2015 » Rumunsko » Divadelní prostor

Gustav Klimt v RUMUNSKU/Gustav Klimt a Künstler-Compagnie

Přednáška přibližuje způsob, jakým dočasná výstava uspořádaná v roce 2012 představila zvláštní umělecké dědictví rumunského divadla: jedno z prvních významných děl mladého umělce Gustava Klimta, které se věnovalo performancím. Rumunský král Karel I. požádal Klimta, aby navrhl freskovou výzdobu divadla v jeho letním sídle, na zámku Peleş. Při této zakázce bylo poprvé předvedeno ve skutečné velikosti dílo nazvané Múzy, masky, alegorie a emblémy, jež vytvořil umělec, který se posléze stal nejvýznamnějším představitelem Vídeňské secese. Thaleia (Thalie), Melpomené, Terpsichoré a Kalliopé se zde prolínaly se symboly Apollóna, Dionýsa a ročními obdobími. Zdi divadla zdobily malby hudebních nástrojů a symboly počasí odpovídající estetickým požadavkům a nové politické atmosféře tehdejší doby. Díla vznikala v letech 1883 až 1886 v rámci spolku Künstler-Compagnie a byla první vlaštovkou předznamenávající hnutí secese i Klimtova pozdější díla, vytvořená o 16 let později. V tomto divadle uváděl své hry nejvýznamnější rumunský dramatik Ion Luca Caragiale.

Na výstavu z roku 2012 nahlížíme tak, že se snažíme ukázat, co nebylo kvůli politické situaci během komunistického režimu známo. Zámek Peleş má v sobě stále cosi „současného“, neboť informace o uměleckých dílech, která se v něm nacházejí, byly dlouhodobě tajeny. Nějakou dobu pak trvalo, než se na ně podařilo upoutat pozornost veřejnosti, nyní tak máme příležitosti určit, jaké politické okolnosti se podílely na tvorbě, skrývání a odhalení tohoto divadelního prostoru.

Výstava o Klimtovi ukazuje podrobnosti o tomto zapomenutém divadelním prostoru vytvořeném v zámeckém areálu, který byl v té době vybaven moderními technologiemi. Šlo o první plně elektrifikovaný zámek v Evropě (s vlastní elektrárnou na řece Peleş), kde bychom našli výtah, ústřední topení, vysavač s vodním filtrem, tekoucí vodu a odvětrávací systém. Byl dílem Johannese Schultze, Carola Benesche a českého architekta Karla Limana, jenž byl jmenován dvorním architektem rumunské královské rodiny. Královna Marie prohlásila, že Liman „nikdy neopomněl žádný detail a jeho návrhy byly vždy duchaplné“. Snažíme se napojit na specifické prostředí českého paláce prostřednictvím zámeckého prostoru, který v Rumunsku navrhl český architekt, a Klimtových děl vytvořených pro zámecké divadlo.