke hře Stalingradci byl v r. 1954 vyznamenán státní cenou. Mezi jeho významné práce patří Mystéria buffa, Zadržitelný vzestup Artura Uie, Zavraždění J. P. Marata, Julius Caesar, které vytvořil ve spolupráci s režisérem E. Sokolovským. S režisérem A. Hajdou spolupracoval na inscenaci Vojcka a Procesu Muromských. V současné době je výtvarníkem Divadla na Vinohradech. Externě spolupracuje s řadou čs. divadel.

Obrázky z katalogu





• Karel Vaca

Další údaje: Narozen r. 1919 v Prostějově, studoval v l. 1945—50 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru monumentální malby u prof. E. Filly. Kromě malířské tvorby ilustruje knihy, navrhuje filmové a divadelní plakáty a je činný jako scénograf a návrhář kostýmů.

Obrázky z katalogu




Vystavené práce

• : (Děvka z města Théby), Národní divadlo 1967
  

  
  
  
• Stanislava Vaníčková

Další údaje: Narozena 1927 v Praze. Jako kostýmní výtvarnice spolupracuje se Slovenským národním divadlem a s Novou scénou v Bratislavě. Vystavovala na PQ 1967, 1971, 1975 (stříbrná medaile za kostýmy) a 1979 (stříbrná medaile za kostýmy).

Obrázky z katalogu





• Adolf Wenig

Další údaje: Narozen r. 1912 v Praze, v r. 1935 absolvoval Akademii výtvarných umění, od r. 1939 až do ledna 1978 byl šéfem výpravy Městských divadel pražských.Navrhl přes 400 jevištních a kostýmních výprav, z nichž nejvýznamnější jsou Tylova Fidlovačka, Shawův Androkles a lev, řada Shakespearových inscenací aj. Pracuje v mnoha případech jako specializovaný kostýmní výtvarník a je nejvýznamnějším představitelem tohoto oboru v našem divadle /Jeppe z vršku, Nápadníci trůnu, Lucerna aj./. Spolupracuje s řadou domácích i zahraničních souborů a často též s filmem a televizí.Za své dílo byl v r. 1962 vyznamenán titulem zasloužilý umělec. Zúčastnil se řady samostatných i souborných výstav české scénografie. Na Biennale v Sao Paulu r. 1961 reprezentoval čs. kostýmní tvorbu, vystavoval na Pražském quadriennale r. 1967, 1971 /získal stříbrnou medaili za kostýmy/ a r. 1975, samostatně vystavoval naposled v Praze r. 1974.

Obrázky z katalogu