Zpět
2015 » Polsko » Divadelní prostor
| Kurátor: | Wojtek Ziemilski |
| Autoři tématu: | Wojtek Ziemilski, Michał Libera |
| Instituce: | Zbigniew Raszewski Theatre Institute |
Voiceover
Lidé na ulici čtou dohromady a nahlas.
Takový jednoduchý způsob kolektivní demonstrace. Možná ten nejčistší způsob vyjádření společné vůle a nejjednodušší strategie převzetí prostoru. Být spolu, hrát spolu a mít společné potřeby – naivita až do takové míry, že se staneme podezřelými, pokud ne trapnými. A výjimečnými.
Už k tomu došlo v Poznani. Lidé společně stáli a četli. Nic víc. Jednalo se o veřejné čtení textu hry inscenace Rodriga Garcii s názvem Golgota Picnic a šlo o protest proti cenzuře. Tato čtení ale také byla převzetím prostoru a performancí, jež svými gesty hovořila o vlastnictví. Zároveň bylo převzetí prostoru provedeno jako divadelní představení s užitím toho nejvíce pomíjivého nástroje – lidského hlasu.
Narušení pořádku ve veřejné sféře tak neokázalým činem se může zdát příznačné. Odhaluje pozadí otázky „kdo vlastní veřejný prostor“. Jak se prostor může stát ovládnutým nebo dokonce vlastněným a jak je možné ho naplnit obsahem? Jaké existují strategie pro šíření sdělení a jeho doručení ostatním? A kdo jsou ti ostatní? Jak účinné – performativní, chcete-li – mohou být lidské hlasy? Mohou dosáhnout univerzálnosti? Mohou se hlasové strategie stát univerzálními?
Součástí projektu Voiceover je cesta po městě a živé přednesy. Jedná se o vystoupení a příběh o dvou kapitolách, který je o vlastnictví, ovládnutí a přivlastnění prostoru. Realizace Wojteka Ziemilskiho a Michała Libery bude užívat technik rekonstrukce, imitování, playbacku a různých forem elektrického a akustického zesílení zvuku, aby zdůraznila důležitosti a nejednoznačnosti hlasu, jenž si chce přivlastnit prostor. Pohrávají si s myšlenkou, že hlas je největším lidským majetkem, signaturou a důkazem o realitě. Budou zkoumat působení řečníků/reproduktorů. S odkazem na neutralitu a transparentnost vzduchu – tedy zprostředkovatele hlasu – se budeme zabývat politikou a proxemikou otevřených prostorů.
Pochod městem se bude vztahovat k vlastnění a ovládnutí a za své jeviště si zvolí jedno z nejvíce přeplněných míst v Praze – náměstí před kostelem svatého Salvátora. Můžeme převzít nějakou z hlasových strategií z inscenace Golgotha Picnic v Poznani a použít je v tomto konkrétním prostředí? Jakmile se octneme v pochodu, tato otázka se stane více soukromou a intimní.
KURÁTOŘI: Wojtek Ziemilski, Michał Libera