Zpět
2015 » Norsko » Divadelní prostor
| Kurátor: | Ann Mirjam Vaikla |
| Autoři tématu: | Natalia Orendain, Anna Krtičková |
Majákový sbor: Homlungenská ukolébavka (procházka); Zvuk místopisu: Výklad místa prostřednictvím vztahu odkazů (prezentace)
V oblasti performativní architektury se zajímáme o rozhraní prostorů společenské konstrukce. Rozhodli jsme se, že nebudeme usilovat o zlepšení obecného pochopení fyzické materiálnosti architektury, a místo toho jsme si zvolili širší aspekt síťového prostoru. Pozorujeme, jak fungují úžasné člověkem vyrobené systémy, jež vedou k pochopitelnému, univerzálnímu uspořádání prostoru. Pokud se zaměříme na součástky potvrzující zavedenou strukturu, dokážeme pochopit jejich funkci v celkovém obrázku.
V prosinci 2013, když jsme pobývali na majáku v norském Homlungenu, jsme se rozhodli převést umístění jediného majáku, daleko uprostřed oceánu, do zvukové podoby, jaká by odpovídala osamělé atmosféře architektury majáku, jak jsme ji sami vnímali. Za tímto účelem jsme vytvářeli různé zvuky a naše těla reagovala na vzhled okolních majáků, čímž vznikl systém námořních signálů.
Popis procházky:
Pro procházku po Praze navrhujeme vytvořit multimediální platformu. Pro zajištění požadované interakce jsou zásadními informacemi poloha jednotlivých účastníků a mapa centra Prahy. Na platformu nahrajeme různé typy předem zaznamenaných zvonění zvonů, čímž vytvoříme základ symfonie. Každý má možnost se projít centrem Prahy podle svého uvážení. Jak se návštěvník pohybuje, neustále se vytváří symfonie, která zní podle toho, jakou trasu si účastník zvolil. Každá skladba ze zvonění zvonů bude nakonec zcela jedinečná, stejně jako každá loď vnímá vlastním způsobem různé blikající majáky v oceánu, protože popisuje čas a prostor, v němž se jedinec pohybuje.
Pro procházku po Praze navrhujeme vytvořit multimediální platformu. Pro zajištění požadované interakce jsou zásadními informacemi poloha jednotlivých účastníků a mapa centra Prahy. Na platformu nahrajeme různé typy předem zaznamenaných zvonění zvonů, čímž vytvoříme základ symfonie. Každý má možnost se projít centrem Prahy podle svého uvážení. Jak se návštěvník pohybuje, neustále se vytváří symfonie, která zní podle toho, jakou trasu si účastník zvolil. Každá skladba ze zvonění zvonů bude nakonec zcela jedinečná, stejně jako každá loď vnímá vlastním způsobem různé blikající majáky v oceánu, protože popisuje čas a prostor, v němž se jedinec pohybuje.
Popis prezentace:
V naší prezentaci se zabýváme potenciálem performativních prostorových možností, které toto téma představuje. V našem projektu se velmi zajímáme o jednotlivce a jeho vlastní prostor a o to, kolik toho může díky tomu vnímat. Žijeme a pohybujeme se v systému referencí a my umíme tyto reference, díky nimž si rozšiřujeme okruh získávaných informací, číst. Dalším krokem je to, co s těmito informacemi děláme a jak je převádíme do osobního života. Využívání zvuku při popisu prostoru je možnost, kterou bychom rádi dále rozpracovali.
V naší prezentaci se zabýváme potenciálem performativních prostorových možností, které toto téma představuje. V našem projektu se velmi zajímáme o jednotlivce a jeho vlastní prostor a o to, kolik toho může díky tomu vnímat. Žijeme a pohybujeme se v systému referencí a my umíme tyto reference, díky nimž si rozšiřujeme okruh získávaných informací, číst. Dalším krokem je to, co s těmito informacemi děláme a jak je převádíme do osobního života. Využívání zvuku při popisu prostoru je možnost, kterou bychom rádi dále rozpracovali.Při prezentaci ukážeme námořní mapu oblasti okolo Homlungenu v Norsku a přiblížíme místa, kde jsou vyznačeny majáky. Při ukazování míst, kde jednotlivé majáky leží, vytvoříme sbor, který převede námořní značky do zvuků. Složitý systém námořních signálů převedeme z dvojrozměrné mapy do fyzického prostoru. Také poskytneme informace o tom, jak vznikala první fáze projektu v Homlungenu, a představíme různé druhy síťových systémů v kontextu Prahy s důrazem na jeden konkrétní příklad. Ze zvuků vytvářených na majáku Homlungen vzniká jakási píseň popisující naši specifickou lokalitu. V případě Prahy – jak může vytvořený zvuk popsat prostor? Napadly nás proto zvuky zvonů. Domníváme se, že je to něco více než jen atmosférická zvuková paleta: zvony vyjadřují prožitou performanci a nesou určité sdělení. Náš koncept proto popíšeme ve vztahu ke stověžaté Praze.
Všechny uvedené umělkyně jsou zároveň kurátorky, autorky a designéry/architekty tohoto projektu, role nebyly rozděleny.